Teejay

Skutečně jedna z mála her, po které je hlava plná otázek a soupeřících argumentů. Nedává jasné odpovědi, navozuje otázky a možné směry myšlení. Síla!

Komedie není můj oblíbený žánr, ale i tak by si zasloužila tato hra ode mě vyšší hodnocení. Minimálně pro neotřelý přístup k humoru, reflektování reálných angažmá herců v ději, kombinace sebezničujícího humoru a improvizace se zapojením diváků. A Barbora Poláková je jako Večernice jednoduše skvělá.

Společenský tlak zdeformoval chování. Je ještě možná sebereflexe?
Skvělé!

Z popisu není jasné, že jde skutečně o pohádku, sice stravitelnou i dospělými, ale přece jen určenou spíše dětem.

Skvělé výkony, esence herectví. Nečekejte však propracovaný děj, spíše banální, poselství si v druhém plánu musíte vydolovat sami. Ale legendární duo na scéně vás překvapí.

Nechybí sebeironie, sarkazmus - i přes neveselé téma Eliška dokáže osobním šarmem zůstat nad věcí a lacině nedojímat diváka.

Není vhodné pro "depkaře", Eliškin věrný výkon nepomůže překonat tento stav.

Skvělá Tereza V., ocenění si skutečně zaslouží. Nenuceně podané dva úhly pohledu na stejnou věc - skvělý vhled do myšlení třicátníků.
Konverzačně vtipně a lehce podané, i když lidsky těžké téma, zejména v poslední scéne při rozhodování "Být, či nebýt?".
Osobně mi vadila vzájemná nevyrovnanost dvou polovin - první je výbušná komedie, druhá mrazící dráma, co vás vrazí do křesla a tak trochu se stydíte za to, že jste mužem... určitě však můžu doporučit a je to těch lepších 20%, co je v současnosti k vidění.

Velmi zajímavé pojetí, i když nejsem fanouškem hudebních intermezzos. V Řevnickém divadle ještě podtrženo kulisou tmy a lesa.

Skvěle zahraný (a do češtiny přeložen) Lízin cockney akcent.
Sice Fidlovačka to vždy přehrává a přehání se sentimentem a takovou tou "teplou človečinou", ale to zde přece očekáváme.
Hezké, profesionální, úsměvné, kvalitní výprava, dobrá zábava. Fidlovačka, s.r.o.

Interpretací se nabízí hned několik. Trochu nevyvážené je střídání průřezu duší quasi šílence a paternalistickou úlohou psychiatra. Možná záměr?
Karel Dobrý je dokonale šílený, František Neměc skvěle rozvážný, jak se k herci jeho formátu hodí.
Minimalistická scéna a komorní charakter posilňují zážitek z inscenace. Lze říci že jde o Top3 činoherních titulů, které lze v současnosti v ND vidět.

Skvělé zpracování!

Antická tragedie v novém tisíciletí. Navíc zaujme, vtáhne, nenudí. Příjemné překvapení v produkci ND, až nezvykle svěží. Chvíli trvá, než začnete brát striktní modernizmus, ale otevřenému diváku to vadit nebude. 65%

Dokonalé využití prostoru Rubínu, dynamický spád a překvapivá pointa, není co vytknout.

Z kultovní knihy se stal Ein Kessel Buntes. Bez muzikálových vstupů by si představení zasloužilo 70 % za skvělé podání jazykových hříček o brebtů.

Hlavním důvodem vidět hru jsou hlavně herecké výkony, zejména Ondřeje Brouska a Daniely Kolářové (i když u ní mi hipísácká hysterie nesedí, ale zvládla ji dobře). Námět o tom, že jablko nepadá daleko od stromu, a rodiče se podepisují na tragedii svých dětí, není příliš objevný. Neurazí, ale ani nerozbrečí.

Originální, chytré, nenuceně vtipné. Další dobrá Kolečkovina.

I když je umístění hlediště na scénu skvélým počinem, představení chyběla atmosféra. Už asi není doba 3hodiných dramat, stěží se dá udržet pozornost u několika paralelních dějových linií.

Ondřej Brousek jako nejpresvědčivější, a zřejmě zároveň nejmladší herec v ensemble na scéně. Zajímavé je objevovat morální zakoutí jednotlivých typů postav - jejich snahu o očištění, až výplach svědomí a hlasité sebepřesvědčování o morální bezchybnosti svých činů. Najednou se sami vidíme v kůži postav a stydíme se za své vlastní gumové morální pravidla. Hra nastavuje pověstné zrcadlo a už jen kvůli tomu se oplatí ji vidět.

Proč ze všeho chtějí v ABC udělat muzikál? I tak jde o nevyvážené představení, kdy druhá polovina byla lepší, ale u modernistické multižánrové slátaniny nepomůže k dobrému zážitku nic. 30 % za scénu.