Cindy.92

Vynikající výkon Hany Fialové a hlavně Tomáše Savky, který je zaslouženě čerstvě držitelem Thálie za tuto roli a mile mě překvapil.

?Divadelní schikanederiáda" jak je psáno výše je přesně pojmenovaný včerejší večer. Hodina a půl srandy sic bez hlubší myšlenky, zajímavé a zábavné pojetí a propojení příchodu Schikanedera do Brna/Brynu (Reduty) a Flétny kouzedlné. Bezkonkurenční Jiří Daniel a z dívek určitě Markéta Pešková. Celkový dobrý dojem ze špílu naštěstí převálcoval i menší pokulhávání některých pěveckých výkonů (pokud by někdo viděl od tohoto ročníku pouze tento kus, mohl by trochu zapochybovat). Krapet mě rušily třásně těsně před první řadou (občas neúčelné) a iritovali mě znudění hudebníci a totálně holý program...

Úžasné představení, kde se prolíná "děj" spadlého Ikaruse se sondou ze života/vývoje opic (skvěle ztvárněné!!) a zasvěcením do zamražování lidských těl, aby po letech mohla opět ožít... Se světly se tu nijak výrazně nepracuje, ale inscenace nepozbývá dynamické ozvučení, efektivní "kulisu" zamrazovací kobky a kyborga sedícího hodinu na scéně v jedné poloze. Nic nelze vytknout... a na konci ještě dokonale katarzní píseň po celém tom uvědomování si naší existence a vývoji. Pecka!

Jak už je u ansámblu HaDivadla zvykem, opět se tu v podání místních herců odehrává kvalitní divadlo. Jednoduchá, ale funkční scéna, dokonalá hudba a práce se světly. Samotný dej plytký, ale myšlenka pro drama geniální. Rozhodně jsem nebyla jediná, která se ošívala před každým rozhodnutím ředitele školy o chybě učitelky, nikoliv "narušeného" žáka (kterého jsem díky skvělému výkonu Z. Humpolce až začala nenávidět). Zoufalství, které plyne z toho, že se S. Venclovská ne a ne dovolat spravedlnosti sálá směrem k hledišti celých (cca) 100 minut představení. Na Hadi málo exprese, ale působivý konec!

Jedním slovem - paráda! Přestože v úvodu jsem se obávala, že budu muset dát nevalné hodnocení, po 1/3 se najednou něco změnilo a herci začali hrát a zářit (vyjma T. Slámové a Š. Býčkové, které byly perfektní už od samého začátku). Rozpoznatelná režie D. Gombára, která baví. Myslím, že JAMU i tentokrát vyplivne opravdu zajímavý ročník a skupinu začínajících herců, kteří mě zaujali především jako herecký celek. Óda na Brno, příběhy, zážitky, myšlenky, hra těla...

Buranteatr prostě umí. Tentokrát sice vsadil na novou mladou krev, ale nikterak nesáhl vedle. Výkon obou hlavních představitelek je věrohodný a obdivuhodný. Trojici doplňuje v závěru neméně skvělá K. Dostálová Veselá. Inscenace nabývá na kvalitě i díky působivé a hlavně účelné scéně.

Přehlédnu-li jistý "mormon" jimž je představení oplýváno, musím docenit opravdu kvalitní výkony všech herců, snad jen s výjimkou D. Vitázka, kterému dle mého role nesedla a s K. Daňhelovou mu to neladilo. Velmi se mi líbilo dětské obsazení a příjemná hudba. Tento muzikál mohu v MdB jen doporučit. Podotýkám ale, že stojí a padá na výkonech představitelů, děj je pro mě velmi slabý...

Představení stojí a padá na hereckých výkonech představitelek Edith a Marlene. Viděla jsem představení s H. Holišovou a K. Mikulovou. Obě pěvecky skvělé (hlavně ten přízvuk!), avšak herecky spíše ucházející. Byly to velmi kvalitní výkony, ale něco mi tam chybělo k dokonalosti, občas jsem oběma představitelkám nevěřila, co to vlastně hrají. Příběh mě jinak dost nudil, celková atmosféra (hlavně v hledišti) byla vlažná, spíš nijaká. 100% chci vidět ještě druhou alternaci a všem mohu doporučit!

Zajímavý příběh, jak jsme na ně u Buranů zvyklí. Velmi kvalitní herecké výkony, ale něco mi tam chybělo k dokonalosti (občas jsem oběma hlavním představitelům nevěřila, co to vlastně hrají).

Vynikající pokus o horror, mrazivě autentické herecké výkony, zajímavý příběh, minimalistická scéna se 4. stěnou, není co vytknout!

Velmi zajímavý kus, kde se snoubí činohra s tancem, sborovým zpěvem, filmovým promítáním a hudbou v podání orchestru NdB. Samotná činoherní část pojednávající o životě Alfréda Radoka, jak ji sestavil Martin Sládeček, zabírá dvě hodiny před pauzou, po které následuje scénické zpracování kantáty Bohuslava Martinu "Otvírání studánek". Obě poloviny jsou na sebe trochu zmateně napojené, ale jinak lze hodnotit pouze kladně. Skvělé herecké výkony, jednoduchá ale funkční scéna, využití hudby, kantáty a projektorů odkazující na samotnou osobnost A. Radoka.

Skvělé výkony všech hlavních představitelů! I přes již zmíněné (nepatrné) nedostatky (A. Mašurovi bylo hůře rozumět a intimní scény mohly být lépe nasvíceny) je inscenace dotažená až do konce a 90 minut vám uteče jako nic. Škoda, že se jednalo o derniéru, tuto inscenaci totiž stálo za to vidět.

Krásně provedená (a zdatně napsaná a zrežírovaná) comedie dell'arte. Dílko udělané hercům prakticky na tělo, čili se mohli předvést opravdu všichni studenti nového absolventského ročníku a nutno podotknout, že s grácií. Navíc po dlouhé době opět něco odlehčeného (ale ne hloupého!) i v Martě :-)

Perfektní herecké výkony a i přes zmíněnou nedokonalou pevnost všech 4 kusů pohromadě působila celkově inscenace jako povedená, vypovídající o podstatě českého národa. Pravdou ale také je, že poslední část už byla malinko přes čáru, ale s přihlédnutím k předešlým třem, se dalo přimhouřit oko.

Příjemné dvě hodiny s šansonem, kdy mladí umělci vycházejí s kůží na trh (zpívají bez mikrofonů) a vycházejí z role své postavy do role zpívající tu či onu píseň. Tematická scéna, efektivní znázornění náletů bombardovaného Londýna. Nejvíce herecky a pěvecky zaujala Marianna Polyáková a klobouk dolů před Tomášem Küfhaberem, který zvládl bravurně odehrát na klavír celé představení a navíc občas přihodit nějakou repliku, přestože není herec.

Perfektní pohybová inscenace pro dva herce se super účelnou variabilní scénou, animacemi na pozadí a poutajícím příběhem, který se však možná na vlas skrze ostatní složky občas ztrácel. Výborné výkony.

Neměla jsem srovnání z literární předlohou, jelikož jsem ji nečetla. Dle slov ostatních diváků byl děj poskládán tak složitě, že kdyby knihu nečetli, asi by se chytali jen stěží. Já přesto sled událostí registrovala myslím poměrně dobře, samotné řazení a rozkrývání informací mi přišlo srozumitelné a efektní. Herecké výkony ženského ansámblu hodnotím velmi kladně, hlavně u Antalové se mi zdálo, že je to vyloženě protiúkol. Naopak u Blahuty se jednalo o jednu z rolí, která mu s ohledem na jeho role minulé nemohla činit výraznější problémy (byť hrál skvěle!). Efektní byla i scéna a užitá hudba.