TheOne

Tenhle intenzivní a skvělý počin v Divadle na Fidlovačce má 170 minut a ani jedna z těch minut pro mě nebyla ztracená. Krásné divadlo s uvědomnělými herci a s představením, které má tak potřebný společenský význam a dovede přilákat věkově extra rozmanité publikum, jaké jsem tam na premiéře viděla, je podle mě sakra úspěch! Zážitek z první řady nezapomenu, přecházel mi zrak. Oceňuji, že v programu se nacházel slovníček Trans*parentu.

Kombinace Bydžovská + Krejčík je famózní.
O tom, jak uvnímáme tragédie a na základě čeho jsme schopni skutečně pochopit cizí pohnutky, které nám na první pohled nedávají smysl a jestli je to vůbec dobrý nápad. Mám-li si vybrat mezi teologem, bláznem a ateistou, pak jsem něco mezi bláznem a ateistou. Nechci totiž zapomenout, že bůh není láska, láska je dědův dům a bůh je zrzavej kocour. Boha sice následujeme, ale "bůh" je tvořen odrazem smrtelníka. A smrtelník má svědomí, které neunese těžké činy, když si uvědomí podstatu boha. Když si uvědomí, že následovat měl lásku, ne kocoura.

I slzička dojetí byla.

Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je lepší DiCaprio ve filmu nebo D. Krejčík na divadle. Každopádně zážitek to byl teda rozhodně prokletej. Povaha obou básníků podle mě vystižena do posledního zbytku. Scénografie i kostýmy super. "Nesnesitelný je, když nic není nesnesitelný."

Obvykle se bojím inscenací, které jsou přeneseny do moderní doby, ale Saša Rašilov v roli Mefista opravdu neměl chybu! A i když šlo o verzi obohacenou o současnou scénografii bylo to, až na pár drobností, naprosto skvělé.

Ve vztahu, kde je láska, se nehrají žádné nebezpečné hry: na schopného a neschopného, chytrého a hloupého, pracovitého a líného, hodného a toho kdo ubližuje. Jenom láska prostě nestačí! #18epizod

Krásně zpracované Utrpení mladého Werthera v D21! Po shlédnutí toho představení jsem si uvědomila, že od té doby co jsem to v šestnácti četla, se změnila jedna věc: soucit už mám úplně s jinými postavami.

Všechny báječný věci v H2O. Je mi líto, že interakce s diváky mi vlastně přišla kolikrát legrační, takže mi nedovolila se do scény ponořit, tak jak bych chtěla. Konceptu dávám jednoznačně palec nahoru. (A jeden herec, co řídí všechno a pláče skoro na objednávku? - Wow.)

Tříhodinové představení o nejhorším způsobu lidské nenávisti - nenávisti k jinakosti. K tomu dělat věci jinak. Vnímat jinak. Cítit jinak. Být jiný. Skvěle zpracované toto důležité téma.

Milé autentické představení na úrovni, žádná kontroverze.

Hezky mě to naladilo, opravdu povedený zvukový doprovod.
(Ale jestli chcete na romantickou komedii, tak na to nechoďte. Řekli byste, že větší blbost jste v životě neviděli.)

To bychom měli ještě jedno předvolební představení, které příhodně obsahovalo narážky na Andreje Babiše. Jen je mi líto, že opět v zašifrované podobě...

KRYSAŘ v podání K. Cibulkové - taková krysí romance, místy hodně dobrá, místy trochu ukřičená... - přesto kvalitní.

Ačkoliv se Divadla v Dlouhé vyloženě bojím, tohle mě bavilo.

Úplně skvělá Martina Krátká!