Tvidatko

Frustrující realita v překvapivě vtipném podání. Kéž by si inscenace našla cestičku i k lidem, kteří za vším vidí gulagy.

Kdybych hodnotila pouze herecké výkony, dám 100 %, jelikož z tohoto pohledu to byl vskutku výjimečný zážitek. Jinak jsem měla už při prvním dialogu obavu, že se budu muset pobodat (naštěstí k postupnému zhoršování nedocházelo a přežila jsem to ve zdraví). Pokud si chcete zrekapitulovat naprosto všechny stereotypy o ženách, které někdy nechtěly děti, zde je najdete. Pokud si chcete připomenout, že muži možná občas klopýtnou, ale jinak to jsou naši bohové a spasitelé, enjoy. V případě, že oceníte humor jako - LOL, SI NEHOLÍ PODPAŽÍ, ALE VULVU ANO, BIZARNÍ A ZÁBAVNÉ *chrochtychrocht* - možná si při ovacích i zavýskáte.

Bezruči to mají s Mechanickým pomerančem těžké, protože u takového titulu automaticky očekávám husí kůži, absolutní dusno, všepohlcující atmosféru a pocit zkázy. Velmi těžko se mi od těchto očekávání odpoutává, abych vám mohla říci - "Víte co? Je to vlastně dobrý a v mém srdíčku stále nadrůměr."

Toto je nejlepší inscenace, kterou jsem za poslední měsíce viděla! Alternativní, ale není to chaos, inteligentní, avšak bez toho aby vám pak inscenační tým musel hodinu vysvětlovat, co se vám snažili předat. Často jsem se smála, nejednou mi úsměv na rtech zásadně zamrznul a v poslední části jsem se i dojala. Výborná výprava, skvělí herci (speciálně Johanu Schmidtmajerovou pasuji na mou osobní královnu). Miluju a děkuju.

Začnu tím pozitivním - Simona Machovičová je vynikající! Sbor - MILUJU. Zněl výborně a hezky mi do toho všeho pasoval. A teď ke zbytku - příběh byl jednoduchý až stupidní. Možná proto, aby si ho dali dohromady i lidi, kteří neovládají angličtinu? Volbu nepočeštit písně a zároveň je dát zpívat lidem, kteří nezvládají výslovnost - čímž myslím v podstatě všechna sóla (včetně mé lásky Jeništy) - bold choice, ale asi ne úplně dobrá choice. U scény jsem si říkala, že je dost hrozná, ale ukázalo se, že po setmění a prosvícení funguje o něco lépe, tudíž ji hodnotím jen jako podprůměrnou (stejně jako celou inscenaci). Poměr cena/výkon nic moc.

Komedie, která není debilní, cením.
+ 10 % za to, že mě Elizaveta štípla do zadku, děkuju a miluju :D <3

Cením živý orchestr <3
Herci předvedli vynikající výkony! Možná bych malinko vytkla, že jsem ne vždy rozuměla co zpívají, ale z toho viním hlavně svou volbu sedadla.
Mám za to, že v tomto žánru se jedná o nadprůměrnou inscenaci. Překlad nebyl otravný, scéna byla hezká, vše k sobě pasovalo, příběh a amtosféra mě pohltily.

V prvních chvílích jsem po usazení do digitálního kostelu čekala něco velkolepého, postupně však toto očekávání opadávalo, až jsme došli do stavu "v této scéně jsem čekala málo, ale dostala jsem ještě méně".

Zjistila jsem, že opera, ani v takovéto velmi light verzi, nebude nic pro mě, za což samozřejmě nemohu inscenaci trestat. Miluju Gabriel Loci prostor, miluju kostýmy a jednotlivé obrazy jsem si také užila, takže jako zážitek fajn i pro mě :)

Šla jsem poznat Flannery a doporučuji vám totéž! Je to divné až bizarní, povídky jsou nepříjemné, ale zároveň zábavné. Celou dobu jsem si říkala, že mi inscenace dává vibes jako nějaká má láska a taky že ano! Flannery inspirovala i Coeny v Baladě o Busteru Scruggsovi, což velmi adoruji.
Co je dobrý pro Coeny, je dobrý i pro vás, zajděte si!

(Přidávám 10 % za koncertík na konci, protože jsem easy to please a Cohen je láska. Sečteno podtrženo - kompletně hezký večer.)

Můj názor byl příliš dlouhý, tak jsem ho napsala do blogu,
tl;dr Hedwig má být osobnost. Ikona a tak trochu trash. Tomeš se možná snaží, ale tuto kombinaci jsem v něm nenalezla. Hlasově je v úplně jiném žánru (narozdíl od Venduly Příhodové, která to celkem zachraňuje - MILUJU). (více v článku na blogu)

Nostalgický výlet do devadesátek, který na chvíli vyléčil mou duši bolavou <3 Po představení jsem měla chuť si dát mlíčko a vylepit si nad postel plakát s podpisy účinkujících. Jo a posílám speciální srdíčko pro tanečníky!

Vtipná a odpočinková (zároveň však nikoliv stupidní) inscenace.
+ živý hudební doprovod tady MI-LU-JU!

Chaotic evil

Ztělesnění mé úzkosti. V Marii jsem se docela viděla, v tom dobrém, ale hlavně v tom "špatném". Scéna byla perfektní, adore! Inscenace ve mně vyvovala akutní potřebu zajít si do lesa. Vlčí scénky mi přišly trochu trapný, ale ráda na ně pro dobro mého divadleního zážitku pozapomenu. Rohlíky z hlavy taktéž jen tak nedostanu, ale já to myslím v dobrým!

Kdybych měla Deník zloděje někomu převyprávět či popsat, tak nevím, co bych řekla, ale byl to zážitek. König to celé hraje výborně, nebyla chvilka, kdy by mi utíkaly myšlenky jinam, a to i když jen sedí a kouří. To je u mě poměrně nestadard. Já se navíc velmi vidím v postavách, které se hledají v nicotě a hnusu, takže za mě doporučuji.

Moc jsem nepochopila roli pana Korna a jeho nahodilé vsuvky vysvětlující situace, které byly již před jeho výstupem zahrané. Bylo to pro mě rušivé, z příběhu neustále vytrhávající, atmosféru zahazující, takže bylo vlastně jedno, jak moc se na jevišti ostatní snaží či nesnaží.

Jakože ok, ale přeji si, ať Daniška najde nějaké nové téma.
Každopádně miluju, že Gajdošíková přesídlila do Prahy, je vynikající! A taky jsem se docela zamilovala do Venduly Fialové. Barbarella 2.0 <3 A ty outfity! Láska!

Ondřej Rychlý je výborný a jeho herecké výkony jsou víceméně jedinou překvapivou a nemonotónní věcí, která se na jevišti děje.

Nevěděla jsem moc co čekat - spíše pubkvíz nebo divadlo? Nakonec jsem v tom viděla více ten kvíz, ale bylo to zábavné, herci byli super, zazněly zajímavé myšlenky, trefná kritika směrem k divákům a navzdory své všeobecné nelásce k pubkvízům jsem se bavila.

Lepší než kniha! Kateřina Krejčí byla vynikající, skoro se mi chce použít nějaké přiblblé spojení jako "HERECKÝ KONCERT". Zamilovala jsem si i kulisy, ale všeobecně Skořápku nepovažuji za úchvatné dílo, které stálo za to inscenovat, pardonek pane McEvane!

Je možné i v roce 2021 dělat nekorektní humory? Tři Heteráni dokazují, že pokud nejste debil, tak klidně ano. Mega vtipné, doporučuji všem!