Varan

Skvělý Patrik Děrgel v roli Don Juana. Chvílemi jsem se velmi bavil a chvílemi ukrutně nudil. Těžko v tomto případě hledám slova, kterými bych představení ohodnotil. Bylo to vše dosti bizarní, divné, zvláštní...

Herecký výkon Ondřeje Brouska je skutečně impozantní a dlouhotrvající ovace poloprázdného hlediště Divadla na Vinohradech patřily bezesporu především jemu, přesto mě poetika tohoto monumentálního veršovaného Ibsenova dramatu bohužel nikterak významněji nezasáhla. Troufám si říct, že to bylo hlavně kvůli přílišné délce Čičvákova zpracování. Především část po přestávce (hlavně ta s toulkami v cizině) byla k uzoufání dlouhá a určité škrtání by celé věci jen prospělo.

Na jednu stranu je velký zážitek vidět velmi zblízka skutečné herecké bardy, jakými bezesporu Oldřich Vlach a Jaroslav Satoranský jsou, na druhou stranu ani sebelepší výkon nezmění nic na tom, že hra se místy neuvěřitelně táhne a nudí a navzdory dlouhému tlachání se v ní vlastně pořádně nic neděje.

Komedie o dvou manželech, v jejichž vztahu již prakticky nic není v pořádku, ale jedna nehoda jim, byť neplánovaně, dává druhou šanci. Celkem se mi líbilo střízlivé herectví Jaroslava Duška, méně mě ale oslovila Nataša Burger, obzvláště tam, kde měla hrát lehce podnapilou. Zatímco první polovina mě poměrně bavila, ta druhá (naštěstí kratší) se velmi táhla, byla plná různých mouder o manželství a upřímně jsem se nemohl dočkat konce. Celkově tato hra není nikterak objevná ani originální.

Je určitě zajímavé vidět tolik hereček podobného věku hrát najednou, bohužel ale jejich výkony byly značně nevyrovnané. Kateřina Macháčková by byla podprůměrná snad i v začínajícím ochotnickém souboru. První polovina a obzvláště scéna s focením byla poměrně vtipná, druhá polovina byla naopak vleklá, prázdná a nudná. Celkově se jedná o průměrnou hru, na kterou rychle zapomenete.

Po slibném rozjezdu se na jevišti rozhostila konverzační nuda, která byla ve druhé polovině takřka nesnesitelná, poslední dějství bylo prakticky k nepřežití a konec byl skoro vysvobozením. Příjemně mě potěšili spíše herci ve vedlejších rolí, vyzdvihnul bych hlavně koktavého nesmělého Fredyho (Marek Lambora) a vilného Maďara (Denny Ratajský). Pochvalu si jistě zaslouží překrásné kostýmy a dobře vymyšlená scéna, bohužel to ale celou hru v žádném případě nespasí.

Igor Bareš se své role zhostil opravdu se ctí, ale ani přes vážnost dodnes aktuálního tématu na mě tíživost celé situace vůbec nedolehla. Úvod druhé poloviny s besedou s občany balancoval na hraně frašky. Viděno v rámci internetového divadelního záznamu.

Výborně zachycená tísnivá atmosféra noční džungle, strach, úzkost, všudypřítomné napětí, chybějící velitel a lidé chovající se jako zvířata. To vše ale bohužel snižuje celková uřvanost, časté střídání zcela protichůdných emocí a nevyrovnané herecké výkony. Viděno v rámci internetového divadelního záznamu.

Původní film neznám a vůbec jsem tedy nevěděl, co mě čeká. Jde o klaunovskou road movie, kdy se spolu musí sžít dvě zcela odlišné osoby - krutý cirkusák Zampano a jeho prostoduchá pomocnice Gelsomina. Příjemně mě překvapil Radek Holub, u kterého jsem zvyklý spíše na místy až nesnesitelná pitvoření. Zde v roli Zampana působil civilnějším dojmem. Barbora Hrzánová se s rolí mentálně zaostalé Gelsominy popasovala se ctí, i když těch grimas bylo místy až moc. Její obsazení vzhledem k věku mi ale nepřipadalo nejvhodnější. Bohužel mě tato hra tematicky neoslovila. Viděnou v rámci slavnostní premiéry.

Ač všichni tři herci, zejména pak Petr Kostka, podali sympatické výkony, nic to nemění na tom, že celá hra je nezáživná a tak nějak o ničem. Viděno v rámci TV záznamu.

V porovnání s originální produkcí je ta česká bohužel o mnoho příček níže. Volba Kongresového centra (kromě toho, že se tam dá nacpat hromada lidí) nebyla nejlepší. Jeviště je obrovské a herci se v něm ztrácí, ozvučení je katastrofální, textům písní jsem prakticky nerozuměl. Daniela Šinkorová byla až na šilenou paruku docela fajn, Langmajerův civilní zpěv se mi líbil, Pavel Vítek se do role Harryho hodil výborně a jeho taneční kreace mě bavily, zato Jitka Asterová je docela průšvih, ta mi nesedla. Velká pochvala platí pro výborně sehranou company, jinak ale pro mě celkově docela zklamání.

Velmi těžkopádný příběh plný zcela absurdních situací, které se vrší jedna za druhou. Obě dámy se sice snažily, diskotéková stínohra byla velmi povedená, ale co naplat, když hra je tak slabá, nepřesvědčivá a neuvěřitelná. Závěrečný vlažný potlesk publika ukázal, že s tímto názorem asi nebudu osamocený.

V porovnání s dalšími one-woman show (Shirley Valentine a obzvláště pak Můj báječný rozvod s výbornou Eliškou Balzerovou) tato hra zůstává kvalitativně velmi pozadu. Bohužel moc bodů jí nepřidává ani herectví Evy Holubové, jejíž excentrický projev, ukřičenost a iritující intonace mi místy velmi hrály na nervy. Viděno v rámci živého TV přenosu.

Na jednu stranu je nepochybně zážitkem vidět na jevišti úžasné výkony Petra Kostky a Svatopluka Skopala, na druhou stranu musím přiznat, že toto zpracování Šrámkovy hry bylo místy tak neuvěřitelně vleklé a nudné, že jsem si zvládl během TV záznamu i na chvilku zdřímnout. Představa, že bych hru musel vidět naživo v divadle, mě lehce děsí.

Pro mě bohužel dost laciné, afektované a fraškoidní. Oba hlavní protagonisté na můj vkus až moc přehrávali a asi nejvíc mi vadilo (zejména u Simony Stašové) jejich hlasové pitvoření. Význam svlékacích scén u jinak příjemného Petra Vančury jsem nepochopil. Pár dobrých momentů by se sice našlo, filmové dotáčky byly příjemným osvěžením, ale jinak za mě velké zklamání. Okamžité ovace vestoje po skončení představení ale svědčí o tom, že hra si své spokojené diváky určitě najde.

Velké zklamání. Jestli někdo jde na představení s očekáváním, že mu bude běhat mráz po zádech, nedočká se. Ondřej Sokol se rozhodl z původního dramatu s hodně temnou atmosférou vytvořit lacinou komedii. Zlata Adamovská se zcela minula ztvárnění vyšinuté ošetřovatelky, ze které jde čirá hrůza, a místo toho vytvořila parodii venkovské tetky. Herečka přehrává, pitvoří se a řve. Petr Štěpánek jen suše glosuje. Očekávané napětí zcela chybělo a diváci se celou dobu smáli, jako by mělo jít o výbornou komedii. Pochvalu si určitě zaslouží velmi dobře vymyšlená scéna s točnou.

Nic tak hrozného a nekonečného jsem v hledišti ještě nezažil. Nebývale primitivní a zdlouhavý příběh, tragicky nesecvičené výkony a naprosto zoufalé ozvučení v KC Praha. O hereckých výkonech se nedá vůbec mluvit. Všemu kralovalo neuvěřitelně trapné pitvoření Sagvana Tofiho, kterému zdatně sekundoval Braňo Polák. Vše mi připomínalo špatně nazkoušený výkon obecního ochotnického souboru. Kladně snad mohu hodnotit jen velice kvalitní zpět Ladislava Korbela. Po šílených čtyřech hodinách jsme museli předčasně odejít, jinak by nám ujel poslední vlak, čímž jsme přišli o údajně nejzajímavější část celého večera - medley písní, které večer zazněly.