Profil uživatele

Varan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 9 % (45)
Pavel Širmer: 9 % (89)
Anežka Kotoučová: 10 % (26)
Michal Novák: 10 % (45)
Helena Grégrová: 11 % (86)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.4.2018)
Velká nádhera, jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděl. Ano, je patrné Špinarovo moderní pojetí, nicméně nesouhlasím, že by řešení scény bylo bůhvíjak rozporuplné. Kromě scény chválím i krásné kostýmy a hudbu a nenapadá mě vlastně nic, co bych mohl vytknout. Představení ovládl výborný výkon Patrika Děrgela v roli bláznivě zamilovaného rytíře des Grieux. Děrgel si krásné Nezvalovy verše vyloženě užívá. Pozadu ale určitě nezůstala skvělá Jana Pidrmanová jako kouzelná a hříšná Manon a úchvatný Radúz Mácha, jehož krátká scéna s vyznáním pro des Grieux mě vyloženě dostala.
(zadáno: 10.4.2019)
Komedie o dvou manželech, v jejichž vztahu již prakticky nic není v pořádku, ale jedna nehoda jim, byť neplánovaně, dává druhou šanci. Celkem se mi líbilo střízlivé herectví Jaroslava Duška, méně mě ale oslovila Nataša Burger, obzvláště tam, kde měla hrát lehce podnapilou. Zatímco první polovina mě poměrně bavila, ta druhá (naštěstí kratší) se velmi táhla, byla plná různých mouder o manželství a upřímně jsem se nemohl dočkat konce. Celkově tato hra není nikterak objevná ani originální.
(zadáno: 12.12.2017)
Historické drama, kde by se napětí na jevišti dalo krájet (a to jsem viděl představení pouze z TV záznamu). Líbily se mi oba ústřední výkony (civilní Havlová, skvěle váhavá Juřičková), které výborně doplňoval Jan Šťastný. Hra měla spád a ani chvíli nenudila. V představení je vidět zřetelná režijní stopa Daniela Špinara (scéna, hudba, moderní kostýmy...).
(zadáno: 16.7.2022)
Fantastický výkon Hany Holišové, která je zpěvem a vizáží od Marty Kubišové k nerozeznání. Jednoznačně chválím zapojení herců z živého orchestru do dění na jevišti. Zde bych hlavně zmínil výborný výkon Petra Stach, mimo jiné jeho ztvárnění Waldemara Matušky a Karla Gotta. Druhá polovina byla lehce apatická stejně jako byl život samotné Marty, konečná scéna na balkóně však byla až mrazivá. Helena Vondráčková je ve hře ztvárněna možná až jako příliš naivní husička, navíc Zuzana Stavná mě svým zpěvem rozhodně nepřesvědčila. Naopak Jan Cina podal svůj standardní (=výborný) výkon.
(zadáno: 20.4.2017)
Kdybych měl hodnotit pouze tu část před přestávkou, dal bych pěkných 70%. Po přestávce se ale vše zvrhlo ve zcela absurdní frašku, kde některé výkony byly až na hranici snesitelnosti (Ivana Chýlková a zejména Dana Černá). Mile mě tentokrát překvapil Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava byl i přes kvalitu hry jako vždy skvělý. Obecně ale nechápu, proč se zrovna tenhle kousek drží v repertoáru Činoherního klubu tak dlouhou dobu.
(zadáno: 25.5.2015)
Hra z ortodoxního židovského prostředí, jejíž ústřední téma je pro mě bohužel dosti vzdálené. Každopádně se ale jedná o skvělou divadelní příležitost pro osm hereček, z nichž nejvíce vynikají Iva Janžurová a Vanda Hybnerová, jimž zdatně sekundují ostatní (líbila se mi odlehčená role Jany Bouškové a drbna Taťány Medvecké). Ze začátku má hra možná trochu pomalejší rozjezd, ale druhá půle je strhující a ukáže se, že žádná z postav vlastně není záporná a každá je vedena dobrou vírou ve své činy. Chválím jednoduchou, ale účelnou scénu a živou hudbu, která představení výborně dokresluje.
(zadáno: 1.10.2019)
Velké zklamání. Jestli někdo jde na představení s očekáváním, že mu bude běhat mráz po zádech, nedočká se. Ondřej Sokol se rozhodl z původního dramatu s hodně temnou atmosférou vytvořit lacinou komedii. Zlata Adamovská se zcela minula ztvárnění vyšinuté ošetřovatelky, ze které jde čirá hrůza, a místo toho vytvořila parodii venkovské tetky. Herečka přehrává, pitvoří se a řve. Petr Štěpánek jen suše glosuje. Očekávané napětí zcela chybělo a diváci se celou dobu smáli, jako by mělo jít o výbornou komedii. Pochvalu si určitě zaslouží velmi dobře vymyšlená scéna s točnou.
(zadáno: 11.10.2014)
Excelentní Eliška Balzerová v roli životem zklamané a opuštěné Angely Kennedyové-Lipské. Po nedávném zhlédnutí hry Shirley Valentine s vynikající Simonou Stašovou se více než nabízí srovnání, jelikož jsou si hry velmi podobné. Za mě možná o malinko více vítezí Eliška Balzerová, ale i v případě této hry bych hodnotil ještě trochu výše být ženou ve středních letech. Naprosté nadšení mé maminky, kterou jsem na tuto hru pozval, je toho důkazem.
(zadáno: 8.12.2016)
Příběh tohoto muzikálu je hodně slabý a najde se v něm několik vyloženě hluchých míst (např. scéna s pečením bábovky). Šlo evidentně o to vymyslet jednoduchou kostru sloužící k tomu, aby zaznělo co nejvíce písní od Václava Neckáře, které do příběhu vlastně ani nezapadají (např. Mademoiselle Giselle). Dejdarovo herecké zpívání bylo fajn a celou náročnou roli zvládl velmi dobře, naopak Tereza Kostková mi úplně nesedla. Bezesporu nejvíce mě ale pobavil Josef Vágner v roli homosexuálního majitele cukrárny Ondřeje Skýpaly. Šlo sice o hodně stereotypní karikaturu, ale tady se to prostě hodilo.
(zadáno: 9.10.2014)
Na malém jevišti divadla Ungelt za minimálního použití rekvizit se před divákem odehrává skvostná road movie dvou zcela rozdílných žen, které by si za normálních okolností asi neměly ani co říct, ale společný útěk od zažitých stereotypů spojí jejich cesty dohromady. Výborné herecké výkony obou představitelek (Jana Štěpánková navíc musela bojovat s drobným nachlazením) a tudíž velký divácký zážitek umocněný komorním prostředím divadla.
(zadáno: 24.4.2020)
Igor Bareš se své role zhostil opravdu se ctí, ale ani přes vážnost dodnes aktuálního tématu na mě tíživost celé situace vůbec nedolehla. Úvod druhé poloviny s besedou s občany balancoval na hraně frašky. Viděno v rámci internetového divadelního záznamu.
(zadáno: 6.12.2018)
Dějově vcelku jednoduchá hra s momenty, které byly až na pomezí frašky. Bavil jsem se ale velmi dobře a to především díky bezkonkurenční Taťjaně Medvecké. Velmi mile mě ale překvapili svými výkony i Martin Hofmann a Marika Procházková. Pokud by někdo nebyl nadšený z první poloviny hry, prozradím, že ta druhá je mnohem lepší.
(zadáno: 1.3.2022)
Bohužel se nemohu úplně ztotožnit s veskrze pozitivními hodnoceními ostatních zde. Jedná se o konverzační hru, která se prakticky celá nese v duchu vzájemného špičkování a invektiv mezi oběma hlavními protagonisty, stárnoucími herci. Ti navíc průběžně pronášejí repliky z jednotlivých divadelních her, ve kterých kdy vystupovali, aby tak částečné zmátli diváky. Celá hra působí, jakoby se točila v kruhu a nikam moc nevede. Vstupy Václava Jílka a drobné překvapení na konci zásadní překvapení nepřinesou. Viděno v rámci TV záznamu.
(zadáno: 26.3.2016)
Dost depresivní hra, kterou odlehčují vtipná místa. Mít ve své farnosti lidi typu Colemana a Valena, vůbec se nedivím otci Welshovi (v příjemném podání Ondřeje Sokola), že se dá na chlast. Rád bych vyzdvihnul hlavně Dulavu a Taclíka za jejich skvělé ztvárnění dvou totálních magorů. Jen ten konec byl hodně zdlouhavý a stejně nevěřím tomu, že by se někdo tak šílený jako Coleman a Valene mohl kdy s tím druhým usmířit.
(zadáno: 8.2.2022)
Hra sledující degradaci lidské duše a zoufalství jedince svádějícího boj s neúprosnou Alzheimerovou chorobou. Všemu jednoznačně dominuje strhující výkon Jana Vlasáka, který své postavě vtělil dokonalou kombinaci dominance až agresivity střídanou s momenty totální dezorientace a zmatenosti. Viděno v rámci derniéry.
(zadáno: 30.6.2015)
Slušná konverzační hra, kterou kvalitativně pozdvihují výborné herecké výkony Petra Kostky a Františka Němce. Kostkův obhroublý pan Halpern a Němcův distingovaný pan Halpern rozehrávají skutečný herecký koncert. Hra má celkově spád a i díky své kratší délce nemá mnoho hluchých míst. Možná lehce podbízivý konec mi nevadil. Celkové hodnocení pro mě trochu snižuje atmosféra letní scény divadla Ungelt. Přece jen potemnělý sál komorního divadla Ungelt na diváka působí jinak než otevřená scéna za denního světla se zvukem snímaným mikrofony.
(zadáno: 7.5.2018)
Tato velmi jednoduchá a prostá hra stojí a padá na Jiřině Bohdalové, která předvádí mimořádný výkon, přesně ví, co na diváka platí, zbytečně se nepitvoří a má perfektní timing. Ostatní nemají moc co hrát, jejich postavy jsou nezajímavé a víceméně sekundují. Právě kvůli Jiřině Bohdalové ale nakonec hru hodnotím takto vysoko.
(zadáno: 11.1.2022)
Milá oddechová komedie točící se kolem mužské nevěry a erotických závislostí. Zaujal mě především Michal Stejskal v roli nesmělého učitele Cyrila. Expresivní herectví Zdeňka Žáka mi místy nepřišlo úplně nejvhodnější. Viděno v rámci TV záznamu.
(zadáno: 19.4.2018)
Herecký výkon Ondřeje Brouska je skutečně impozantní a dlouhotrvající ovace poloprázdného hlediště Divadla na Vinohradech patřily bezesporu především jemu, přesto mě poetika tohoto monumentálního veršovaného Ibsenova dramatu bohužel nikterak významněji nezasáhla. Troufám si říct, že to bylo hlavně kvůli přílišné délce Čičvákova zpracování. Především část po přestávce (hlavně ta s toulkami v cizině) byla k uzoufání dlouhá a určité škrtání by celé věci jen prospělo.
(zadáno: 16.5.2019)
Co naplat, že Marek Lambora podal vynikající výkon (po právu odměněn standing ovation v rámci derniéry představení), když jeho postava Franciho je svojí touhou snad pochlubit se spáchanou vraždou, či snad touhou dostát spravedlivého trestu, tak strašlivě otravná a neuvěřitelná? Co naplat, že ačkoli první polovina byla poměrně chytlavá a bylo zajímavé sledovat, jak se bude příběh dvou mladých milenců vyvíjet, tak ta druhá celý příběh docela pohřbila, hlavně díky neuvěřitelně natahovanému konci? Výborné herectví Igora Bareše a Evy Režnarové.
(zadáno: 12.5.2020)
Výborně zachycená tísnivá atmosféra noční džungle, strach, úzkost, všudypřítomné napětí, chybějící velitel a lidé chovající se jako zvířata. To vše ale bohužel snižuje celková uřvanost, časté střídání zcela protichůdných emocí a nevyrovnané herecké výkony. Viděno v rámci internetového divadelního záznamu.
(zadáno: 15.4.2020)
Na jednu stranu je nepochybně zážitkem vidět na jevišti úžasné výkony Petra Kostky a Svatopluka Skopala, na druhou stranu musím přiznat, že toto zpracování Šrámkovy hry bylo místy tak neuvěřitelně vleklé a nudné, že jsem si zvládl během TV záznamu i na chvilku zdřímnout. Představa, že bych hru musel vidět naživo v divadle, mě lehce děsí.
(zadáno: 30.4.2018)
Superlativy z úst Františka Janečka k tomuto muzikálu jsou značně nadhodnocené, jedná se o průměrný muzikál s primitivním dějem a pár zajímavými hudebními čísly. Natálii Grossové se talent upřít nedá, ale vzhledem k jejímu věku a věku Mariana Vojtka ústřední dvojice působila značně nesourodě, ne-li zcela nevhodně. Iritovala mě otravná postava profesora Abronsia, naopak postava naivního Alfréda, navíc ve skvělém podání Lukáše Randáka, mě moc bavila. Chválím taneční a pěveckou company a lituji, že velmi talentovaný Jakub Hübner nedostává v muzikálech větší příležitost.
(zadáno: 15.3.2018)
Skvělý Patrik Děrgel v roli Don Juana. Chvílemi jsem se velmi bavil a chvílemi ukrutně nudil. Těžko v tomto případě hledám slova, kterými bych představení ohodnotil. Bylo to vše dosti bizarní, divné, zvláštní...