Profil uživatele

Varan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavel Širmer: 9 % (81)
Anežka Kotoučová: 10 % (25)
Lukáš Dubský: 10 % (37)
Helena Grégrová: 11 % (80)
Jan Pařízek: 11 % (68)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.12.2019)
Přiznávám se, že jsem se trochu obával své první divadelní zkušenosti s Janou Paulovou, která mi vždy v televizi přišla jako takový malý rozpustilý diblík. O to víc jsem byl překvapen jejím příjemným výkonem v této hře. Jistě, není to herečka na velké vážné role, ale komediální rovina zde jí solidně sedla. Nesnižovala se k žádnému zbytečnému pitvoření a šílenému přehrávání, jako jsem viděl např. u Simony Stašové. Lady Oskar je sice hra s poměrně banální zápletkou točící se kolem omylu s falešnou dcerou a vyměněnými kufry, jako odpočinkovou záležitost pro zasmání ji ale mohu určitě doporučit.
(zadáno: 22.4.2020)
Převedení legendárního trezorového filmu na jeviště se ukázalo být dobrým nápadem. Oba hlavní protagonisté se se svými rolemi vypořádali velmi dobře, i když místy byly rychlé přechody mezi zcela protichůdnými emocemi těžko uvěřitelné. Velmi tíživou atmosféru výborně dokreslovala doprovodná hudba. Chválím skvěle řešenou scénu i s funkční koupelnou a sporákem. Viděno v rámci internetového divadelního záznamu.
(zadáno: 31.8.2020)
Zasloužená pocta K. J. Erbenovi. Většina balad měla svůj hraný příběh, dvě se pak nesly víceméně ve formě statického recitování z úst zkušeného Františka Němce - Záhořovo lože rámcující celé představení a Polednice uvedená víceméně z povinnosti. Nejlepší pro mě byl jednoznačně Zlatý kolovrat s fantastickou Janou Preissovou. Naopak Štědrý den s Ivou Janžurovou mě zaujal o poznání méně a mám pocit, že lidi ocenili především to, že se dočkali své vytoužené "Janžurky". Po vizuální stránce se každopádně jedná o velice zajímavé představení. Viděno v rámci živého TV přenosu z Národního divadla.
(zadáno: 7.9.2021)
Hořká komedie o obrovské vnitřní síle a odhodlání zrůdnému režimu a lidské hlouposti navzdory, které vévodí bravurní Eliška Balzerová.
(zadáno: 2.3.2015)
Divadelní hra zaměřující se na mezigenerační problémy a vzájemná rodinná nepochopení. Těžký text s lehce váznoucí druhou polovinou. Z hereckých výkonů bych určitě vyzdvihl Ondřeje Brouska, jež se role zdecimovaného homosexuála Nicka ujal bez zbytečně přehnaných stereotypních gest, a Danielu Kolářovou v roli zastydlé "hippiesačky". Na druhou stranu mi vadilo občasné přehrávání Simony Postlerové. Užití vulgarismů, ani exhibování Ondřeje rychlého mě nikterak nepopuzovalo, oboje mělo svůj význam. Nejedná se určitě o špatnou hru, ale zároveň bych nemluvil o mimořádné události.
(zadáno: 11.2.2016)
Příjemná hra o životě na slovácké vesnici během druhé světové války, kterou jsem bohužel moc srovnával s výborným filmem. Líbila se mi dobře udělaná scéna i vhodně zvolená hudba, která ale během děja byla sem tam dost nepříjemně utnuta. Dění na jevišti působilo místy mírně chaoticky. Pochválil bych především herecké výkony Jitky Smutné a Vasila Fridricha, i když jeho pojetí Jozy bylo na můj vkus trochu málo "buranské". Oldřich Vízner mi přišel během představení (i při děkovačce) znuděný a téměř dvacetiletý Matyáš Valenta je na roli Lipky už přece jen starý.
(zadáno: 27.9.2016)
Od Mameta jsem již viděl Listopad a Sexuální perverze v Chicagu. V porovnání s těmito hrami mi Glengarry Glen Ross vychází jako nejslabší kousek. Hlavně část před přestávkou mě vyloženě nudila a podkresová hudba z japonského sushi baru dost iritovala. Po přestávce se s otevřením scény vše o hodně víc rozjelo, nicméně na výše zmíněné hry tato přece jen trochu ztrácí. Každopádně jak je pro Mameta typické, ani zde se nejde pro sprosté slovo daleko a pokřivených charakterů je plné jeviště.
(zadáno: 7.3.2017)
Lehce absurdní komedie, které na hodnocení ubírá, že už se přece jen (díkybohu) nejedná o tak úplně aktuální téma (hra je z roku 1968). Výborný, stoprocentně věrnou lásku fanaticky hledající, předseda Jaromíra Dulavy a příjemný Ondřej Vetchý v roli děvkaře ředitele. Vedlejší postavy trefně balancují na hranici karikatury (Kikinčuk, Procházková). Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 13.6.2017)
Nejsem úplně příznivcem těchto rodinných tragikomedií, kdy každý je vlastně obrovský hajzl, nemáte se s kým ztotožnit a ze všech se vám dělá zle. A obzvláště u této hry mi celá zápletka přišla přece jen trochu přitažená za vlasy. Nicméně herecké výkony byly moc dobré, vyzdvihnul bych určitě Annu Fialovou a Ivanu Jirešovou (tu hlavně v druhé půlce). Měl jsem trochu problém uvěřit hajzlovství Ivanu Luptákovi, ale to přikládám hlavně jeho líbivému zevnějšku. Vím, že v Kalichu nedostávají žádné dotace, ale to skutečně musíme před představením sledovat reklamy jako někde v kině???
(zadáno: 19.10.2017)
Nepochybně vážné téma, které by ale silněji rezonovalo před nějakými třiceti lety než v dnešní době, kdy homosexualitu jako problém bere málokdo a takto vyhraněné situaci lze hodně těžko uvěřit. Jitka Smutná, na jejímž výkonu hra stojí, byla ale výborná. Postava Diega mi místy dost lezla na nervy střídaním submisivní polohy s ukřičenými výstupy. Ve scéně s prostitutkou bylo kroucení zadku a roztahování nohou přespříliš. Body hře ubírá i to, že představitelé Diega a Alberta jsou pro své role studentů už staří, je vidět, že od premiéry uběhlo přes deset let. Finální scéna byla mrazivá!!!
(zadáno: 28.11.2017)
Hudební revue ze života Karla Hašlera, která místy působila poněkud těžkopádně. Potěšilo mě, že Petr Rychlý, pro mě doteď herec spíše nevalných kvalit, dokáže přesvědčivě vést celou hru bez zbytečného pitvoření se a včetně pěvecké stránky podal velmi příjemný výkon. Zato herectví Kateřiny Brožové bych nějak vysoko nehodnotil; ostatní herci vystupovali spíše v epizodních rolích. Narozdíl od některých zde mě režisérské vstupy Tomáše Töpfera nerušily, přišly mi vhodně načasované a dokázaly zajímavě oživit dění na jevišti. Moc potěšila živá kapela. Viděno v TV v rámci živého přenosu.
(zadáno: 30.11.2017)
Díky retrospektivnímu vyprávění od začátku víte, jak to vše dopadlo, a postupně se dozvídáte, co k tomu vedlo. Příběh hry je banální, vše se točí kolem vzájemných nevěr, odcizení, přetvářky, z jednání postav se člověku dělá místy špatně. Martin Finger z hereckého tria na jevišti nepochybně kraloval, Kateřina Lojdová solidně zahrála a navíc jí to moc slušelo, jen u Ondřeje Sokola jsem měl pocit, že ho celá hra nudí a nejsem si jistý, do jaké míry to byl jeho herecký záměr. Chválím řešení se SMS promítanými přímo na scéně.
(zadáno: 19.12.2017)
Jsem asi jeden z mála, který neviděl původní film, což ale nemusí být na škodu, ba naopak. Moc se mi líbil bezkonkurenční výkon Lukáše Pečenky a krásně slizký Václav Svoboda, naopak herectví Anety Krejčíkové mi moc nesedělo (ale ne až tak jako v představení Famílie). Na můj vkus je v tomto zpracování příliš prvoplánových narážek na vyměněná pohlaví. Písničky jsou zapomenutelné a pouze spojují jednotlivé činoherní výstupy. Inscenace v druhé půlce místy ztrácela dech a vůbec se mi nelíbila scéna s bohatými starci v hotelu Ritz, ač s milým cameo výstupem Ladislava Trojana a Dalimila Klapky.
(zadáno: 10.4.2018)
Poměrně nekonvenční dílo, které ale předkládá jednoduchou myšlenku, že nezáleží na tom, jací jsme, jak vypadáme, jak nás vnímají ostatní, ale na tom, že se cítíme v pohodě. Velmi neotřelou formou jsou stand-up výstupy, kdy mě určitě nejvíc dostal ten poslední s výbornou Janou Bouškovou, při kterém se ze začátku smějete a ke konci je vám až trapné, že jste se předtím vůbec smáli. U mnou jinak oblíbeného Patrika Děrgela by určitě neuškodilo určité ubrání na vykreslení jeho homosexuální postavy, bylo to místy dost za hranou. Závěrečná scéna za sklem mi přišla zbytečně natahovaná a prázdná.
(zadáno: 13.4.2018)
Díky kostýmům, scéně, hudbě a dobové mluvě (ne vždy snadno srozumitelné) se tvůrcům podařilo velmi věrohodně vykreslit atmosféru venkova 19. století. Nicméně právě vzhledem k době a tématu je hra dnešnímu divákovi přece jen již poměrně vzdálená a možná by nebylo na škodu ji v určitých aspektech alespoň trochu modernizovat. Hlavní lákadlo vinohradského zpracování, tedy přítomnost D. Havlové, je v reálu spíše zklamáním. Omlouvám se, ale zmalovaný obličej poznamenaný kosmetickými zásahy nepřispívá dojmu respektované venkovské ženy a to nemluvím o místy neskutečném přehrávání. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 30.4.2018)
Superlativy z úst Františka Janečka k tomuto muzikálu jsou značně nadhodnocené, jedná se o průměrný muzikál s primitivním dějem a pár zajímavými hudebními čísly. Natálii Grossové se talent upřít nedá, ale vzhledem k jejímu věku a věku Mariana Vojtka ústřední dvojice působila značně nesourodě, ne-li zcela nevhodně. Iritovala mě otravná postava profesora Abronsia, naopak postava naivního Alfréda, navíc ve skvělém podání Lukáše Randáka, mě moc bavila. Chválím taneční a pěveckou company a lituji, že velmi talentovaný Jakub Hübner nedostává v muzikálech větší příležitost.
(zadáno: 9.5.2018)
Ondřej Kavan je jak vizuálně, tak gestikulací velmi přesvědčivým Adolfem Hitlerem. Hra je ale spíše komedií, ačkoli se najdou okamžiky, kdy člověka lehce zamrazí, když si uvědomuje paralely se současností. Líbily se mi filmové dotáčky s reálnými moderátorkami (Drtinová, Surovcová), které tématu dodaly na autenticitě. Obecně ale musím bohužel říct, že jsem se s touto hrou asi úplně nepotkal, čekal jsem od ní přece jen trochu víc a odcházel lehce zklamaný.
(zadáno: 21.5.2018)
Tuto vcelku průměrnou hru o pokryteckých vztazích mezi muži a ženami drží nad vodou výborný výkon Petr Nárožného, kterého jsem viděl již v několika hrách ČK a nikdy mě nezklamal. Na rozdíl od horších předešlých zkušeností se mi zde velmi líbil výkon Ondřeje Vetchého, konkrétně hlavně jeho opilecký výstup s Petrem Nárožným. Část po předstávce je výrazně lepší než ta po ní. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 22.5.2018)
Hra s těžko uvěřitelným a kostrbatým dějem. Vůbec jsem nevěřil tomu, že by se Tracy dokázala zamilovat do postavy Austina, ta dvojice postrádala jakoukoli chemii. Petr Štěpánek a Zlata Adamovská podali solidní výkony, možnost více vyniknout jim tato hra ale nedovolila. Postava Viléma Udatného byla zbytečná a směšná. Jelikož se jednalo o derniéru představení, které mělo za sebou asi 170 repríz, byla na konci poměrně sentimentální nálada a asi právě s ní související standing ovation, které by si ale tato jednoduchá hra jinak rozhodně zasloužit neměla.
(zadáno: 9.10.2018)
Přehlídka šesti různě zábavných obrazů milenecké dvojice, které se odehrávají na stejném místě vždy s odstupem pěti let. Je vidět, že od premiéry uběhlo již 20 let a že oba představitelé notně zestárli. Věřit obarvenému Zdeňku Žákovi mládí a Veronice Freimanové těhotenství (a to až po 10 letech od prvního seznámení) úplně nejde. Přesto musím říci, že se jednalo o poměrně příjemný večer strávený ve společnosti Doris a George a jsem zvědavý na pokračování, kde oba herci již představují své starší já a mohli by tedy působit autentičtěji a uvěřitelněji.
(zadáno: 16.10.2018)
Hned po týdnu jsem se vypravil na pokračování komedie Každý rok ve stejnou dobu, abych zjistil, jak se vztah Doris a George bude vyvíjet. Místy to sice bylo vtipné, ale chování postav v jednotlivých obrazech bylo tak odlišné, že to celé hře velmi ubíralo na přesvědčivosti. Určitě Zdeňku Žákovi jde ztvrárnění stárnoucího George mnohem přesvědčivěji. Veronika Freimanová je jistě velmi okouzlující, ale měla docela dost přeřeků. Divadlo nebylo zaplněno ani z poloviny, je vidět, že je hra v repertoáru již takřka dvacet let. V tomto divadle je obecně hodně velmi dlouho hraných kusů a málo premiér...
(zadáno: 10.1.2019)
Antická tragédie, kterou se Martin Čičvák rozhodl uvést v moderním hávu, minimálně co se kostýmů a "neantického" zjevu protagonistů týče. Výborná byla scéna, kdy 90% výstupů probíhá ve vyvýšeném tubusu, byť za cenu snížené viditelnosti pro část diváků (předposlední uvedení této hry ale zdaleka nebylo vyprodáno). Co se hereckých výkonů týče, vyzdvihl bych Václava Vydru a Oldřicha Vlacha. Petr Rychlý se se svou rolí nepotkal a Kateřina Brožová byla hlavně velmi krásná. Přes velké nasazení všech a velmi závažné téma mě toto uvedení nikterak neoslovilo, pán vedle mě dokonce první polovinu prospal.
(zadáno: 7.3.2019)
Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.
(zadáno: 16.5.2019)
Co naplat, že Marek Lambora podal vynikající výkon (po právu odměněn standing ovation v rámci derniéry představení), když jeho postava Franciho je svojí touhou snad pochlubit se spáchanou vraždou, či snad touhou dostát spravedlivého trestu, tak strašlivě otravná a neuvěřitelná? Co naplat, že ačkoli první polovina byla poměrně chytlavá a bylo zajímavé sledovat, jak se bude příběh dvou mladých milenců vyvíjet, tak ta druhá celý příběh docela pohřbila, hlavně díky neuvěřitelně natahovanému konci? Výborné herectví Igora Bareše a Evy Režnarové.
(zadáno: 25.6.2019)
Smutný, velmi silný a pravdivý příběh Emy Černé, která si musela projít dětským domovem, pěstounskou péčí a pasťákem a kterou v době těžkého socialismu hnala dopředu jen myšlenka, že jednou bude žít v daleké Americe se svým otcem. Vzhledem k těhotenství Terezy Voříškové byla celá scéna upravena na prosté statické čtení, které "rozbíjely" povedené hudební vstupy Petra Ostrouchova a neméně povedené cameo Lenky Krobotové a Davida Novotného. Přes veškerou vážnost tématu a poctivé nasazení obou sehraných hlavních protagonistek jsem ale čekal, že na mě příběh zapůsobí přece jen trochu silněji.