Viktorie

Silné herecké výkony a děj, ale ocenila bych uzavřenější konec.

Šla jsem do toho s otevřenou myslí, což se vyplatilo. Oceňuji odvahu představení a všech, co se na něm podíleli. Ale domnívám, že to mohlo být uděláno lépe. Možná představení dokonce nějaká energie i chyběla. Možná mu prostředí Stavovského divadla uškodilo. Mohu však říci, že jsem velmi ráda, že jsem ho viděla.

Inscenace mě myšlenkami i scénografií zaujmula, ale ocenila bych uzavřenější konec.

První polovina se snaží působit mysteriózně, divákům nic neprozrazuje dokud opravdu nemusí, pomalé tempo s předvídatelnými zvraty ji však sabotují. Nudná ale není a úvod do fungování rodiny je to obstojný.
Druhá půlka je víc živá a obrazná a jde opravdu do hloubky. Dramaturgicky je to ale nic moc? osobně bych však dala větší důraz na autobiografický aspekt hry a jeho tragičnost. To by se krásně dalo udělat právě skrze (rodinnou i individuální) terapii, která tak, jak byla provedená, nenaplnila svůj potenciál. Na otázku "proč to hrát tady a teď?" jsem v inscenaci odpověď nenašla.

Až na pár momentů neurazí, až na pár momentů nenadchne. Postava detektiva působila zbytečně, mohlo se s ní více pracovat. Monstrum (obecně konec představení) bylo dost nepochopitelně provedené. Velmi se mi líbila scénografie.

Moderní zinscenování starořeckého dramatu, které vlastně nepřináší nic nového. Dění na jevišti jsem většinu času vnímala spíše pozitivně, ale nijak mne nepoznamenalo. Střídání divokých scén s klidnějšími, melancholičtějšími dle mého názoru moc nefungovalo, akorát se navzájem oslabovaly jejich atmosféry a následně nedosahovaly svého potenciálu (vážné chvíle nepůsobily dostatečně seriózně, neseriózní momenty někdy působily nevkusně).

Také občas kvůli špatné artikulaci herců nebo až moc hlasité hudbě nebylo rozumět replikám.

Bohužel zastávám názor, že text hry není moc nadčasový, a po shlédnutí inscenace bych ocenila modernější zpracování. Jako "skanzen" je to pěkné. Představení mě však nijak hlubšeji nezasáhlo.

Nevím proč, ale z Národního divadla vždy odcházím emočně nepoznamenaná...

Má to silné obrazy, ale děj se kvůli neustálému toku dialogu těžko sleduje a nepodstatné splývá s podstatným. Ocenila bych, kdyby text byl trochu víc proškrtaný, aby poselství bylo jasnější a jisté momenty byly víc napjatější. Též mi přišlo, že postavy nebyly dostatečně psychologicky vykreslené, osobně jsem to s nimi tolik neprožívala, jako třeba při jiných divadelních představeních. Jinak scénografie, živá hudba a herecké výkony byly velmi dobré, ač křiklavě červená se po hodině a čtyřiceti minutách bez přestávky trochu okoukala.

Přibližně první půlka pro mě byla jen bezvýrazná recitace textu, až druhá půlka začala více působit na emoce a zaujmula mou pozornost. Ne všichni diváci však byli stejně trpěliví jako já, a několik jich odešlo během představení (hraného bez přestávky), čemuž se bohužel nedivím.

Plitké a nepodněcující. Oceňuji scénografii a herecké výkony, dramaturgicky to ale pokulhává.

Archaické, nedojímavé. Přednes veršů Kytice s kulisami a pár věcmi okolo.

Představení mne vůbec neoslovilo ani ničím nezaujalo. Dialogy byly nudné (ze Shakespeara tam bylo málo), a to, co se dělo mezi nimi, bohužel také.
Humor byl po většinu času dětinský, někdy však naopak dost explicitní, věkové doporučení bych o pár let zvýšila.
Celé představení bylo dosti nevyvážené. Repliky byly odříkávány dost rychle, zato momenty, kdy se bez nich herci snažili působit vtipně, se dost táhly.
Komedie to opravdu byla jen ve významu dobrého konce.
Režie mne velmi zklamala.
10% dávám za snahu většiny herců a pár (doslova) seriózních momentů, doprovázených hudbou Ivana Achera.