Viktorie

První shlédnutí mne dovedlo k přečtení originálního textu (který také hodnotím 100%), a po druhém a třetím shlédnutí musím říci, že mi na inscenaci nejvíce vadilo to, že nebyla delší. Velmi ráda bych viděla celou sedmihodinovou verzi, chápu však, že jsem spíše v menšině a škrty ve scénáři tedy neodsuzuji.
Byl to opravdu výjimečný zážitek. Scénografie, hudba, kostýmy, herecké výkony... Vše bylo vynikající. Neaktuálnost tématu emocionální vliv hry nijak neoslabovala. Derniéra pro mne byla velmi smutná.

Inscenace mne opravdu nezanechala chladnou, vzbudila ve mne snad vše, co si položila za cíl. Obsah i forma mi přišly dobře vyvážené, sonety jako jediný (verbální) komunikační prostředek fungovaly, bylo jen třeba jim naslouchat. Chválím všechny herecké výkony, dohromady asi nejvíc fungovala trojice Zavičár-Rychlý-Venclovská/Hacurová. Scénografie a hudba Petra Kalába a Ondřeje Rychlého velmi přispěly k celkové atmosféře, kostýmy také nezklamaly a překlad Martina Hilského mi přišel jako správná volba. Uznávám, že Sonety nebyly perfektní představení, avšak vzpomínám na ně stále i několik měsíců po prvním shlédnutí, a myslím, že 100% si zaslouží.

Většinu času jsem měla úsměv na tváři, bylo to opravdu kouzelné. I přes strohost některých kostýmů (Tamino, Papageno) jsem se přenesla, vynahradila to výrazně barevná scéna. Herecký sobor Divadla v Dlouhé pěvecky opravdu nezaostává.
Všem doporučuji!

Obdiv patřil energii účinkujících i tolik let po prvním uvedení. Představení mi přišlo vtipné a zábavné (i když nevím, zda bych na představení šla znova, kdybych ho poprvé neviděla při příležitosti jeho derniéry), avšak humor je subjektivní a chápu tedy, že někteří mají názor jiný.

Experimentování s kamerami se mi líbilo, filosofická stránka představení mne pohltila. Nejpůsobivější mi přišli Matyáš Řezníček a Petr Reif, představitelé Witolda a jeho alter ega.
Opravdu zajímavá inscenace.

Pojetí Hamleta, které se mnou osobně vnitřně velmi souladí. Výborné herecké výkony, Shakespearův text zněl a vyzněl. Ve druhé polovině se inscenace začne trochu víc "bouřit", ale proč ne?
Jen mi trochu vadila hudební stránka.

Velmi působivé výkony herců. Někdy trochu nepříjemné zvukové efekty. Zajímavé pojetí Horatia. Celkově hezké představení :)

Dojemné představení, krásná hudba Petra Kalába.

Viděno v rámci Noci divadel v reálném čase 0:00-2:22. Horory nejsou zrovna něco, co vyhledávám, ale byl to zážitek, kterého nelituji. A to nejen pro to, že jít do divadla o půlnoci je dosti nevšední zážitek.

Představení mne příjemně překvapilo. Ze Shakespeara tam toho bylo hodně, příběh dával smysl, herci hráli dobře, obsazení se mi líbilo. Považuji to za důstojnou režii na rozloučenou od Daniely Špinar.
Jediné, co mi kromě občasných nevtipných vtipů hodně vadilo, bylo silné odlišení postavy Franciscy. Krásný zpěv Lucie Brychtové sice vhodně tvořil romantickou atmosféru, ale trochu jsem si jí přála vidět víc hrát, ne jen zpívat.

Zábavné, nenásilně edukativní, podněcující k hlubšímu zamyšlení nad otázkou vlastnictví a identity. Jsem ráda, že jsem se zdejším recenzemi nenechala odradit od vidění.