Vorisek

Dnes (24.9.10) viděno po letech. Proč si nedat poprvé těch 100%. Když jsem viděl to nadšení pánů Svěráka, Weigela a Čepelky, tak jsem i notoricky známý text hltal jako zamlada..Obzvláště můj oblíbenec, brzy osmdesátník, Weigel mi udělal radost svou vitalitou, schopností improvizovat a hru si náležitě vychutnat každým slovem.

Dokonalé. I já mám v sobě hodně nostalgie a před představením bych nevěřil, že to řeknu, ale toto představení bylo lepší než to spirálovské i než brněnské. Hodnocení redakce je dle mě až zaujatě nízké. Viděno 14.11.2010 (Střihavka, Basiková, Toužimský, Noid Bárta, Brzobohatý).

Takhle by mělo vypadat představení činohry Národního divadla. Kateřina Burianová vskutku báječná, Miluše Šplechtová snad ještě báječnější.

Skvěle napsaný kus, který jde do hloubky jednotlivých postav a ne pouze po tématu jako takovém. Pokud k tomu připočtu nenásilné zpracování a neuvěřitelně skvělou Marii Málkovou, je hodnocení hotové, protože ostatní drobné nedostatky jsou v porovnání s celkovým dojmem zanedbatelné. Dlouhý a silný potlesk na závěr toho byl jasným důkazem.

Cimrmani jsou stálé úžasní. V dnešním Aktu (13.10.10) jasně ukázali, že bylo moc dobře pokračovat i bez LS. Všichni hrají jak o život a tanec manželů Žílových je strhující i přesto, že jejím představitelům je dohromady hodně přes 150 let.

Nechápu nízkohodnotiče. Cožpak se hraje na našich scénách někde lepší divadlo? Připadal jsem si jak na divadle, které stvořil dokonalý stroj, hraném prostřednictvím živých herců. Jen ti sem tam vyvedli diváka z krásného obrazu. I z pohledu Čapka jsem nebyl nikterak zklamán. A před paní Červenou smekám.

Tak nahý jsem jako divák před herci v divadle ještě nebyl. Úžasně působivé. Hra nejde popsat, musí se prožít. HD hraje opravu fullHD. Marek Němec mi trochu svým útrpným výrazem, který nasadil od první vteřiny hry, vadil, ale zvykl jsem si a musel smeknout i před ním.

Představení se mě dotklo v mnoha detailech, které komunikace mezi Evou a Luďkem přinesla. Možná je to tím, že jsem sám kdysi našel korespondenci svých prarodičů.
Precizně odehrané každé slovo naprosto dokonalým Martinem Fingerem, kterému sekundovaly všechny tři dámy, které přesně věděly jaký typ Evy v každé situaci ztvárňuji.
Představení asi nebude hitem na mnoho sezón, ale pevně věřím, že těch, kterým se zaryje pod kůži, bude hodně.

Hodně slabý Marek Němec kazí dojem.
Při druhém shlédnutí ještě lepší. Bohužel to byla derniéra. Je překvapivé, že tato hra tak málo prorazila. Asi se nevěrníci a nevěrnice styděli na takový experiment chodit.

Forma scénického čtení hře prospěla. Větší rozehrání by možná vedlo jen ke zbytečnému parodování tak často omílaného tématu, jakým normalizace je. Takhle vyzněl mnohem více text a to je dobře. HD i zde dokázala jakou Herečkou je.

Dlouho mi to představení utíkalo a jsem rád, že neuteklo.

Založeno na skvělých hereckých výkonech a silných příbězích obou postav. I to stačí k velkému divadelnímu zážitku, kdy divák nedutá a udrží celých 90 minut pozornost.

Nesouhlasím s tím, že se inscenace vymezuje proti inscenaci z Dlouhé. Naopak si myslím, že si z ní bere příklad. To určitě na škodu není. Invence je i tak ve hře dost. K dokonolasti ovšem tento herecky nevyrovnaný soubor hru přinést nemůže. Tady je hlavní převaha souboru z Dlouhé. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem měl chuť z první řady vyskočit a Elišce Bouškové zacpat pusu. A to má postava vypravěče takovou moc. Jinak velice nadstandardní byl určitě Marek Němec a Petr Lněnička. Ostatní průměr. Martina Prášilová spíše podprůměr.

Opravdu moc zdařilá inscenace. Silná, charismatická, čistá. Cesty do Mladé Boleslavi ani náhodou nelituji.

Opravdu téměř dokonale zpracovaná Tramvaj.