Vladimír Rogalewicz

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Skvělá inscenace. Je hrozné, že na Čapkově příběhu není nutno vůbec nic měnit a je dnes nanejvýš aktuální. Úžasná úprava (která jde ruku v ruce s režií), která zastaralý Čapkův text ohlodala a zestručnila až na kost. Velkou zásluhu na skvělém představení má i Dragan Stojčevski a Ivan Acher. A oslava hereckého koncertu na závěr. Pro Miroslava Donutila je to asi vůbec nejlepší herecká kreace, jakou jsem viděl. Velice dobří a zapamatovatelní byli též Salzmannová, Kačmarčík a konečně i všichni ostatní. Celkově velice povedené a z aktuálnosti mrazí!

85%. Povedená dramatizace další objevné knihy K. Tučkové. I bez znalosti knihy se divák v představení dobře orientuje a jednotlivé epizody jsou dostatečně barvitě rozehrány, je jim vždy věnována dostatečná plocha. Líbila se mi scéna, hudba a v neposlední řadě i režie. Herecky se jedná především o kolektivní představení na vysoké úrovni. Problém jsem měl se závěrem příběhu; ztratil tempo a snaha o uzavření všech naznačených motivů vedla k jeho rozdrobení v řadě nevěrohodných vykonstruovaných informací. Pokud by příběh skončil trochu nedořečeně, byl by určitě ještě mnohem silnější. Tato kritika jde ale za K. Tučkovou, nikoli za inscenátory.

Plusy: zejména povedené libreto, výkony některých zpěváků - v našem představení především J.Mach, L.Bergerová a D.Vitázek, dobře vystihnuté britské prostředí i 60.léta, scény v marihuanovém rauši.
Zápory: výkon orchestru, který hrál bez zájmu a bez rockového drivu, aranže některých písní (zejména v první třetině představení) na hony vzdálené hudební poetice Beatles, některá sborová čísla ve stylu baletu čs. televize.
Jako u muzikálu často, představení běží jako automatický stroj bez přílišné interakce s publikem. Vzhledem k očekávání vyvolaného zde uvedenými hodnoceními jednoznačně zklamání.

Příjemné osvěžení v současném marasmu pražských dramaturgií. Hra, která nic nepředstírá, pobaví (i nápaditým řešením). Znamenité herecké výkony (zejména Tatiana Vilhelmová - snad její dosud nejlepší divadelní kreace).

Prvoplánová nefalšová normalizační estráda - bohužel nikoli jako parodie, ale myšlená zcela vážně. Nedostatek nápadu zakrývá množstvím bezúčelně použitých sprostých slov (zejména Zpěvačka). Některé herecké etudy jsou zábavné, ale dojem z představení nezachrání. Předem ohlášená reflexe 6O. let se nekoná, s časem se pracuje hodně nesourodě. Konec je již vyloženě trapný. Psáno z pražského představení v Arše.

Pokud přijmete pomalé tempo režiséra, vyloupne se rozhodně zajímavé představení s nadprůměrnými hereckými výkony, mezi kterými vynikají zejména Pavel Liška a Ivan Lupták v titulní dvojroli. Kubánský prvek je silně potlačen, hra se snaží o maximální neuchycenost v čase a prostoru.

HaDivadlo přivezlo do Prahy poměrně staré představení - proč ne dřív? Výborně propracované charaktery postav, režie, scéna. Opět chybí nosný příběh - asi jako Přelet nad kukaččím hnízdem bez McMurphyho. (Švandovo divadlo, Praha, 26.3.2015)

Vlastnímu představení lze těžko něco vyloženě vytknout, scéna, kostýmy, hudba i režie jsou nevýrazné, ale kultivované. Kryštof Hádek uvěřitelný. Avšak hra sama je tak slabá a bezobsažná (na úrovni tlachání u kadeřníka nebo v podřadných ženských časopisech), že shodila vše, včetně herectví Ivy Janžurové. Nedoporučuju!

Skvělý tip na letní večer na Novém světě. Bravurní herectví celé trojice a funkční a nenudící režie. Jen ta hra je při zpětném zamyšlení docela řídká. Během představení to ale nevnímáte a téměř tři hodiny uběhnou strašně rychle.

Od znamenitého nápadu k dobré realizaci je velký kus cesty. V Ústí rozhodně boduje zajímavé a nosné zachycení příběhu z pohledu "padouchů" i posun děje do současnosti. Také Stí-nad-la a jejich umístění je pěkný fór. Tady pozitiva končí. Vlastní provedení je hodně nedotažené, na půli cesty. Pro děti je potřeba hrát chytře a kvalitně, rozhodně to neznamená menší nároky. Celkový dojem je ovlivněn také extrémně levnou výpravou. (Ze záznamu.)

Mrzí mě, že jsem toto představení viděl týden po uzavření ankety. Určitě by si nominaci zasloužila Marie Štípková, Martin Františák za režii i Marek Cpin za kostýmy. Znamenitá byla souhra celého souboru! Moderní divadlo, někde mezi Pařízkovou Komedií a Mikuláškovým Zábradlím, ale vše je tu na rozdíl od jmenovaných scén laskavé a slouží účelu. Do takového divadla je radost chodit - kladenský magistrát ale už zřejmě rozhodl o jiném směřování této scény. Škoda!

Ostravský Hrabal. Znamenitě vystižené prostředí, jazyk, život v této komunitě. Chybí jen nosný příběh. (Záznam ze streamu, 6.5.2020)

Totální úlet. Naprostá bomba pro všechny, kteří vyrostli na medvídkovi Pů (a taky na Stounech).

Přesná interpretace Brechtova textu. Znamenitá souhra, kolektivní výkon, vystižení německého prostředí. Velmi výrazní Marie Radová, Marie Štípková a Vojtěch Bartoš. V druhé polovině je však i několik hluchých míst, hra poněkud ztrácí na přesnosti a vytrácí se spád úvodních scén.

Tentokrát není příběh tak objevný,a také Dianiškův text určený pro liberecké maloměstské publikum je výrazně krotší,než jak tomu bývá v jeho mateřském Divadle Pod Palmovkou.První polovina lepší,druhá by si zasloužila zásah dramaturga (nebo jiného režiséra,než autora).Naprosto skvělé herecky.Vedle Veroniky Korytářové,která se na večer doslova převtělí ve Vlastu Buriana (bez pitvoření a přehrávání),je obdivuhodný výkon i zbylých pěti herců,kteří dokázali pokrýt několik desítek postav,měnit se z jedné v druhou během okamžiku a být ve všech uvěřitelní.Hodnotil bych 70 body,ale paní Korytářová si zaslouží těch +10!(Praha,Švandovo divadlo,8.6.2022)

Představení otevírá témata, které známe i z mimodivadelního prostředí, a nabízí k nim velmi syrové a dráždivé komentáře. Skvělá zejména Natálie Řehořová. Velké díky za takto osobní a intimní pohled v těsném prostoru v Rubínu. Přečtěte si blog Lukáše Holubce!

Téma hry je z mého pohledu nezajímavé, nudné a hodně ujeté. Může to být generační pohled, ale pro mne je naprosto pokleslé a vzdálené realitě. S tímto pocitem jsem pak jen těžko viděl to, co ostatní hodnotí vysoce pozitivně - herecké výkony i režijní pojetí. Možná jsem neviděl nějakou hlubší rovinu, ale pro mne to představovalo pokleslou zábavu mládeže. (Ze záznamu.)

Poctivá inscenace,která předvádí muzikál jako živé dobré divadlo a nikoli jen jako dobře namazaný stroj.Velkou zásluhu na úspěšné inscenaci má skvělá živá hudba pod vedením Jakuba Šafra.Oproti jiným inscenacím je tato mnohem více dryáčnická a vulgární.Takový je německý kabaret, ale zde to pro mne bylo za hranicí únosnosti (zejména pojetí role kabaretiéra,i když Karel Heřmánek byl herecky skvělý; kritika jde spíše za režisérem).Přidaná závěrečná scéna s popravami v Kit Kat Klubu je zbytečně doslovná a spíše rušivá.Skvělá Rozálie Havelková jako Sally,jako zpěvačka dozrála,a také Filip Kaňkovský.

Soubor srší energií a nápady. Výborně provedené šansony plné (někdy až přehnané) expresivity jsou přehlušeny bizarním dějem v kavárně. Malé etudy bez valného smyslu, jen tak pro radost.

Na téma nevěstinců z doby mezi světovými válkami existuje řada divadelních her a filmů a tato inscenace patří k těm slabším. Nevěrohodný příběh je inscenován způsobem, kterému chybí patřičná nálada, esprit, drajv, nostalgie. Nevýrazná nudná hudba i scéna a nepřesvědčivá režie. Nicméně herci (hlavně dámská část souboru) hrají s obrovským nasazením. (Švandovo divadlo, Praha, 17.3.2022)

Klobouk dolů před dramaturgií - vytáhla z análů hru, která je nanejvýš aktuální a rozhodně je oživením repertoáru pražských divadel. Pan Smoček hry tohoto typu umí, řada režijních nápadů i hereckých výkonů (zejména pánů Němce, Postráneckého, Javorského) stojí za to. Tentokrát však zůstalo jen u jednotlivostí; jako celek inscenace působí podbízivě, nekompaktně a ujíždí k laciným vtípkům.