Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 14 % (89)
Helena Grégrová: 15 % (405)
Jan Pařízek: 15 % (326)
Lukáš Dubský: 15 % (274)
Michal Novák: 15 % (262)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.4.2022)
Skvělá inscenace, velice působivá v "bytovém divadle" klubovny v Jindřišské. Strhující herectví nablízko,veliký zážitek. Hra bohužel získala mnohem niternější a silnější poselství poté,co se kousek od nás odehrávají válečné hrůzy. Nicméně pokud odhlédnu od této nikým nechtěné aktuálnosti a po všech stránkách skvělé realizace, vidím poměrně černobílou hru, která dělí lidi podle marxistického hlediska na opravdovou a upřímnou dělnickou třídu a necitlivé a snobské kapitalisty i neautentické intelektuály. Inscenátorům se toto úskalí naštěstí podařilo překonat a vyzdvihnout mnohovrstevnatost textu.
(zadáno: 19.4.2022)
S představením jsem se naprosto míjel. Buď nemám dost představivosti, nebo jsem nečetl ty správné knihy. Mám pocit, že jsem se nic o Sigmundu Freudovi nedozvěděl. Místy představení překračuje míru dobrého vkusu. Nicméně VŠICHNI představitelé hrají naplno a skvěle, a zjevně se při představení sami znamenitě bavili.
(zadáno: 14.4.2022)
Zde se není čeho chytit. Scéna, režie i kostýmy jsou na úrovni nejhorších vesnických ochotníků. Hra byla za normalizace považovaná za tepání komunistické reality na hranici zákazu cenzurou. Dnes se tam ta satira těžko hledá a není jasné, zda je celý fantaskní, hodně surrealistický text naprosto nesmyslný, nebo zda se jeho smysl ztratil v plzeňské inscenaci.
(zadáno: 12.4.2022)
Představení vykazuje všechny znaky ostatních ibsenovských projektů dvojice Nebeský-Trmíková. Množství místy superrealistických, místy naopak surrealistických prvků v součtu hluboce působí. Text oholený na dřeň. Bylo zajímavé podívat se do kláštera sv. Gabriela, ale výběr lokality nebyl tentokrát tak výrazným stylotvorným prvkem. To spíš scéna, hudba a jako vždy ulítlé kostýmy.
(zadáno: 5.4.2022)
Tady vyšlo úplně všechno. V první řadě herecký koncert Karla Heřmánka mladšího. K tomu volba titulu, režie, světla, jinak nezdůrazňované zasazení do současnosti (zřejmě americké armády), hudba. Já jsem navíc představení navštívil v době, která z něj bohužel udělala mimořádně aktuální záležitost. Bravo!
P.S. Blahopřeji Karlu Heřmánkovi ml. k volbě titulů jako Iliada nebo Cabaret po převzetí divadla. Divadlu Bez zábradlí to vysloveně sluší.
(zadáno: 31.3.2022)
Dobře odposlouchané a civilizovaně zahrané (i zrežírované). Nicméně "Rozhovor" se vznáší ve vzduchoprázdnu a po podařeném úvodu se nijak nevyvíjí a nepřijímá žádný postoj. Zapomenutelné představení. Časté, dlouhé a zcela zbytečné zatmívačky ruší. (Archa, Praha, 31.3.2022)
(zadáno: 24.3.2022)
Dramatizace zdůrazňuje spíš náladu a obecnou situaci než konkrétní děj z románu. Punková inscenace, která vychází z minimalistické scénografie, o to víc se ale spoléhá na výsostný kolektivní herecký projev.
(zadáno: 17.3.2022)
Na téma nevěstinců z doby mezi světovými válkami existuje řada divadelních her a filmů a tato inscenace patří k těm slabším. Nevěrohodný příběh je inscenován způsobem, kterému chybí patřičná nálada, esprit, drajv, nostalgie. Nevýrazná nudná hudba i scéna a nepřesvědčivá režie. Nicméně herci (hlavně dámská část souboru) hrají s obrovským nasazením. (Švandovo divadlo, Praha, 17.3.2022)
(zadáno: 12.3.2022)
Skvělé představení, které se na devadesátky dívá s milým nadhledem a přitom s jasným názorem. Velmi zábavné, zcela zapomenete na veškerý stres (v době války na Ukrajině je to léčivé). Skvělá taneční company.
(zadáno: 7.3.2022)
Staří dobří B&L. Velmi hravé, působivé. Tentokrát chci zdůraznit úžasné vytváření nálady a atmosféry a její změny během okamžiku s minimálními prostředky. A jako vždy nás nechají nahlédnout do své kuchyně. Je radost to vše sledovat.
(zadáno: 26.2.2022)
Lascivní, poetické, zábavné a přitom vizuálně a herecky dokonalé. Ostatní už bylo napsáno.
(zadáno: 20.2.2022)
Inscenace se vzdaluje od filmu i románové předlohy. Vzhledem ke skvěle obsazené hlavní trojici by to nevadilo, pokud by děj neztratil tempo. Zatímco první třetina udrží při ospalém rytmu uvedení do děje pozornost, druhá třetina - přestože hercům asi nejde nic vytknout - se strašně táhne. Poslední třetina po přestávce je pak poutavá a plná akce, ale (pravděpodobně úmyslně) bez jasného závěru. Určitě by prospěly další dramaturgické zásahy. Moc pěkná scéna dobře navazující pocit kalifornského venkova. A kočka v podání Renáty Matějíčkové je rozkošná a stylotvorná. Celkový dojem rozpačitý.
(zadáno: 17.2.2022)
I přes domácí přípravu zůstává první polovina značně nepřehledná, druhá polovina je lehce apelativní, ledacos vysvětluje, ale stále to má značně nejasné obrysy. Výborná scéna, hudba, mnoho zajímavých režijních nápadů, herecky skvělé. (Archa, Praha, 17.2.2022)
(zadáno: 16.2.2022)
Hana Burešová se Štěpánem Otčenáškem stále tvoří v Dlouhé skvělá představení, každé další je skutečnou událostí. Zítřek se nekoná je dramaturgický objev, který silně rezonuje ve společnosti rozdělené přístupem ke covidové pandemii. Paralela života v Messině těsně před zničujícím zemětřesením o Vánocích 1908 a současným stavem naší nárokové a zpovykané společnosti nám nastavuje nelichotivé zrcadlo. Znamenitá scéna, hudba a režie jen podtrhují skvělé herce. (Vedle zkušenějších kolegů se prosadily i Zuzana Stavná a Berenika Anna Mikeschová alternující v rolích Liny a Celestiny.)
(zadáno: 7.2.2022)
55 %. Režijně se inscenace míjí s žánrem předlohy. Vytratila se jakákoli tajemnost, mysterióznost i napětí. Zkoumání záhad jde jaksi na vedlejší kolej vedle banální bulvární komedie o záletech pracovníků jedné reklamní agentury, jejichž úspěchy a neúspěchy na poli lásky jsou vykresleny realisticky a doslovně. Nějak se ten důraz na jednotlivé motivy převrátil. Herecky kvalitní inscenaci na velmi povedené scéně je proto tuctová a zapomenutelná.
(zadáno: 30.1.2022)
Promarněná příležitost. Zajímavý nápad, rozpuštěný v banálním scénáři, umocněném autorskou režií. Větší část nuda. Nejvíce se bavili sami herci :-)
(zadáno: 16.1.2022)
Trapné, laciné, předměstská fraška nejnižšího ražení, přílišné tlačení na pilu, karikatura karikatury nedůstojná MDP. Přitom si umím představit, že ten text lze inscenovat tak, aby vyzníval inteligentně a humor byl naprosto přesně cílený. Zdálo se mi, že je hra už částečně rozklížená, ale podle zdejších hodnocení to tak asi vypadalo od začátku.
(zadáno: 15.1.2022)
Nápadité, hravé, zábavné. Bez hluchých míst, s množstvím skvělých nápadů a gagů. Bohužel, podtón je víc než vážný. (Festival 13+, Divadlo v Dlouhé, Praha)
(zadáno: 10.1.2022)
Představení jsem navštívil hlavně ze zvědavosti;jaký je další Kunderův text a proč je hra nyní uváděná?Na své otázky jsem odpověď nedostal.Nevím, proč Kundera souhlasil s inscenací,když vydávání svých knih v Česku váží na lékárnických vahách.Sama hra je hodně schématická,černobílá,ukazuje,kdo se (za okupace) postavil na správnou a kdo na špatnou stranu.Snad v tom v době premiéry publikum vidělo určitou paralelu k aktuální situaci,hra se ale příliš nevymyká jiným dobově tendenčním textům.Režie je nevýrazná,ale standardní a nerušící,herecky je hra mírně nadprůměrná (pravděpodobně se už usadila).
(zadáno: 31.12.2021)
Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.
(zadáno: 28.12.2021)
Odkazuji na hodnocení Pavla Širmera. Miroslavu Hanušovi se tenhle kousek hrubě nepovedl, ve výsledku se podobal nejvíce na Ein Kessel Buntes. Možná by stačilo, kdyby Hanuš nechal režii někomu jinému... Ovšem vše v pozitivním smyslu přebil Jan Krafka skvělým zpěvem a obrovskou energií, kterou předával z pódia (za vydatné podpory tří kladenských (!) hereček a živé kapely). To je opravdový Miki Volek! Nicméně šel jsem na divadlo a zažil vesnickou tancovačku. Vzhledem ke scénáři a režii lépe hodnotit nejde!
(zadáno: 22.12.2021)
Průměrná, jednotvárná a víceméně bulvární hra, kterou na zážitek povýšilo inscenační trio Čičvák, Štěpánová a Brousek. Oba herci jsou skvělí a zaslouží obrovský obdiv za to, jak zvládli hudební stránku inscenace. No a režisér udělal maximum, aby představení nenudilo. (Po návratu domů doporučuji pustit si originální kreace Florence Foster Jenkinsové, např. z YouTube; pak dvojnásobně oceníte, jak ji ztvárnila Bára Štěpánová.)
(zadáno: 15.12.2021)
Na základě ostatních komentářů jsem věděl, do čeho jdu. A přesto jsem byl velice mile překvapen. Ano, groteska bez jakýchkoli myšlenek. Ale dokonale provedená, každý gag je do detailu rozmyšlený, zrežírovaný, odzkoušený. To není málo a v Praze to mezi ostatnímu soukromými divadly vypadá jako zjevení.
(zadáno: 18.11.2021)
Historie vídeňské židovské rodiny v průběhu 1.poloviny 20. století.Jak je u Stopparda obvyklé,jedná se o hru se složitou vnitřní strukturou odkazující vedle výletu do světa matematiky na řadu dobových vídeňských veličin (Mahlera, Herzla, Freuda, Klimta,...). Lipus hru inscenoval s velkým citem pro souvislosti,herce (v množství rolí účinkuje téměř celý soubor) vede poměrně tradičně,přitom ale k výraznému vyznění většiny scén.Pouze poslední scéna z roku 1955 by si zasloužila komornější provedení,ruší v ní i zvolené kostýmy.Za zmínku rozhodně stojí zajímavá "klimtovská" scéna.Inscenace NDB sluší!
(zadáno: 11.11.2021)
Plně a do všech detailů se ztotožňuji s hodnocením Heleny Grégrové, jen moje hodnocení je výrazně vyšší. Skoro dokonalé!