Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (285)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (346)
Iva Bryndová: 15 % (77)
Lukáš Dubský: 15 % (221)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 1.12.2010)
Morávek ruskou klasiku umí. Nebyl jsem zatížen znalostí knihy, možná proto se mi adaptace a režie velmi líbily. Znamenitá hudba. Trochu to kazí některé herecké výkony. Psáno na základě pražského představení.
(zadáno: 6.12.2010)
Příjemné osvěžení v současném marasmu pražských dramaturgií. Hra, která nic nepředstírá, pobaví (i nápaditým řešením). Znamenité herecké výkony (zejména Tatiana Vilhelmová - snad její dosud nejlepší divadelní kreace).
(zadáno: 8.12.2010)
M. Krobotovi se povedla velice čistá inscenace s jasnou stylizací postav. Vedle nestravitelného arteficiálního filmu působí přirozeně. Zatímco ve filmu je potřebný odstup od děje vyvolán prázdnou scénou nakreslenou na zemi ateliéru, v divadelní adaptaci chladným nezúčastněným hereckým projevem, jakoby ze čtené zkoušky nebo policejní rekonstrukce. Morální poselství se hře podařilo předat jednoznačněji. Po Dnu naděje další skvělý výkon Lucie Žáčkové.
(zadáno: 6.2.2011)
Mimořádné představení.Dokonalý minimalistický výběr textů z rozsáhlé korespondence.Z výtvarného pohledu úžasné. Herci hrají soustředěně.Režisér vytvořil představení, jež přináší poetiku V+W, ale konkrétní prostředky jsou jiné, bez citací gagů nebo písní.Z intelektuální pohledu naprosto dokonalé představení.Emocionálně ale zůstalo něco dlužno.Divák zůstane vně a má čas přemýšlet, proč to režisér udělal právě takto, jak to funguje.Stoprocentní představení by mělo diváka vtáhnout, že by neměl čas přemýšlet o ničem jiném.
(zadáno: 17.3.2011)
Podařený remake představení,jež Hana Burešová inscenovala před 15+ lety nejprve v Kladně a pak s ní putovalo na Smíchov a do Dlouhé.Obdivuhodná dramatizace a příjemná,trochu nostalgická režie.Představení je dobře vygradované a spěje od poněkud rozpačitého začátku k výtečným scénám na konci.I když herci hrají dobře a vyrovnaně,jejich hudebním číslům chybí jiskra.Nic na plat,nedosahují vyznění,jež se podařilo dosáhout hercům z Dlouhé,a v hudební složce za pražskou inscenací značně zaostávají.Viděno v Praze v Dlouhé.Úžasná oddychovka.
(zadáno: 23.9.2011)
Hra není příliš objevná, ale pobaví. Hodnocení díky oběma protagonistům, kteří z toho díky soustředěnému a překvapivě ukázněnému projevu udělali herecký koncert. Poznámka na závěr: překlad místy zbytečně tlačí na pilu.
(zadáno: 14.10.2011)
Průměrná hra, na kterou by člověk nejspíš rychle zapomněl. Výborná režie a znamenitá souhra všech herců, kteří si to zjevně užívají, z představení udělaly nezapomenutelný zážitek. (Hra určitě zraje - dnes byla první polovina výrazně lepší, než pokerová partie v druhé.) Doporučuju!
(zadáno: 18.1.2012)
Výtvarné dílo, kde mají stejnou roli vysoce stylizovaná (znamenitá) herecká akce, scenografie, kostymy, hudba, rezie. Milovniky Shakespeara zaskoci minimum textu - hra vsak ze sveho (temneho) vyzneni nic neztraci, naopak ziskava nove dimenze. Uzasny "Gesamtkunst".
(zadáno: 21.3.2012)
Mimořádně dobře napsaná hra, dosud jedna z nejlepších konfrontujících nás s nedávnou minulostí. Bohužel přílišný respekt před autorem (byť v tomto personálním složení pochopitelný) nedovolil dvojici dramaturgyně-režisér zbavit se zbytečného balastu (ostatně podobně, jako se to stalo Petru Zelenkovi v Ohrožených druzích). Výsledkem je zbytečně upovídaný tvar s neostrými konturami. Jen zpola zaplněné hlediště bylo hrou zjevně dost zaskočené.
(zadáno: 2.5.2012)
(zadáno: 2.5.2012)
(zadáno: 1.6.2012)
Derniéra. Pěvecky, režijně a v některých číslech i choreograficky nadprůměrné představení. Pro nás, kdo si tento muzikál pamatují z počátku 90. let, zajímavé srovnání. Ukazuje se, že to představení nebylo jen okamžitou jednoúčelovou hříčkou, lze ho inscenovat i dnes a funguje. Ztratilo však veškerou kontroverzi (o kolik jsme se za těch 18 let posunuli blíž normální společnosti!), dnes je to jen milé retro. Ve srovnání s Rebely nebo s Oněginem, který byl Rusák, má však přeci jen řidší a méně propracovaný příběh.
(zadáno: 20.9.2012)
Allanovské představení pro toho, kdo se chce po náročném dni odreagovat a pobavit. Jan Hřebejk takové režie umí, herci jsou neodolatelní. Plnému bodovému ohodnocení brání především výprava (Na Jezerce jsou tyto levné výpravy již asi normou) a samozřejmě chybí jakákoli hlubší myšlenka.
(zadáno: 16.10.2012)
Jedno z nejzajímavějších pražských představení. Rozhodně stojí za shlédnutí - vřele doporučuji! Přesto účinek není jednoznačný. Problém je v textu - režie, herci, scéna, hudba, to vše hraje dokonale. Kdyby představení mělo jen první polovinu (možná doplněnou "začepením"), fungovalo by mnohem lépe. V druhé polovině jako by so Dodo Gombár nevěděl rady, jak do představení dostat to, co se v románu stalo po svatbě. Jak napsala Helena Grégrová, očekávaný zásah se nekonal.
(zadáno: 2.2.2013)
Derniéra hry, která na Fidlovačce patřila k tomu lepšímu. Realita dohonila některé dialogy tak, že diváci tají dech. Jedno období Fidlovačky s touto hrou končí.

Ty body patří hercům, mezi nimiž vyčnívala paní Balzerová. Pokud bych měl hodnotit režii, hodnocení by bylo podstatně nižší. Méně je často více, doříct každý naznačený motiv je cesta do pekel. Divadlo by se mělo podívat po modernějším režisérovi, než je Juraj Deák.
(zadáno: 18.3.2013)
Ke komentáři Pavly Haflantové není mnoho co dodat. Těch mých 80 % je za dokonalou reminiscenci doby, kdy mě bylo tolik, kolik je dnes hercům, a Vianova kniha pro nás byla zjevením. Ta nálada se mi dnes vrátila. Je to zamilované, poetické, plné imaginace.
(zadáno: 21.3.2013)
Skvěle realizovaný originální nápad.
(zadáno: 4.4.2013)
V zásadě velice povedené. Skvělá Pavla Tomicová, dobří všichni herci, forma kabaretu zde dobře vyvažuje vážnou podstatu celé hry. Zápory: dramaturgie - všechny scény mohly být minimálně o třetinu kratší, ne každý nápad přebujelé fantazie autora a režiséra musí zůstat ve výsledném tvaru; stylizace redaktora jako senilního staříka - nefunkční, rušivá, místy až urážlivá; vystoupení Petra Kotvalda v závěru - naprosto neopodstatněné, opět nefunkční, shazující celou dobře vystavěnou hru. Ryzí (televizní) kabaret - zde sice funguje, ale podruhé bych ho nesnesl. (Divadlo v Celetné, Praha, 3.4.2013)