Vladimír Rogalewicz

Mezi množstvím podbízivých, prvoplánových a doslovných her se DnV rozhodlo ukázat, že umí nastudovat i kousek s mnohem většími ambicemi. Bohužel se v této inscenaci nepovedlo vůbec nic, přes zjevnou snahu většiny zúčastněných. V posledním dějství scénu sice rozzáří příchod paní Konvalinkové, ale výsledek se už zachránit nedaří. Vznikly bohužel dvě hodiny naprosto beztvaré a nezajímavé nudy. Kladu si otázku, zda nebyla chybou již volba verze Viktora Dyka... (Záznam ze streamu, 6.5.2020)

Ostravský Hrabal. Znamenitě vystižené prostředí, jazyk, život v této komunitě. Chybí jen nosný příběh. (Záznam ze streamu, 6.5.2020)

Skvělé politické divadlo, znamenitě interpretované všemi účinkujícími. Ano, je důležité, kým toho Husa chceme mít. (Záznam ze streamu, 3.5.2020)

Skvělá hra,objevný pohled na ortodoxní část izraelské společnosti a její srážku s moderní dobou. Skvělá vyrovnaná inscenace, která nechává vyznít sílu textu. (Záznam ze streamu, 2.5.2020)

Autor nezapře, že prostředí vědy dobře zná. Jeho pohled na českou vědu je sžíravý, ale současně chápavý. Brněnské představení je jiné než pražská premiéra, ale stejně dobré. (Záznam ze streamu. Chyběl na něm jen smích pražské akademické obce, která se na představeních na Nové scéně královsky bavila.)

Příběh jedné české rodiny v průběhu 20. století. Skvěle vystavěný příběh, neupovídaný, ponechávající velký prostor k domýšlení. Celé je to zarámované sondou do života dnešní mladé (křehké) generace. Skvělé! Doporučuju! Snad to šlo inscenovat invenčněji, ale v DnV díky za to. A díky za příležitost, kterou divadlo dala Barboře Hančilové a Barboře Maškové; využily ji znamenitě. (Záznam ze streamu, 27.4.2020)

Poměrně kultivovaná produkce průměrného a nepříliš nápaditého muzikálu. Ruší časté střídání scén i velký prostor věnovaný zcela okrajovým postavám. Neurazí, nenadchne. (Záznam ze streamu, škoda poškození zvukové stopy v druhé části záznamu. 26.4.2020)

Nepříliš invenční agitka, která se ke konci pomalu mění v předmět své kritiky. Je to upachtěné a aktivizmus z toho čpí na všechny strany. Cíl je splněn, záměr všichni chápou, ale totálně chybí závěr, vyvrcholení, the message to take home. (Záznam ze streamu.)

Klasická opereta kvalitně provedená po hudební stránce. Úpravy spojovacích textu však postrádaly byť jen stopy lehkosti přelomu 19. a 20. století a doslovná režie a podbízivé hraní byly daleko za hranicí vkusu. Nedůstojné pro NDMS. (Záznam ze streamu, 25.4.2020)

Pečlivě připravené představení. Funkční stylizace a přesné vedení herců daly vznik formálně dokonalému představení. Nicméně mě celou dobu pronásledovala myšlenka, proč bylo toto dílo uvedeno a co mi má (v současné době) říct. K tomu možná přispěl i závěr, který vlastně v představení chyběl. A tak zbývá obdivovat Michala Isteníka, s nímž toto představení stojí a padá. Právem za tuto roli dostal Thalii. Bravo! (Záznam ze streamu.)

Nadčasové téma zkorumpovanosti partajní politiky, zvlášť výrazné v současné koronavirové době, s kterou text hry znamenitě rezonoval. Díky pánům Barešovi, Vlachovi a Řezáčovi sdělení hry nezaniká. Na tom ale nemá žádnou zásluhu režisér. V první polovině jen neinvenčně převedl hru na jeviště. I když je v tom jeho přínos a výklad nulový, kdyby u toho zůstal, výsledek by byl možná mnohem lepší. Druhá polovina se však kvůli necitlivým zásahům do překladu a především bulvárnímu výkladu vůbec nepovedla. Kdyby dnes nebyla hra tak aktuální, asi bych hodnotil výrazně níž. (Záznam ze streamu, 23.4.2020)

Nepřesvědčivé. Školní etuda bez jasného sdělení.
Motiv z programového vyjádření v představení nezřezelný. (Záznam ze streamu, 22.4.2020)

Strhující příběh, ale režijně pojatý jako sitcom se silně přehrávanými charaktery. Zbytečně ukřičené. (Záznam ze streamu, 21.4.2020)

Autor za scénář a divadlo za uvedení zaslouží 100 %. Režijně ani herecky představení nevybočuje ze standardu (ani směrem nahoru, ale ani směrem dolu). V tomto případě výsostně politického divadla jde ale o sdělení, a to bylo jasně vyslovené a dostatečně průrazné. Oproti bratislavské inscenaci výrazně zhutněla druhá polovina, v ČB byla mnohem apelativnější. Děkuju a doporučuju! (Záznam ze streamu.)

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Záměr byl určitě dobrý, ale výsledek je paskvil. Představení Ján Šimko nezvládl ani jako autor, ani jako režisér. Podepsáni jsou dva dramaturgové - proč ani jeden nezakročil? (Záznam ze streamu, 18.4.2020)

Zapomenutelné představení. Nezajímavé tuctové libreto, hudba bez nápadu, krkolomné texty písní, kýčovitá produkce. (online přenos ze streamu, 18.4.2020)

Milé (jako vše od B+L).
Nicméně víc o řemeslu než o vlastním obsahu.
Tmavý záznam ubírá velké množství kouzla.
(Ze záznamu 17.4.2020)

55 %. Zajímavý počin, vytáhnout z archivu tuto hru, připomenout Šrámkovu poetiku a nechat zaznít jeho krásný jazyk. Bohužel však představení vypadalo jako z devatenáctého století. To si snad Šrámek nezasloužil. Škoda promarněné příležitosti. (Záznam ze streamu, 14.4.2020)

Oldřich Vlach a Jaroslav Satoranský, částečně i spolu s Markétou Frösslovou, udělali z této trochu zaprášené komedie divadelní zážitek. Příjemně strávený večer. Plně splnilo očekávání. (Záznam ze streamu, 13.4.2020)

Mimořádně zajímavý dramaturgický počin, který přiblížil stěžejní německé dílo, které je v Čechách spíše neznámé. Podle ostatních komentářů jsem měl obrovské štěstí, že jsem představení viděl až ze záznamu. Z tohoto pohledu se jednalo o mimořádnou inscenaci, kde byly vyvážené všechny složky - režie, využití prostoru, kostýmy, spojení deklamace a hudby, to vše završené skvělým Ivanem Řezáčem v roli Kohokoli. Zřejmě bylo špatně zvolené místo provedení - sedadla v dlouhé lodi Pražské křižovatky izolují diváky od herecké akce a činoherní představení degradují. (Záznam ze streamu, 11.4.2020)

Nekultivovaná snůška blábolů tvářící se jako filozofické moudro a politický aktivizmus. Nulové sdělení a nulový kulturní zážitek. Autoři asi chtěli šokovat, to se jim skutečně podařilo. (Musím oponovat Lukáši Holubcovi: Zatímco v Havlových hrách je vše dotažené do logické dokonalosti, každé slovo pečlivě zvážené a velice jemně zasazené do celkového minimalistického textu, zde se jedná o naprostý chaos, tsunami prázdných slov, které míří odnikud nikam.) (Live stream, 7.4.2020)

Hra dehonestující Karla Marxe vyžaduje k plnému pochopení každodenní masáž z historie mezinárodního dělnického hnutí a vědeckého komunizmu. Ti, kdo se tomu již šťastně vyhnuli, nemohou vnímat obrovskou ironii prostupující celým textem. Bez tohoto backgroundu, byť s vědomím, že se jedná o satiru na (jakéhosi filosofa) Karla Marxe, o němž však má mladší divák jen mlhavé ponětí, vypadá hra jako průměrná bulvární komedie. V této inscenaci DnV bohužel hře velmi ublížil i režisér, který vedl herce k velkému přehrávání, pitvoření se a zdůraznění toho bulvárního rázu hry. (Záznam ze streamu, 4.4.2020)

Opulentně inscenovaná spíše oldschoolová inscenace s bohatým komparsem a skvělou hudbou Vladimíra Franze. Hana Burešová dokonale ovládá celé jeviště ve velké historické fresce, jaká se podaří jen zřídka. Dramaturgický objev. A skvělý Erik Pardus v titulní roli.(Záznam ze streamu, 2.4.2020)

Z pohledu diváka nepříliš invenční inscenace, která pravděpodobně bavila mnohem víc inscenátory než publikum. Nuda jako v rozlehlých ledových pláních Antarktidy. (Záznam ze streamu, 1.4.2020; dojem může být trochu zhoršen špatnou kvalitou záznamu.)

Předvídatelné, nepříliš původní, prvoplánové. Nicméně slovenština v pražských divadlech pomalu mizí a slovenská sekce Divadla v Dlouhé je obecně herecky nadprůměrná. (Záznam ze streamu, 31.3.2020)