Vladimír Rogalewicz

Výborně vybraný a vysoce přitažlivý projekt (a jsem si jist, že v přípravě představení byl dokonale zmapován). Vedle toho skvělí tanečníci. Podrobné poučení diváků před představením (v tisku i v rozdávaném programu). Výsledek ale nepřesvědčí. Není to můj šálek kávy, resp. představení se zcela míjí s mým vesmírem. Možná proto, že jsem nikdy nehrál žádnou počítačovou (bojovou) hru? Nevím. Ale podle vlažného potlesku se zdálo, že to nepromluvilo ani k výrazně mladší generaci. Ani rozpravy dětí mě nešokovaly, v pre-pubertě jsme vedli podobné... Nicméně za vidění to rozhodně stojí, už jen pro možnost důkladného seznámení s touto problematikou.

Jedno z nejzajímavějších pražských představení. Rozhodně stojí za shlédnutí - vřele doporučuji! Přesto účinek není jednoznačný. Problém je v textu - režie, herci, scéna, hudba, to vše hraje dokonale. Kdyby představení mělo jen první polovinu (možná doplněnou "začepením"), fungovalo by mnohem lépe. V druhé polovině jako by so Dodo Gombár nevěděl rady, jak do představení dostat to, co se v románu stalo po svatbě. Jak napsala Helena Grégrová, očekávaný zásah se nekonal.

Reinkarnovaná kalemburská prvotina má ještě řadu neduhů školních představení. Přesto vysoce nadprůměrná zábava s příslibem budoucího...

V půlce bych dal i o 20 bodů více.Punkový Cyrano mě bavil,aktualizaci zatuchlého kusu jsem tleskal,obdivoval jsem překlad Ester Žantovské,Cpinovy kostýmy i Acherovu hudbu.Třetí bitevní dějství přineslo závěr s výbuchem Cyranových citů,tím se tato verze poprvé výrazně vzdálila od originálu.A čtvrté dějství tomu nasadilo korunu: jeho vyznění je zcela jiné,než u Rostanda (proč je pod tím vlastně podepsaný?).Hodně to posunulo charaktery a nejsem si jist,jestli měl Crimp k takové změně morální právo.Proč si nenapsal o takovém Cyranovi a Roxaně vlastní příběh?Body dávám zejména za odvahu divadla zařadit titul na repertoár a za nasazení všech herců.

Morávkova režie překvapivě funguje i na Vinohradech, kombinace zcivilněného textu a vizuálně bohaté barvité inscenace je vyloženě zajímavá. Plytká hudba s dvěma nebo třemi světlými okamžiky; Xindl X zjevně na tak velkou plochu nestačil. Skvěle zahrané Martinem Stropnickým, avšak ani Dagmar Havlové, ani Martinu Krausovi jsem jejich role nedokázal uvěřit. A na závěr se nedostavilo dojetí - je otázka, zda by překlad Jaroslava Vrchlického nakonec nebyl působivější. Představení balancuje na hraně pop-kultury,ale rozhodně nepřekračuje mez dobrého vkusu.

Nedokážu odlišit předlohu od zpracování. Not my cup of tea. Místy zbytečně dekadentní. Pokud to do přestávky nese výrazné poselství, část po přestávce jako by byla z jiné hry.

Úsměvný úvod do (případného) následujícího hezkého večera. Přesné a herecky excelentní. Oceňuju, že to režisérka nenechala rozpliznout; délka (respektive stručnost) tématu velice svědčí.

Milé představení, které si nehraje na velké umění, ale kde oceníte znamenité herce (Zimová, Tesař, Dvořáková) i režii. Mně se více líbila první, u druhé jsem ocenil posun do současnosti.

Průměrná hra, na kterou by člověk nejspíš rychle zapomněl. Výborná režie a znamenitá souhra všech herců, kteří si to zjevně užívají, z představení udělaly nezapomenutelný zážitek. (Hra určitě zraje - dnes byla první polovina výrazně lepší, než pokerová partie v druhé.) Doporučuju!

Poctivě připravené představení, na velice slušné úrovni odehrané a profesionálně (i když nepříliš nápaditě) zrežírované. Silný výkon Radima Madeji v hlavní roli. Je to málo? Děj je poměrně chudý, pantomimických výstupů je příliš mnoho, představení po chvíli působí stejně jednotvárně, jako dokola hraná kolovrátková hudba (i když mimořádně dobrými hudebníky přímo na scéně). A tak hlavním plusem je, že si silný ansábl boleslavského divadla může takto náročné představení dovolit a výsledku nelze nic moc vytknout. Jen tu barvotiskovou předlohu, která by jinak byla ztrátou času. (Derniéra online.)

Viz hodnocení Lukáše Dubského, kde je téměř vše. Představení mě ale překvapilo hlavním spojovacím motivem a jeho aktuálností a závažností. To jsem z jednotlivých hodnocení předem nedokázal vyčíst. Doporučuju - na toto představení budete dlouho vzpomínat!

Skvěle realizovaný originální nápad.

Viz přesné hodnocení Lukáše Dubského. (Z TV záznamu).

Tohle rozhodně není můj šálek kávy, téma je zcela mimo můj kulturní obzor. Proto jsem nedokázal ani ocenit kulturní odkazy - prostě proto, že jsem je neznal. Jeden z textů, které se Tomáši Dianiškovi vymkly z rukou a v nichž postrádám autorský kritický pohled. Nicméně herecky je představení velmi zdařilé a v poslední třetině to z toho neskutečného zmatku začíná dostávat srozumitelné a apelativní obrysy. (Ze záznamu.)

Ano, činnost "slovenské sekce" Divadla v Dlouhé stojí za sledování. Mně se líbila zejména třetí minihra začínající jako nezávazná banalita, která se pak mění na jemnou satiru glosující velice závažná témata týkající se soužití v EU i slovenské (české?) politické sféry. Drobné aktualizace jsou pak chutnou třešničkou na dortu.

Jako vždy od Cabaretu Calembour příjemná inteligentní zábava, potěší, ale nepřináší nic nového. Nicméně mezi zatím pěti pořady patří tento k těm nejzdařilejším.

Dva velmi dobří herci ve velice podprůměrné hře. Herci jsou obsazeni hodně po srsti, hrají role, které jim sednou a které od nich publikum předem očekává. Zklamání. (Divadlo Horní Počernice, 12.6.2017) (Pozn. Možná vyznění ubral velký sál, v malých sklepních prostorách Divadla Ungelt může bezprostřední kontakt s herci pomoct; ABC však může naopak ještě více ubrat.)

Skvělá fraška - zejména dobře dramaturgicky i režijně vystavěná a dokonale zvládnutá herci bez hloupého exhibování. Viz výstižné hodnocení Jiřího Landy. (Ze záznamu.)

Hold třem architektům ze zlaté doby pražské architektury. Dokonalé vystižení charakterů. Jednotlivosti třeba trochu ruší, ale jako celek je to téměř dokonalé.

Propracované představení s vyrovnanými hereckými výkony v neokázalé, ale působivé režii. Silné představení ukazující kvalitu divadla. Ibsen by měl radost. (Záznam ze streamu, 23.5.2020)