Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (277)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (335)
Lukáš Dubský: 15 % (212)
Michal Novák: 15 % (235)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 6.2.2019)
Není to divadelní bomba, ale rozhodně se jedná o vysoce nadprůměrné řemeslo ozdobené celou řadou skvělých hereckých kreací. Špinarovy režie mě baví. Zde je začátek trochu nudný ve snaze rychle uvést diváka do děje i za cenu deklamativních vložek, ale následně se ukáže, že celá stylizace je vysoce funkční a představení báječně graduje.
(zadáno: 2.2.2019)
Smekám před oběma soubory, jak se vyrovnaly s oblastí vlastní tomu druhému z nich. I když jde v podstatě o řadu skečů, celkový příběh to má. Pro mne ale spíš jednorázová kuriozita.
(zadáno: 28.1.2019)
Vděčné představení popisující schůzku milé terapeutické skupiny řešící klučičí problém velikosti je inscenováno mimořádně vkusně a s obrovským nadhledem. Představení stojí na vyrovnané pětici hereckých výkonů.
(zadáno: 26.1.2019)
Viz komentář Pavla Širmera. Přidávám 10 % za bezchybný výkon obou dam - ten by si zasloužil absolutorium, ale řada problematických míst v textu hry včetně konce jakoby přilepého odjinud tomu brání.
(zadáno: 19.1.2019)
Režijnímu duu se podařil téměř zázrak. Abstraktně pojaté představení se na jedné straně vyhnulo sentimentu i přehnané úctě, není ani trochu patetické, na druhé straně netlačí na pilu v politické rovině. Výsledkem je velice působivá výpověď o zrůdnostech totality. (V publiku bohužel zasednou výhradně ti, kteří s vyzněním již předem souzní; ti, kteří by to vidět měli, nepřijdou.)
(zadáno: 13.1.2019)
74 %. Po Walls and Handbags jsem měl asi vysoké očekávání. Technické představení. Vrcholná akrobacie, skvělá souhra, znamenitý (živý!) hudební doprovod, málokdy vídaný světelný design. Mně tam ale chyběl příběh, sdělení. Na Letní Letné mezi novocirkusovým publikem to bylo asi skvělé, v běžném repertoáru chci víc než řemeslo.
(zadáno: 9.1.2019)
65 %. Vše již bylo napsáno. Dokonalá scéna, skvělí herci a herečky. Dokonale vykreslená nálada. Ale sdělovaný obsah se mě jaksi nedotknul. Překombinované.
(zadáno: 6.1.2019)
Je nutné přistoupit na hru.
Potom představení nemá chybu.
Jednak se jedná o poctu Ladislavu Klímovi,
jednak o exkurzi do možností a metod loutkového divadla.
Po delší době opět stoprocentní představení v poetice B+L.
(zadáno: 29.12.2018)
Je strašně blízko od chytrého humoru (např. Divadla Sklep) k rádobyvtipnému blábolení, kde vše je prvoplánové, dořečené a trapné (napadá mě třeba Luděk Sobota). Tento posun se bohužel "podařil" realizačnímu týmu v MěD v Brně v případě muzikálu Spamalot. Byli jsme svědky silvestrovské taškařice televize Nova z nějakého roku, kdy se silvestrovský program navíc moc nepovedl. Své k tomu dodala (jinde vychvalovaná) strašně podbízivá a kýčovitá hudba plná hudebních klišé a v nemalé míře také režie Stanislava Slováka.
(zadáno: 17.12.2018)
Skvělé představení, které je plné děje, informací, krásných obrazů a přitom opravdu baví. Znamenitá a rozhodně netriviální je i hudební složka. Po šedém období je zpět stará dobrá Husa - zejména zásluhou dvou dam, Terezy Marečkové a Anny Davidové (pro ni je toto představení úžasným úspěchem a vizitkou při nástupu do funkce umělecké šéfky divadla). (Divadlo Archa, Praha, 16.12.2018)
(zadáno: 12.12.2018)
Viz hodnocení Pavla Širmera nebo Heleny Grégrové.
Už jsme na dobu devadesátých let ochotně zapomněli a největší přínos této inscenace je, že nám tehdejší nelichotivou situaci trefně připomíná.
(zadáno: 9.12.2018)
Viz hodnocení Jiřího Landy.
(zadáno: 2.12.2018)
Velice nesourodé, s prudce sestupnou tendencí během celého večera. Pokud jsem byl o přestávce v rozpacích nad tím, co jednotlivé části spojuje a v čem je poselství, po přestávce byl nejdříve "deník služky" zlouhavý až k nepřežití (jak lze ovšem od J.A. Pitínského očekávat) a Ivan Diviš byl jak z jiného světa, to není můj šálek čaje. Jsem v díle I. Diviše nevzdělaný; nevím, nakolik byl výběr reprezentativní; pokud ano, pak nechápu tu gloriolu. Celkově představení nesplnilo očekávání vyvolaná publicistikou a recenzemi; překvapivě ale zůstává jakýsi dojem, nad kterým zdaleka nelze mávnout rukou.
(zadáno: 24.11.2018)
Zajímavý nápad, perfektně dotažený do konce. Obdivuju režiséra i herce za dokonalé dodržení zvoleného (nesnadného) stylu po celou dobu představení. Divák je na začátku pobaven, s průběhem inscenace se ale začíná lehce nudit. A ano, chybí tomu jakýkoli přesah či poselství. Jde o (v DnZ další v řadě) dokonale inscenovanou studijní etudu, která je zřejmě zajímavější a důležitější pro tvůrce než pro publikum.
(zadáno: 17.11.2018)
Dobře napsaná (a zkonstruovaná) hra, která klade potřebné otázky. Inscenátoři si s tvarem nedali příliš velkou práci, vše bylo uděláno tak nějak "na první dobrou", po povrchu. Šikovný režisér a scénograf by dokázali vtáhnout diváky do děje mnohem víc. Milan Kačmarčík a Zbigniew Kalina byli ve svých rolích navíc velmi nepřesvědčiví.
(zadáno: 8.11.2018)
Pánové (a dáma) nezklamali. Příjemně strávený večer v milé společnosti Buchet a loutek.
(zadáno: 7.11.2018)
Nedá se nesrovnávat. J.Mikulášek,který s DPB realizoval řadu skvělých inscenací,tentokrát režíroval Maryšu v Národním divadle a DPB má nové vedení a novou estetiku.Ze srovnání vychází neskonale lépe pražská inscenace,která je sice chladná,ale moderní.Ostravská inscenace je formálně znamenitá,ale se současností nemá nic společného (podobně jako Lucerna v Dlouhé).Zatímco k pražské inscenaci se stále vracím,na představení DPB si už zítra nevzpomenu.Rád bych napsal,že je to kus pro školy,ale je to přesně ta estetika,která středoškoláka od další návštěvy divadla nadlouho odradí.(D. v Celetné,Praha)
(zadáno: 26.10.2018)
Inscenace je hodně doslovná, ale decentní. Všemu vévodí životní herecký výkon Elišky Balzerové. První polovina překvapí vysokým standardem celé inscenace v tomto jinak podbízivém divadle a znamenitým herectvím všech dalších herců. V druhé polovině se však někteří herci v čele s do té doby bezchybným Davidem Novotným přeci jen začínají pitvořit. Při představení jsem si uvědomil, jak znamenitého a (zatím) nedostižného dramatika jsme měli v osobě Jiřího Hubače.
(zadáno: 24.10.2018)
Prvorepubliková agitka zabalená do hávu edukativního pásma. Rukopis Jiřího Havelky je ve školometském tvaru téměř neznatelný, snad k tématu přistupoval s nadměrnou úctou. I když volba Legií jako tématu slavnostní inscenace bylo zvoleno znamenitě, očekávání zůstala nenaplněna. V Národním divadle měl být někdo natolik schopný institucionální sebereflexe, aby projekt zastavil. Herecky i inscenačně kvalitní, ale přesto obrovské zklamání. (Pozn. Klaka na dnešní předpremiéře působila trapně.)
(zadáno: 4.10.2018)
Přesný a vděčný, ale nikterak objevný text je znamenitě interpretován.
(zadáno: 25.9.2018)
Je neuvěřitelné, že takto přesný popis Ruska byl napsán už 1912. Hra stále silně promlouvá. Přesná režie a skvělé obsazení (z něj ještě dále vyčnívají Petr Nárožný a Lucie Žáčková) jsou extra bonusem. Starý dobrý (již odcházející) Činoherní klub! (Poznámka: z hodnocení některých diváků zde na i-divadle i reakcí části publika v divadle pramení mé vskutku šokující zjištění: pro mladší generaci je tato hra nezajímavá, chybí jim totiž znalost reálií a konotací. Paměť společnosti je krátká, zkušenost 40 let komunistické totality je asi nepřenositelná. Tato hra je lepší než 10 hodin dějepisu.)
(zadáno: 20.9.2018)
Skvělý Daniel Bambas v představení, které zejména v první polovině výrazně padá pod hranici šmíry. Celkové pojetí, režie, výběr (a kvalita) hudby, vše katastrofa. Druhá polovina, která je výrazně lepší, se zasloužila alespoň o těch 70 % (spíš 65 %). Velké očekávání vzhledem k hodnocení ostatních a (asi z něj vyplývající) velké zklamání. Nicméně kvůli hostujícímu D. Bambasovi představení stojí za cestu do MB.
(zadáno: 18.9.2018)
Soustředěný výkon obou protagonistů udrží napětí a pozornost, hra nemá hluchá místa. (Pouze nezajímavé hudební předěly s hrou příliš nesouzněly.)
(zadáno: 12.9.2018)
Typický Tomáš Dianiška, tentokrát totální blbina bez jakékoli snahy o další smysl. Poselství: největší úchylka je asi být normální.
(zadáno: 7.9.2018)
Představení přesně popsal Michal Novák - já jen na rozdíl od něj hodnotím celkově mnohem níže, 50 % je spíš za spoustu dobrých jednotlivostí, než za celkové vyznění (to by dopadlo výrazně hůř). Ten kus - přes všechno snažení celého týmu - nestrhne, divák ho vnímá více rozumem než citem.

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>