Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (277)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (335)
Lukáš Dubský: 15 % (212)
Michal Novák: 15 % (235)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 13 > >>

(zadáno: 21.6.2018)
Tento opus rozhodně nepatří k tomu, čím se bude Zelenka chlubit. První polovina přesto nabízela zajímavá a zručně napsaná témata - vše ale promarnila Alice Nellis svou prvoplánovou režií, kterou část publika vděčně přijímala; chyběl už jen umělý smích. Druhá polovina už je čiré zoufalství.
(zadáno: 14.6.2018)
Sokol si s McDonaghem rozumí. Zde se povedlo prakticky vše: překlad, režie, scéna, hudba, obsazení,... Ne vše se mi od Ondřeje Sokola líbí, ne vždy se dokáže zbavit laciného nátěru Partičky. Zde se mu to podařilo.
(zadáno: 12.6.2018)
Vladimír Kratina představení hravě zvládá a přesně balancuje mezi nevázaností na jedné straně a přesností a zásadovostí, když o něco jde, na straně druhé. To vše ale v rámci inscenace, která jednoznačně nevyužila potenciálu Feynmanových pamětí. Čekal jsem víc.
(zadáno: 2.6.2018)
Není co vytknout. V žánru reportážního divadla (který je přeci jen trochu omezen) dokonalé. Skvělý výběr lokality. Nelichotivé pro obyvatele Čech.
(zadáno: 25.5.2018)
Vše už dokonale popsal Jan Pařízek.
(zadáno: 22.5.2018)
Zatímco v pražských divadlech můžeme vidět řadu více či méně nepovedených kabaretů, které se snaží vyslovit k současné době, Švandovu divadlu se podařilo připravit text ze 70. let, který o nejsoučasnější situaci podává přesný a mrazivý obraz. David Šiktanc připravil velice čistý text, kde nebylo nic zbytečného, a zajímavě ho inscenoval (sklepní Studio Švandova divadla je vůbec velice inspirativní prostor). Z hereckých kreací vyšly výrazně lépe ženy; jejich mužským protějškům možná uškodilo obsazení vždy do dvou rolí.
(zadáno: 13.5.2018)
Přesně tato hra má být (kvůli vazbě na město, kvůli kvalitní předloze i kvůli značce Tugendhat) v Brně na repertoáru. Dramatizace je ale promarněná příležitost. Vystupuje zde zbytečně mnoho postav, je pokryto zbytečně mnoho vedlejších dějů, hra má zbytečně mnoho zbytečně krátkých výstupů, celé je to zbytečně dlouhé. Při vzniku chyběla trocha sebereflexe, odhad vlastních sil a spolupráce například s Janem Mikuláškem. I když Stanislav Moša při dramatizaci moc neuspěl, jeho režie, dobré vedení herců a znamenitý výběr hudby vedly nakonec k poměrně zajímavému představení.
(zadáno: 8.5.2018)
Průměrná hra, která parazituje na jménech slavných Rusů. Inscenačnímu týmu se však podařilo udělat vtipné a zábavné představení. Příjemně strávený večer.
(zadáno: 1.5.2018)
Představení stojí a padá s úžasnou kreací Jana Vlasáka v hlavní roli. Dobře napsaná hra přibližuje jak stavy nemocného, tak problémy, které musí řešit jeho rodina. Některé reakce publika naznačovaly, že tyto problémy, o nichž se obecně málo píše a o nichž řada z nás nechce příliš mluvit, jsou ve společnosti časté. Díky za příspěvek k diskusi o Alzheimerově nemoci. Režijně je hra zpracovaná standardně a s výjimkou dobré Veroniky Gajerové zůstali představitelé ostatních rolí daleko za průměrem.
(zadáno: 21.4.2018)
Takto si představuju moderní interpretaci klasiky. Jan Nebeský se zklidnil, a to jeho vidění Ibsena přineslo kýžený úspěch. Vedle Terezy Dočkalové byl znamenitý také Jan Teplý. Body dolů za poměrně schematické vedlejší postavy.
(zadáno: 31.3.2018)
Naprostý blábol, kde scény spolu nedávají smysl a spousta režijních nápadů není vysvětlena. Někdo asi čekal u východu a bavil se, jak to ti inteligenti berou vážně a co všechno v tom dokážou najít. Král je nahý - žádný smysl ten sled nepropojených scének nedává. Ty body jsou pro herce - ale ani nevím, jestli je mají dostat, když souhlasili s účastí na takovém nesmyslu.
(zadáno: 29.3.2018)
Skvělá dramatizace šitá na tělo souboru. Znamenitý kolektivní herecký výkon.
(zadáno: 21.3.2018)
Punkové představení v punkovém prostoru na zcela odlehlém místě (že to ještě neobjevili producenti kriminálky Miami!). Nezajímavý text geniálně ztvárněný Evou Salzmannovou. Umím si ale představit zajímavější prožití drahocenného volného času.
(zadáno: 17.3.2018)
Při dramatizaci velkých románů je Jan Mikulášek nejsilnější; je to skutečně Bernhard, možná ještě víc než v celém románu. Navíc si to Mikulášek rozdal s pokrytectvím a malostí české kulturní scény (bravo za citlivý převod do českého prostředí!). Režie staví nádherné obrazy z maloměstského salónu. Marek Cpin kandiduje na další cenu za nejlepší výpravu. Výborní jsou herci (mám-li jmenovat, pak zejména Magdalénu Sidonovou a Jana Hájka). Minus 10 % za (opět!) zcela nefunkční a zbytečnou nahotu.
(zadáno: 15.3.2018)
Někdy je dobré pozvat slavného hostujícího režiséra, aby ukázal, jak rozhodně ne. Přitom jeho vedení herců je obdivuhodné a pro české prostředí obohacující. Představení má postmodernistické rysy,jako když pejsek s kočičkou vařili dort. I zde je výsledný tvar (který stěží drží pohromadě) víceméně nejedlý. S estetikou (nebo spíše neestetikou) J.Klaty se míjím; bohužel jsem viděl třetí dekadentní představení za sebou. Obdiv patří hercům, kteří toto nelehké představení úžasně zvládli (o T.Dočkalové tu píší všichni,souhlasím). Divadlo Pod Palmovkou aspiruje na místo mezi nejlepšími českými scénami.
(zadáno: 4.3.2018)
Hlavní myšlenka je nosná a představení zůstává v akceptovatelných mezích. Trpí výraznou nevyrovnaností, první polovina je lepší, po přestávce ztrácí dech. Klobouk dolů před režisérem za to, že se mu toto obtížné téma podařilo smysluplně zpracovat, i před herci za fyzicky a jistě i psychicky náročný výkon. Přesto nedokážu hodnotit výš.
(zadáno: 2.3.2018)
Nedokážu odlišit předlohu od zpracování. Not my cup of tea. Místy zbytečně dekadentní. Pokud to do přestávky nese výrazné poselství, část po přestávce jako by byla z jiné hry.
(zadáno: 1.3.2018)
Neskutečně poetické, vtipné, plné nápadů. Přestože nový cirkus rozhodně není můj šálek kávy, toto představení mohu jen chválit a doporučit. Stejně jako Jiří landa vlastně nevím, proč nedávám nejvyšší hodnocení.
(zadáno: 18.2.2018)
Plusy: zejména povedené libreto, výkony některých zpěváků - v našem představení především J.Mach, L.Bergerová a D.Vitázek, dobře vystihnuté britské prostředí i 60.léta, scény v marihuanovém rauši.
Zápory: výkon orchestru, který hrál bez zájmu a bez rockového drivu, aranže některých písní (zejména v první třetině představení) na hony vzdálené hudební poetice Beatles, některá sborová čísla ve stylu baletu čs. televize.
Jako u muzikálu často, představení běží jako automatický stroj bez přílišné interakce s publikem. Vzhledem k očekávání vyvolaného zde uvedenými hodnoceními jednoznačně zklamání.
(zadáno: 13.2.2018)
Divadlo malých forem pokračuje - zcela originálním souborem. Velice příjemný večer, i když při znalosti předchozích představení ničím nepřekvapí. Mám je všechny rád!
(zadáno: 8.2.2018)
66 %. Těžko něco vytknout, ryze moderní představení má vyváženou hereckou složku, režii, hudbu, drsnou redukci textu. Přesto je výsledek chladný, odosobněný. Expresivně předváděné city jsem sledoval jako za sklem, nijak mě nezasáhly. Navíc se mi zdálo, že J. Mikulášek postupně ztrácel nápady; nejzajímavější je první dějství, část, která se odehrává "v kontejneru" už nemá takový tah. Scéna neruší, ale není příliš funkční; od M. Cpina jsem už viděl nesrovnatelně lepší kreace.
(zadáno: 4.2.2018)
Velice povedená vyvážená politická satira. Znamenitá režie, která nikde netlačí na pilu a všechny scény dobře vypointuje. Nemalý díl na úspěchu má O. Kavan - role je to sice vděčná, ale mohla by být snadno karikovatelná. kavanovo civilní pojetí je mimořádně působivé. Inscenace dokáže velikou zkratkou reagovat i na politické dění posledních dnů.
(zadáno: 31.1.2018)
Ano, šílený úlet. Místy to ztrácí rytmus, chtělo to větší zásah dramaturga. Vše zachraňují skvělí herci, V. Neužil a zejména L. Krobotová. Kdybych to neviděl, vůbec nic by se nestalo.
(zadáno: 30.1.2018)
Zprávy o této produkci ve mne vyvolávaly zvědavost i strach, aby to nakonec nebylo jenom snobské. Představení mě ale oslnilo. Především neskutečně přesně vystihlo charakter knihy. Navíc zejména díky Vladimíru Javorskému a Kamile Polívkové jde o skutečně mimořádný zážitek.Představení je dokonalé: nic nechybí, nic nepřebývá. Také Eva Novotná je Javorskému rovnocennou partnerkou, vše je doplněné podmanivou hudbou, skvělou stínohrou, znamenitým světelným designem. A to snobské degustační menu je především důmyslně využito pro navození prostředí a atmosféry; za víc komentářů nestojí, a to je dobře.
(zadáno: 18.1.2018)
Chladné, odtažité. Formálně dokonalé, k obsahu se divák dostává těžce. Marek Cpin dostal k dispozici obrovské jeviště, a to výsledku bohužel neposloužilo; tentokrát rozhodně zaostal za svými mnohými jinými výpravami. Herecky proměnlivé - excelovali Pechlát, Beretová, Javorský. Celkový dojem velmi rozpačitý.

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 13 > >>