Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 14 % (89)
Helena Grégrová: 15 % (406)
Jan Pařízek: 15 % (326)
Lukáš Dubský: 15 % (275)
Michal Novák: 15 % (262)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 24.9.2010)
(zadáno: 19.3.2011)
Kde zůstal autor Krásky z Leenane a Osiřelého západu? Slabá hra, sled nepříliš souvisejících scén posouvá hru k závěru bez katarze. Režie i představitelé hlavních rolí na slušné úrovni, ale hru nezachránili.
(zadáno: 23.5.2011)
Čekal jsem přímočarou agitku. Milé překvapení: příběh je rafinovanější. Postavy jsou přesto černobílé a vývoj děje předvídatelný. Divák nemusí (a ani snad nemá) přemýšlet. Má si pouze vybrat stranu a inscenátoři mu jasně řeknou, kterou. Jinak herci hrají jako o život a řada scén má i zajímavé jevištní ztvárnění. Od divadla ale čekám víc intelektuální potravy než jen stránku z učebnice vlastivědy.
(zadáno: 2.5.2012)
(zadáno: 2.5.2012)
(zadáno: 2.5.2012)
(zadáno: 5.11.2012)
Derniéra. S chutí zahrané, velmi hravé, znamenité nápady, ale přístupné pouze dobrým znalcům Lynchova díla.
(zadáno: 29.12.2012)
Představení mělo rozhodně mnohem větší ambice, než jaký je výsledek. Hudební čísla jsou vtipná a zajímavá, ale chybí jim bezprostřednost a radost z muzicírování. Pane Hanuši, ABC není Dlouhá; když dva dělají totéž...
Smutné ale je, že tím jsem vyčerpal zajímavější část inscenace. Nejslabším článkem je vlastní dramatizace. Text je založen na prvoplánových vtipech, vytratil se vlastní příběh, ale i veškeré jazykové jemnosti z předlohy. Herci sice hrají velice solidně (snad pouze s výjimkou pana Vlacha), ale slabý text nemohou zachránit. Estráda pro nenáročné publikum.
(zadáno: 26.2.2013)
Zapomenutelné ztvárnění zapomenutelné hry.
(zadáno: 17.4.2013)
Viz komentář Pavly Haflantové. Já jen nejsem tak shovívavý. Prvoplánové vtípky utáhnou půlhodinový sitcom, ale nikoli dvouhodinové představení.
(zadáno: 1.11.2013)
Za řemeslo 100%, za obsah a vyznění 0%.
Umělec má na svůj názor právo. Já mám právo nesouhlasit s ním:
(i) Jana Mikuláška nezajímá, jaká 70. léta byla, on chce jen dát najevo opovržení všemi, kdo tehdy žili; on by se byl bouřil.
(ii) Snažit se ospravedlňovat čin Olgy Hepnarové dobou je nechutné.
(iii) Opět bylo na pódiu mnohem víc hnusu, než do divadla patří (jak rozdílné oproti včerejšímu 1984, kde Mikuláškovi stačily k mnohem silnějšímu pocitu znechucení pouhé náznaky).
(zadáno: 9.2.2014)
I když má představení řadu zajímavých momentů (zejména úžasné kostýmy, zajímavý je i výběr textů z Shakespearových sonetů), ponechalo mě chladným a v druhé polovině jsem se vyloženě nudil.
(zadáno: 2.2.2015)
Velmi slušně provedená inscenace ze strany herců (s výjimkou D.H.) i režie. Není však jasné, proč se vůbec tento kus v dnešní době hraje. Řeší nezajímavé problémy, působí fádně a závěr přináší pouze nudné monology bez jakékoli katarze. Portrét rodiny velkokapitalisty jak vystřižený z učebnice marxismu. Přehrávání Dagmar Havlové k nevydržení.
(zadáno: 8.9.2021)
Duševně rozervané, zdlouhavé a "rozmazané" jako všechny Páclovy režie, avšak výsledek je pouhá ilustrace, ani jedna postava nedokáže přesvědčit, že to skutečně prožívá, tady a teď. Scéna jakoby z úplně jiné hry, a navíc nenápaditá a nepodporující hereckou akci. V řadě inscenací Racka, které jsem viděl, ta nejnudnější. (online premiéra v červnu 2021)