Z tiskových konferencí

Hvězdy na vrbě jsou legendárním, byť poněkud možná zapomenutým, bigbítovým retro- muzikálem v duchu 60. let. Divadlo Na Fidlovačce se k němu vrací a pokusí se nahlédnout zcela nově na autorské kolektivní dílo, které na počátku 90. let vzniklo v brněnském HaDivadle. Spolu s živou kapelou na scéně (pod vedením Ondřeje Brouska) se ocitnete v příběhu středoškolaček, které v srpnu 1968 nacvičují družební koncert, na němž bude přítomen i sovětský generál. „Ztracená generace“ mladých lidí se při tom setká s řadou krutě humorných a bizarních situací své doby. Spolu s nimi se vrátíme do známé atmosféry dívčích školních šaten, tělocvičny, studentských lásek, dobového žargonu a nadějí v „lepší zítřky“... Režíruje Pavel Šimák.

„Režisér Pavel Šimák je už dá se říci kmenovým režisérem DNF, už u nás režíruje počtvrté, takže jsme ho konečně vyfotili a pověsíme ho do galerie ve foyer,“ slibuje s úsměvem ředitel Fidlovačky Tomáš Töpfer, který – už přece jen vážněji – dále sdělil zajímavý fakt, že na představení dne 23.2.2010 DNF očekává svého milióntého diváka. „Stane se tak jakousi zvláštní náhodou na den přesně, kdy se zde před dvanácti lety odehrálo první představení. Tehdy se hrálo snad v mínus dvanácti, neboť divadlo se teprve rekonstruovalo,“ vzpomíná Töpfer.

Jak Hvězdy na vrbě jako divadelní inscenace vůbec vznikly, přibližuje Pavel Šimák: „Nejdříve existovalo pouze malé hudební pásmo tehdejších herců HaDivadla, kteří se ale pak rozhodli, že by dali dohromady zastřešující text a písně uzamkli také do děje. Proto Hvězdy na vrbě jsou plné uvolněnosti, nevázanosti, přesto tento happeningový styl inscenace je kodifikován určitým dějem. Tak a co my teď a tady... Utekl přece jen nějaký čas, oni si to hráli po svém, i my se snažíme improvizovat, upravovat, hledat, přizpůsobovat... Děj je přitom značně prostý: Parta dívek bojuje o to, aby si mohly na koncertu zatančit a zapívat, co mají rády, ale skladba jejich programu se jaksi nelíbí kádrovákům... Má to něco ze Starců na chmelu, Rebelů, ale i Formanových filmů.“

Juraj Deák, Pavel Šimák, Tomáš Töpfer

„Důležité je, že jde o „retro“. Muzikál obsahuje písničky, které všichni dobře známe, jsou to evergreeny. Text Hvězd na vrbě je ironicko-komickým, ale i laskavým pohledem na dobu před čtyřiceti lety, která národu tolik utkvěla pod kůží. Takže jakýkoliv pokus o žánrové vymezení dá nejednoznačný výsledek. Není to vlastně ani muzikálová ani činoherní inscenace, je to něco mezi tím,“ zamýšlí se Juraj Deák, umělecký šéf Divadla Na Fidlovačce, a dodal: „Není to jenom o úsměvném pohledu na tu dobu, vždyť text končí docela vážně – přijíždějí tanky. Nadechnutí, které zavonělo svobodou, bylo utnuto. Inscenace je naším malým příspěvkem k letošním volbám. (Ne, to je humor, prosím vás!) Jenom chceme ukázat, jak snadno mohou být ztraceny hodnoty, které považujeme za samozřejmé.“

Osloví inscenace dnešní dvacetileté?
Juraj Deák k tomu uvedl: „Přístup ke Hvězdám na vrbě musí být jako tenkrát rovněž autorský, pro jejich opětovné inscenování je nutné generační setkání, aby to vůbec na jevišti fungovalo. Věřím, že inscenace může oslovit všechny. Trauma národa se přenáší přes generace. Užití dobových reálií, jimž mladí třeba nebudou hned rozumět, není od věci. Aspoň se s tím prostřednictvím divadla potkají a třeba se začnou ptát, snažit pochopit souvislosti, pídit se po dalších informacích.“

„Téma však není zaklíčované v reáliích,“ zdůrazňuje Pavel Šimák. „Sledujeme mozaiku osudů, které se prolnou. Ta parta mladejch holek nepřemýšlí o ideologii. Chtějí si jen zazpívat a zatančit. Ale tvrdě narazí. Kádrovák jim naznačí, že páchají div ne trestné činy, resp. v rodinách jejich záměr vytvoří atmosféru strachu. ´Ale mně se ta písnička jenom líbí´, to je klíčová emoce celé hry. Čistota mládí a energie nechápe, proč si nemohou zazpívat. Naším cílem je ukázat, jaká tehdy byla pozice mladých lidí zahnaných do kouta. Inscenace nesmí sklouznout do ideologické agitky, chceme jen, aby divák viděl ty příběhy z divné doby. Jo a reálie si samozřejmě hlídáme, konzultujeme vše se staršími kolegy... (smích). Jelikož děj se odehrává v tělocvičně, podařilo se nám sehnat, protože jsem poctivý režisér (smích), ty starý olezlý žíněnky, kozy, medicinbaly. Nechci zidealizovanou podobu...“

Jaké v retro- muzikálu zazní písně? Těšte se na takové pecky, jako Ta prázdná, Zdvořilý Woody, Pátá, Dominik, Oliver Twist (to bude podle slov tvůrců docela rambajs), ale i písničky od Doors, Flamenga, samozřejmě uslyšíte i slavné Hvězdy na vrbě. Hrát a zpívat se bude naživo.
„I dnešní mládež to dobře zná, jen si nemyslete, v rádiích se to hraje. Přitom takoví Doors jsou moje mládí,“ říká Juraj Deák.

Hlavní role Jitky se zhostí mladá herečka Petra Hřebíčková, kterou mnozí budou znát jako přední členku Městského divadla Zlín, odkud nedávno odešla. Mimochodem, je držitelkou Ceny Thálie.

Na začátku května se můžete těšit na další novinku DNF, kterou bude komediální hra Artura Millera Stvoření světa. „Já jsem to zase dotáhl nejvejš, už po druhé na prknech Fidlovačky budu hrát Pána Boha,“ směje se Tomáš Töpfer.

-mys-