Z tiskových konferencí

Přestože sedmnáctou sezonu Divadla Kalich odstartoval muzikál Atlantida s hity Miroslava Žbirky a pro nacházející vánoční čas je připravený „limitovaný“ návrat Pomády a divadlo také ohlásilo znovuuvedení muzikálu Robin Hood s Janem Křížem v hlavní roli bez alternace, dramaturgickému plánu v sezoně 2015/16 dominuje činohra. Dokonce čtyři činoherní premiéry obohatí repertoár Divadla Kalich a minimálně v jednom případech jde o titul, který byste na jevišti tzv. soukromého divadla vůbec nečekali. Skoro bez nadsázky se dá říci, že dveře od zkušebny si v Divadle Kalich nyní podává několik tvůrčích týmu najednou.

legenda českého divadla, paní Iva Janžurová (foto: Michal Novák)

„Společným jmenovatelem všech našich chystaných činoherních premiér je sázka na silné režisérské osobnosti, Alici Nellis, Petra Svojtku, Lídu Engelovou a Petra Novotného, a neméně výrazné osobnosti herecké, z nichž mnohé zveme na naše jeviště poprvé. Mám především velkou radost, že činoherní sezonu otevíráme právě s Ivou Janžurovou a hrou, na niž se těší už řadu let. Ať už mají činoherní texty aktuální sezony jakékoli datum vzniku, věřím, že všechny dost výstižně vypovídají o naší současnosti a jejích citlivých místech. A co je důležité: vždy s humorem – někdy laskavým, jindy nekompromisním,“ říká producent a majitel Divadla Kalich Michal Kocourek.

Iva Janžurová, Alice Nellis, Kryštof Hádek (foto: Michal Novák)

První činoherní premiérou sezony bude již 15. prosince uvedení hry Božská Sarah americko-kanadského dramatika Johna Murrella. Komorní komediálně laděná hra o několika dnech na sklonku života herečky Sáry Bernhardtové otevírá nejen poutavý pohled na svět přelomu 19. a 20. století, ale především do osamělé duše velké osobnosti světového divadla... V krásné roli se představí Iva Janžurová. Jejím partnerem na jevišti (postava oddaného tajemníka) bude Igor Orozovič nebo Kryštof Hádek.

Jen krátký čas poté, co s velkým úspěchem nastudovaly ve Stavovském divadle hru Audience u královny, se herečka Iva Janžurová a režisérka Alice Nellis scházejí nad novou inscenací. V ní se naše herecká legenda opět promění ve významnou světovou ikonu. Není bez zajímavosti, že autor John Murrell hru o Sarah Bernhardt několikrát v průběhu času upravoval, v Kalichu bude uvedena poslední verze hry, na kterou si Iva Janžurová myslela snad dvacet let. „Asi je to netrpělivé, toužené, ale i obávané rozhodování mnoha hereček, jak a kdy vyprostit z nádherného scénáře Johna Murrella svoji kreaci, svoji představu o Sarah Bernhardt. Ta poslední verze poněkud utlumuje skandály z jejího života, o to více dává šanci dostat se blíž do duše a srdce herečky a mně nezbývá než kutat v těchto místech sama v sobě, pobízet své rádoby uzavřené nitro tak, aby nebylo jediné místo, které by nerezignovalo,“ zamýšlí se Iva Janžurová.

„Myslím, že Iva je člověk, který má velmi dobrou intuici, a díky ní ví, kdy a co dělat. Věřím, že tato role se pro Ivu v této chvíli a v této její pracovní i životní konstelaci výjimečně hodí. John Murrell napsal tuto hru s velkým důrazem na prostor, ve kterém je místo jak na režijní interpretaci, tak na vklad samotných herců. To je na ní lákavé a zároveň zavazující. Rezonuje mi v ní téma subjektivní a objektivní pravdy, téma hledání sama sebe v poměru k věcem, které člověka přesahují. A také hledání lidskosti v těžkých situacích,“ říká režisérka Alice Nellis.

režisér Petr Svojtka (foto: Michal Novák)

Na únor je plánována premiéra hodně černé komedie Zabiják Joe. Tuto kultovní lovestory z pera jednoho z nejznámějších amerických dramatiků Tracyho Lettse českým divákům asi nemusíme představovat, s velkým úspěchem se hrála například v Činoherním klubu. Nové pražské nastudování přichází po dvaceti letech a zlí jazykové tvrdí, že Petr Svojtka původně zamýšlel tento text inscenovat v domovských Městských divadlech pražských, ale bylo mu to rozmluveno z důvodu obav o duševní rozpoložení divákovo. Přitom se jedná o zručně napsanou hru, která osciluje mezi komedií, sociálním dramatem, antickou tragédií a groteskní parodií. Hra dokáže rozesmát a pobavit, ale také mrazivě vypovědět o době a společnosti, ve které žijeme. Základními prvky této nesmírně vtipné a zároveň nervy drásající hry jsou černý humor a svět bez morálních zábran. Tentokrát si role ve hře o jedné velmi svérázné rodince a ještě svéráznějším způsobu, jak zatočit s dluhy, zahrají Igor Chmela, Tatiana Vilhelmová v alternaci s Ivanou Jirešovou, Marek Taclík, Ivan Lutpák a Anna Fialová.

„Je zvláštní, že v českém prostředí je Zabiják Joe takřka jednomyslně vnímán komicky, groteskně. Ano, hra pojednává o velmi vážných věcech, nicméně ta podařena rodinka, která si chce vraždou matky (a bývalé manželky) vyřešit tíživou finanční situaci, se něčím strašně podobá těm našim malým českým rodinám, těm našim Homolkům a jim podobným. Proto nám možná jejich konání přijde do značné míry komické a směšné. Anebo se té hře smějeme proto, že nám něčím připomíná tarantinovské filmy, třeba Pulp Fiction. Anebo prostě proto, že je až tak drastická, že brát ji vážně bychom my Češi prostě nezvládli... Musím se ale přiznat, že i my při práci na Zabijáku Joeovi nacházíme mnoho komického, a rádi bychom, aby tahle inscenace naplnila žánr černé grotesky,“ přibližuje východiska a záměry režisér Petr Svojtka.

„Je to skvělá hra, kterou jsem přečetla jedním dechem. Hned mi běžely před očima obrazy, tak je ta hra perfektně napsaná. Navíc tahle komedie byla úspěšná snad kdekoliv, kde ji uvedli, čas ji prověřil,“ dodala Tatiana Vilhelmová.

Igor Chmela, Anna Fialová (foto: Michal Novák)

Začínáme končit, to je název francouzské komedie Sébastiena Thiéryho. Ve Francii je to velmi populární hra, výstižně vypráví o vztazích mezi muži a ženami, o plynutí času, strachu ze stárnutí a ošklivosti a (ne)schopnosti být spolu. Text skýtá unikátní hereckou příležitost, Barbora Hrzánová ztvární jednu ženskou hrdinku, a přesto se bude jednat o dvojroli: hraje totiž nejen atraktivní ženu svého věku, ale také stejnou ženu tak, jak ji vidí její manžel, který je přesvědčený, že jeho manželka v poslední době příliš rychle stárne. Radek Holub jistě nebude hrát sám sebe, ale jen a pouze roli. V inscenaci dále uvidíte Radka Zimu, Radku Fidlerovou nebo Zdenu Herfortovou nebo Johannu Tesařovou. Premiéra se uskuteční v březnu.

„S tímto textem za námi přišla Lída Engelová, které bezmezně důvěřuji. Jedná se o vtipnou komedii v příjemně rychlém tempu, plnou neočekávaných zvratů. Je na ní, myslím, znát, že ji napsal autor, který je sám hercem - podle svižných dialogů, ty letěj!,“ pochvaluje si Barbora Hrzánová.

„Když mě paní režisérka viděla v mé poslední inscenaci v Ungeltu, zádumčivé a filozofické, řekla, že pro mě musí najít komedii, abych měl vyvážený repertoár,“ říká Radek Holub. „Našla hrdinu, který je mým absolutním protikladem - od prvního momentu na jevišti lže, je to chronický lhář, lži se mu sypou od úst, až se mu od nich práší. Dlouho jsem takový charakter nehrál a vůbec v něčem podobném nežiju, tak je pro mě herecky docela lákavé kouknout se na takovouhle figuru.“

Radek Holub, Barbora Hrzánová (foto: Michal Novák)

„Bára Hrzánová a Radek Holub jsou sehraná dvojice. Hra pro ně se vybírá s očekáváním, jak a čím se budeme překvapovat. Málokdy narazíme na komediální text, ve kterém najde tolik aktuální téma. Tajemství toho, jak nás partner a my jeho vidíme, by se totiž dalo vložit do otázky: Jakou (jakého) mě chceš mít? Pokud vím, autor naší hry je nejen hercem komediálním, ale i hercem velmi zkušeným. Veškeré situace ve hře jsou vtipné a skvěle pointované. A míří ke zcela nečekanému konci,“ přibližuje režisérka Lída Engelová.

Maratón činoherních premiér završí hra Už nikdy sám!. Německý režisér a dramatik Marc Becker se v ní zabývá fenoménem dnešní doby - osamělostí lidí ve velkoměstech. Vystavěl v ní poněkud bizarní situaci dnešních singles, kteří se snaží uniknout pocitu osamělosti a hledají někoho, s kým budou sdílet svůj život. Přirozeným způsobem jim to nejde, musí toho docílit promyšleným plánem, dokonce za hranicí zákona. A stane se ještě něco daleko zvláštnějšího - po městě se najednou začnou ztrácet desítky lidí... Hrají Zuzana Bydžovská, Pavel Liška a Josef Polášek.

Jak vidí Beckerovu hru Pavel Liška? „Její téma, samota, pocit a tíha z té samoty nebo touha nebýt sám, je, myslím, naprosto trvalé, lidské a obecné snad pro všechny věky věků. Máme před sebou text, který je osobitý, dojemný a snad i vtipný tím, jak se postavy s pocitem samoty nesmiřují a začnou se s ním velmi po svém vypořádávat.“

(foto: Michal Novák)

Komu by snad čtyři nové inscenace byly málo, samozřejmě existuje i další výhled. Repertoár Divadla Kalich se v příští sezoně rozroste o novinku kmenových herců divadla Jany Paulové a Pavla Zedníčka. A jak naznačil Michal Kocourek, pokračovat by měla spolupráce s dramatikem Petrem Kolečkem, který by měl připravit již druhou hru přímo pro Kalich.

-mys-