Z tiskových konferencí

Jako držet v rukách úhoře
vydáno: 22.11.2006
První inscenací Československého jara 2007 (projekt představující nové dramatické texty současných českých a slovenských autorů) bude hra Zázrak v černém domě.
Její autor, Milan Uhde, o ní říká: „Hra je to uleželá jak olomoucké syrečky. Začal jsem na ní pracovat asi před patnácti lety, najednou opravdu vysypána nebyla. Rodila se obtížně. Znal jsem situaci i kam se vyvine, měl jsem také vizi typologie postav. Nebudu zastírat, že tím základním tematickým východiskem byla naše rodina. Ale pak už jsem vše zaonačil a výsledkem je čistá fabulace. Nevěděl jsem, jaká bude story, doufám však, že se mi po několika letech podařilo nějaký příběh sklenout a zobrazit historii jedné rodiny, i když hra samotná se odehrává během dvou hodin. Hra mě neopouštěla ani v době, kdy jsem byl v politice. Jiné náměty možná ze mě opršely, tento nějak ne.“

Zasvěcení možná vědí, že tato hra Milana Uhdeho měla být realizována v Divadle na Vinohradech. Jenže v tomto divadelním domě docházelo ke změnám na postech uměleckého vedení a konkrétní odpověď nepřicházela. „Když rok a půl nepřijde jasná odezva, něco je špatně. Buď hra, a nebo adresa,“ přemítá Milan Uhde. „Získal jsem tím odstup i pochybnost, jestli jsem se nespletl. Přece jen jde o hru intimní se sklonem ke grotesce, možná ne úplně vhodnou pro velkou scénu. Tak jsem ji vzal zpátky. A jednoho dne jsem v autobuse potkal Jiřího Pokorného...a během 48 hodin jsem měl kladné stanovisko.“

„Nám přišla tato hra zajímavá a shodli jsme se na tom všichni,“ konstatuje umělecký šéf Divadla Na zábradlí Jiří Pokorný.

„Jsem rád,“ pokračuje Milan Uhde, „že Zázrak v černém domě bude uveden právě na Zábradlí, navíc v režii Juraje Nvoty, jehož Náměstí Hrdinů jsem zde viděl snad 3x. Tato Bernhardova hra má možná podobné téma jako ten můj pokus. Ať jde o předsudky lidí vůči jiným nebo jak obtížné může být žití v pravdě.“

Připomeňme, že premiéra hry Zázrak v černém době se uskuteční v březnu příštího roku.

Nejbližšími premiérami Divadla Na zábradlí nyní jsou Troilus a Kressida, Shakespearova chaotická hra v extravagantním pojetí režiséra Jiřího Pokorného a hra Ředitelé současného francouzského dramatika Daniela Besse.

Ohlasy na hru Troilus a Kressida stihly už být náležitě kontroverzní, neboť již byla uvedena v předpremiérách. Co o hře říká Jiří Pokorný? „Troilus a Kressida je dramatem s velkou stylistickou a žánrovou synkrezí. Když jsme si hru četli, náramně jsme se chechtali (a nejen poprvé) a pak jsme už jen řešili problém s příběhovostí; příběh jsme hledali asi v tisíci tématech, když Shakespeare si přivlekl takovou námětovou nabubřelost. Řekli jsme si, že bude lepší usilovat o nějakou stylizační minimalistickou krustu podobenství o tzv. pravdě. Hledali jsme prvek náhody, který by ten celkový manýrismus ospravedlnil, snad jsme jej našli… Rozvíjeli jsme na základě toho tuto těžkou hru a bylo to jako držet v rukách úhoře.“

Jak asi víte, v inscenaci vystupuje opravdu velké kvantum herců, takže všichni mají k sobě na malém jevišti Divadla Na zábradlí jevišti hodně blízko. Přijďte se přesvědčit.

V prosinci na repertoár vstoupí další text, který potvrzuje cílený záběr dramaturgie Divadla Na zábradlí, kterým je uvádění nových textů současné zahraniční dramatiky. Komedie Ředitelé Daniela Besse, pojednávající o lidech z top managementu zbrojařské firmy, již získala ve Francii mnohá ocenění. Kvalit hry si před lety (a možná ještě dříve než získala ceny) všimla i režisérka Mária Záchenská. „Myslím si, že kouzlo textu spočívá především v tom, že nezobrazuje lidská hovada ve vrcholných funkcích, ale lidství v čisté podobě. Mezi těmi lidmi na vysokých technokratických postech to funguje jako v nějaké rodině. A přitom jde o bytostně divadelní zápletku.“