PRAHA
aktuální festivalyZ tiskových konferencí
Po zrušených premiérách v lednu tohoto roku (z důvodu nemoci) se již od 24. 2. 2023 na kamenné scéně Divadla Ungelt představuje britská hra Stůl pro dva, jejíž oficiální slavnostní premiéra proběhne 9. 6. 2023 na letní scéně Divadla Ungelt, kam Divadlo diváky srdečně zve na další reprízy s ohledem na to, že vstupenky na aktuální termíny na kamenné scéně jsou prakticky vyprodané.
V hlavních rolích něžné komedie o lásce ve zralém věku mohou diváci vidět Alenu Mihulovou, která v současnosti účinkuje ve třech dalších inscenacích Divadla Ungelt (Přítelkyně, Pstruzi a Skořápka). Jejím jevištním partnerem je Dalibor Gondík, pro kterého jde o první setkání s prostorem tohoto komorního divadla.
Jak konstatoval zakladatel a ředitel Divadla Ungelt Milan Hein, jedná se v případě této inscenace o jednu z premiér v jedné z nejnáročnějších sezón v historii Ungeltu, která divákům přinesla a přinese dohromady premiér hned pět. Staří mistři (premiéra proběhla 19.9.2022), Příběh ze zoo (premiéra proběhla 22.10.2022), Stůl pro dva, Všechny báječný věci (premiéra proběhla 26. 1. 2023) a Brácha (v květnu 2023).
„Zcela mimořádné je rovněž to, že v tuto chvíli prodáváme vstupenky až do 13.9.,“ doplnil dále Milan Hein již v prosinci minulého roku na tiskové konferenci k chystané inscenaci Stůl pro dva. „Podařilo se nám od všech hereckých hvězd získat termíny až do konce sezóny. Ta zde na kamenné scéně končí v polovině května a po skončení provozu (16.5.) zde se přesuneme s celým repertoárem na letní scénu.“
Režie inscenace Stůl pro dva se ujal umělecký šéf a dramaturg Divadla Ungelt Pavel Ondruch, který přiblížil výběr hry: „Stůl pro dva je další úchvatnou hrou, kterou uvádíme - tentokrát nejen v české premiéře, současně jejím prostřednictvím poprvé v českém překladu představujeme dramatika Stewarta Pringleho.
Stewart Pringle pochází z malé severobritské vesničky, kterou miluje a upíná se k ní jako ke svým kořenům a základu. V Londýně založil horrorový divadelní festival, psal horrory a sice měl tvůrčí ambice, nicméně dlouho nemohl najít svůj tvůrčí styl. Psal tedy eseje a živil se jako recenzent. Nakonec to zkusil novým způsobem, sedl k počítači, začal psát spontánně dialog mezi dvěma osobami a najednou to šlo. Za šest měsíců spatřila světlo světa hra Stůl pro dva. Pringle díky ní zjistil, že silný je v popisu obyčejných lidí, kterých si málokdo všímá, tzv. neviditelných lidí. Lidí na okraji, mimo centrum, v malých vesničkách, kteří žijí své obyčejné životy, obyčejné problémy, chodí do práce, cvičí zumbu.
(O tom, jak je důležité neopomíjet v divadle tyhle obyčejné životy, lidi, kterých si nikdo nevšímá, napsal Stewart Pringle i článek. Uvedl v něm, že hodně trpěl tím, že v Londýně se stále dělaly inscenace o bohatých, super vzdělaných a jiných výjimečných hrdinech, ale nikoli o lidech, kteří třeba žijí mimo Londýn, nemají tolik peněz atp.)
Tohoto dramaturga londýnského Národního divadla, který má v gesci péči o současnou dramatiku a současné autory, v Británii proslavila a katapultovala do první ligy debutantů právě jeho hra Stůl pro dva. V roce 2017 získala jednu z nejprestižnějších britských cen pro začínající dramatiky Papatango New Writing Prize.
Pikantním detailem vztahujícím se k této soutěži je, že pro nás jde v podstatě o nepředstavitelnou konkurenci. V roce 2022 se v ní sešlo přes 1200 původních her a tehdy v roce 2017 to bylo rovněž přes 1000 konkurentů, mezi nimiž Pringleho hra zvítězila, což jednoznačně naznačuje, že se diváci skutečně mají na co těšit.
Stůl pro dva je potvrzením toho, že nejsilnější milostné příběhy jsou ty nejobyčejnější. Dějí se ve všedních dnech ve všedním světě - všední ale rozhodně nejsou. Stewart Pringle ve své romantické komedii využívá osvědčenou dramatickou situaci: střet dvou osobností, které by za normálních okolností spolu nikdy ani nemluvily. V komunitním centru se tak potkávají stárnoucí boomer a temperamentní učitelka zumby. Jejich kolize je zárukou skvělé divadelní komedie. Málokterý text přitom tak něžným a zábavným způsobem zachycuje milostné vzplanutí ve zralém věku a zároveň zkoumá možnosti, jak překlenout propast mezi různými sociálními bublinami.“
Alena Mihulová hraje v inscenaci Divadla Ungelt učitelku zumby. Aby ji přesvědčivě ztvárnila, poctivě na roli trénovala. Pohybové spolupráce se ujala Klára Suchá a tančit uvidí diváci jak Alenu Mihulovou, tak Dalibora Gondíka, pro něhož, jak bylo uvedeno, půjde o první spolupráci s Divadlem Ungelt.
„Chtěl bych poděkovat za tu příležitost, že mohu hrát tady v Ungeltu,“ uvedl Dalibor Gondík na tiskové konferenci k připravované inscenaci. „Myslím, že pro každého herce je tento prostor takovým tajným snem. Proto věřím, že velcí herci Národního divadla chodili hrát do takovýchto malých prostor, jako je Divadlo Viola či Ungelt. Tento prostor je velmi specifický - zvláštní, magický, tajemný - nejen na mluvení, ale na gestikulaci, na výraz. Není tu žádný portál, lezete rovnou na jeviště a musíte makat. Nic neschováte. Musíte tomu všechno podřídit, upravit. Dlouze jsem se o Ungeltu radil s Jirkou Langmajerem a myslím, že mi to velmi pomohlo, že díky tomu jsem trochu pochopil, jak se tady má hrát. Jinak bych se velmi dlouho hledal, a to ačkoli jsem v podobném prostoru začínal. Moje první divadelní krůčky byly v dnešním A Studiu Rubín (tehdy Rubín, Divadlo na okraji), takže mi takový prostor velmi vyhovuje, miluji ho. Tudíž už od doby vzniku Ungeltu tak člověk pokukoval, jak se tady asi hraje. I proto je to, že jsem tu nabídku dostal, pro mě zcela výjimečné.
Práce s Alenkou Mihulovou je jedinečná, strašně mi vyhovuje i práce s Pavlem Ondruchem, jak tím, jak pracuje, tak svou představou. Myslím, že jsme si velmi sedli, a to je taky poměrně složitá věc. Není úplná legrace tady začít hrát a stejně tak není úplná legrace začít pracovat s někým, s kým jste se v životě neviděli. Protože přeci jen, když to vezmu zpátky - Divadlo ABC, Divadlo Kalich, Činoherní klub - to jsou všichni kamarádi, známe se, pracujeme spolu, potkáváme se, zatímco tady je to "Dobrý den, já vlastně nevím, jestli něco umím."
A v neposlední řadě ten text je jedinečný. Já přeci jen už nějaký pátek po jevišti chodím, vystřídal jsem i několik divadel v centru Prahy, a i tak si myslím, že je ta hra unikátní. Doufám, že na tom diváci budou stejně jako my herci, že jsme se ještě s podobnou hrou nesetkali, a to zejména po formální stránce. Je to nečekaná věc. Pringle pro nás skutečně připravil dárek a je to jak tobogán, musíte se nahoře nadechnout a pustit se do toho, jiná šance není.“
„Jak nicméně říkáme v Ungeltu, jedná se o romantickou komedii s přesahem. Úplně řachandy neděláme, musí tam vždy být nějaká myšlenka, nebo poselství,“ dodal Milan Hein, jehož na konec ještě doplnil Pavel Ondruch:
„Já bych to uvedl jako jiskřivou romantickou komedii. Je to drama. Drama je o konfliktu a je-li to tedy o dvou lidech, je nezbytné jiskřit. A tudíž jiskřivá komedie.“
foto z inscenace: Jan Malíř, za laskavé poskytnutí děkujeme Michalu Zelenkovi
zpracovala: Iva Bryndová
V hlavních rolích něžné komedie o lásce ve zralém věku mohou diváci vidět Alenu Mihulovou, která v současnosti účinkuje ve třech dalších inscenacích Divadla Ungelt (Přítelkyně, Pstruzi a Skořápka). Jejím jevištním partnerem je Dalibor Gondík, pro kterého jde o první setkání s prostorem tohoto komorního divadla.
Dalibor Gondík, Alena Mihulová
Jak konstatoval zakladatel a ředitel Divadla Ungelt Milan Hein, jedná se v případě této inscenace o jednu z premiér v jedné z nejnáročnějších sezón v historii Ungeltu, která divákům přinesla a přinese dohromady premiér hned pět. Staří mistři (premiéra proběhla 19.9.2022), Příběh ze zoo (premiéra proběhla 22.10.2022), Stůl pro dva, Všechny báječný věci (premiéra proběhla 26. 1. 2023) a Brácha (v květnu 2023).
„Zcela mimořádné je rovněž to, že v tuto chvíli prodáváme vstupenky až do 13.9.,“ doplnil dále Milan Hein již v prosinci minulého roku na tiskové konferenci k chystané inscenaci Stůl pro dva. „Podařilo se nám od všech hereckých hvězd získat termíny až do konce sezóny. Ta zde na kamenné scéně končí v polovině května a po skončení provozu (16.5.) zde se přesuneme s celým repertoárem na letní scénu.“
Dalibor Gondík, Alena Mihulová
Režie inscenace Stůl pro dva se ujal umělecký šéf a dramaturg Divadla Ungelt Pavel Ondruch, který přiblížil výběr hry: „Stůl pro dva je další úchvatnou hrou, kterou uvádíme - tentokrát nejen v české premiéře, současně jejím prostřednictvím poprvé v českém překladu představujeme dramatika Stewarta Pringleho.
Stewart Pringle pochází z malé severobritské vesničky, kterou miluje a upíná se k ní jako ke svým kořenům a základu. V Londýně založil horrorový divadelní festival, psal horrory a sice měl tvůrčí ambice, nicméně dlouho nemohl najít svůj tvůrčí styl. Psal tedy eseje a živil se jako recenzent. Nakonec to zkusil novým způsobem, sedl k počítači, začal psát spontánně dialog mezi dvěma osobami a najednou to šlo. Za šest měsíců spatřila světlo světa hra Stůl pro dva. Pringle díky ní zjistil, že silný je v popisu obyčejných lidí, kterých si málokdo všímá, tzv. neviditelných lidí. Lidí na okraji, mimo centrum, v malých vesničkách, kteří žijí své obyčejné životy, obyčejné problémy, chodí do práce, cvičí zumbu.
(O tom, jak je důležité neopomíjet v divadle tyhle obyčejné životy, lidi, kterých si nikdo nevšímá, napsal Stewart Pringle i článek. Uvedl v něm, že hodně trpěl tím, že v Londýně se stále dělaly inscenace o bohatých, super vzdělaných a jiných výjimečných hrdinech, ale nikoli o lidech, kteří třeba žijí mimo Londýn, nemají tolik peněz atp.)
Tohoto dramaturga londýnského Národního divadla, který má v gesci péči o současnou dramatiku a současné autory, v Británii proslavila a katapultovala do první ligy debutantů právě jeho hra Stůl pro dva. V roce 2017 získala jednu z nejprestižnějších britských cen pro začínající dramatiky Papatango New Writing Prize.
Pikantním detailem vztahujícím se k této soutěži je, že pro nás jde v podstatě o nepředstavitelnou konkurenci. V roce 2022 se v ní sešlo přes 1200 původních her a tehdy v roce 2017 to bylo rovněž přes 1000 konkurentů, mezi nimiž Pringleho hra zvítězila, což jednoznačně naznačuje, že se diváci skutečně mají na co těšit.
Stůl pro dva je potvrzením toho, že nejsilnější milostné příběhy jsou ty nejobyčejnější. Dějí se ve všedních dnech ve všedním světě - všední ale rozhodně nejsou. Stewart Pringle ve své romantické komedii využívá osvědčenou dramatickou situaci: střet dvou osobností, které by za normálních okolností spolu nikdy ani nemluvily. V komunitním centru se tak potkávají stárnoucí boomer a temperamentní učitelka zumby. Jejich kolize je zárukou skvělé divadelní komedie. Málokterý text přitom tak něžným a zábavným způsobem zachycuje milostné vzplanutí ve zralém věku a zároveň zkoumá možnosti, jak překlenout propast mezi různými sociálními bublinami.“
Dalibor Gondík, Alena Mihulová
Alena Mihulová hraje v inscenaci Divadla Ungelt učitelku zumby. Aby ji přesvědčivě ztvárnila, poctivě na roli trénovala. Pohybové spolupráce se ujala Klára Suchá a tančit uvidí diváci jak Alenu Mihulovou, tak Dalibora Gondíka, pro něhož, jak bylo uvedeno, půjde o první spolupráci s Divadlem Ungelt.
„Chtěl bych poděkovat za tu příležitost, že mohu hrát tady v Ungeltu,“ uvedl Dalibor Gondík na tiskové konferenci k připravované inscenaci. „Myslím, že pro každého herce je tento prostor takovým tajným snem. Proto věřím, že velcí herci Národního divadla chodili hrát do takovýchto malých prostor, jako je Divadlo Viola či Ungelt. Tento prostor je velmi specifický - zvláštní, magický, tajemný - nejen na mluvení, ale na gestikulaci, na výraz. Není tu žádný portál, lezete rovnou na jeviště a musíte makat. Nic neschováte. Musíte tomu všechno podřídit, upravit. Dlouze jsem se o Ungeltu radil s Jirkou Langmajerem a myslím, že mi to velmi pomohlo, že díky tomu jsem trochu pochopil, jak se tady má hrát. Jinak bych se velmi dlouho hledal, a to ačkoli jsem v podobném prostoru začínal. Moje první divadelní krůčky byly v dnešním A Studiu Rubín (tehdy Rubín, Divadlo na okraji), takže mi takový prostor velmi vyhovuje, miluji ho. Tudíž už od doby vzniku Ungeltu tak člověk pokukoval, jak se tady asi hraje. I proto je to, že jsem tu nabídku dostal, pro mě zcela výjimečné.
Práce s Alenkou Mihulovou je jedinečná, strašně mi vyhovuje i práce s Pavlem Ondruchem, jak tím, jak pracuje, tak svou představou. Myslím, že jsme si velmi sedli, a to je taky poměrně složitá věc. Není úplná legrace tady začít hrát a stejně tak není úplná legrace začít pracovat s někým, s kým jste se v životě neviděli. Protože přeci jen, když to vezmu zpátky - Divadlo ABC, Divadlo Kalich, Činoherní klub - to jsou všichni kamarádi, známe se, pracujeme spolu, potkáváme se, zatímco tady je to "Dobrý den, já vlastně nevím, jestli něco umím."
A v neposlední řadě ten text je jedinečný. Já přeci jen už nějaký pátek po jevišti chodím, vystřídal jsem i několik divadel v centru Prahy, a i tak si myslím, že je ta hra unikátní. Doufám, že na tom diváci budou stejně jako my herci, že jsme se ještě s podobnou hrou nesetkali, a to zejména po formální stránce. Je to nečekaná věc. Pringle pro nás skutečně připravil dárek a je to jak tobogán, musíte se nahoře nadechnout a pustit se do toho, jiná šance není.“
Alena Mihulová, Dalibor Gondík
„Jak nicméně říkáme v Ungeltu, jedná se o romantickou komedii s přesahem. Úplně řachandy neděláme, musí tam vždy být nějaká myšlenka, nebo poselství,“ dodal Milan Hein, jehož na konec ještě doplnil Pavel Ondruch:
„Já bych to uvedl jako jiskřivou romantickou komedii. Je to drama. Drama je o konfliktu a je-li to tedy o dvou lidech, je nezbytné jiskřit. A tudíž jiskřivá komedie.“
Dalibor Gondík, Alena Mihulová
foto z inscenace: Jan Malíř, za laskavé poskytnutí děkujeme Michalu Zelenkovi
zpracovala: Iva Bryndová
Další články
Jižní spojka 2023
(Jihočeské divadlo Č. Budějovice, 10.2.2023)
Muzikál Matilda v české premiéře
(Městské divadlo Brno, 14.1.2023)
