Z tiskových konferencí

Komedie hezky nahrubo mletá
vydáno: 10.12.2011
V brněnském Městském divadle se čas od času objeví nějaká ta hra Williama Shakespeara, statisticky vzato děje se tak ob tři roky. Častěji to nejde, protože jak si rýpnul dramaturg Jan Šotkovský, „nenapsal těch her zas tolik a ne všechny jsou dobré“. To však neplatí pro Zkrocení zlé ženy, klasickou komedii o lásce v různých podobách.

Vedle Honzy Šotkovského se na nové inscenaci MdB dramaturgicky podílí Klára Latzková a režijně ji připravuje Stanislav Slovák.

Radka Coufalová, Klára Latzková, Stano Slovák
Radka Coufalová, Klára Latzková, Stano Slovák


„Není důvod mluvit dlouho, komedie je to stará, dobrá, všem známá, osvědčená, není to dramaturgický objev. Bez hanby a studu se doznáváme, že naše inscenace by měla být vcelku obyčejná, normální, zábavná,“ říká Jan Šotkovský. „Neposouváme ji do žádných odlehlých lokalit, neaktualizujeme ji drasticky do současnosti, nepoužíváme moderních rekvizit. Pokud se někde dopouštíme interpretačního posunu, tak jen v rámci toho, co je v té hře napsáno. Jen italské reálie jsme si dovolili dotáhnout odkazem na principy komedie dell´arte. Bude to artistní taškařice, divadlo, které stojí na hercích, dobře zvládnutém textu a intenzivním fyzickém jednání v prázdném prostoru. Tomu nám napomáhá scénografie Jaroslava Milfajta: cituje kompozici alžbětinského jeviště, vytváří z dřevěných latí pódium, na kterém by vás měli herci uchvacovat svými komediálními schopnostmi. Další zásadní složkou je hudba Karla Cóna, pohybuje se na pomezí italské barkaroly, zběsilé balkánské dechovky a české tancovačky. Herci se na tuhle směs pohybují, myslím, celkem dobře...“

Režisér Stano Slovák k tomu dodal: „Čeká vás ryze herecké divadlo na nápodobě alžbětinského jeviště. Budete svědky prostopášné hry herců kočovné společnosti, kterou sám William Shakespeare v prologu hry předepisuje.“

„Z té předehry, která pracuje s principem divadla na divadle, je asi víc škody než užitku. Náleží jí dvanáct stránek, pak se připomene pěti větami a pak už tam není vůbec,“ shazuje velkého Shakespeara Jan Šotkovský.
„Předehru zachováváme, byť po svém. Důležitější přece jen je to potom: komedie sluhovská, komedie převleková, komedie vztahová, pro niž je podstatný herec, kostým, text a akce,“ vypočítává Stano Slovák.

V inscenační tradici komedie Zkrocení zlé ženy jste v posledních letech mohli zaznamenat jistý interpretační posun. Přestává být dáván důraz na feministickou rovinu a posiluje se jistá surovost. „Nicméně my jsme došli k tomu, že posuny tímto směrem jsou rizikové – Zkrocení zlé ženy může přestat být komedií!,“ myslí si Jan Šotkovský. „Nemělo by se zapomínat, že máme před sebou jednu z nejbrilantnějších komediálních her všech dob, byť její humor je hezky nahrubo mletý, jak kdysi říkal velký teatrolog Milan Lukeš. Domníváme se, že tento přímočarý, fyzický, kopancový, pleskavý humor je pro naše herce dobrou příležitostí ukázat vztah mezi mužem a ženou v tom syrovém rozměru, ve kterém ale je mnoho rafinovanosti, jak se na správnou romantickou komedii sluší a patří. Ano, vztah Petruccia a Kateřiny chceme číst v intencích romantické komedie, nikoli jako meditaci o postavení ženy v současné společnosti.“

Radka Coufalová, Klára Latzková, Stano Slovák
Radka Coufalová, Klára Latzková, Stano Slovák


Stano Slovák poukázal na ještě jednu poměrně zásadní věc: „Tady vidíme, jak to zažité adjektivum v českém názvu hry je špatné. Kateřina není zlá, jen kdysi dávno se značně nepřesně přeložilo anglické slovo, které vyjadřuje spíše ženu hádavou, možná štěknu. Není to hra o zlé ženě, je to v prvé řadě komedie o lásce dvou lidí.“

Radka Coufalová, představitelka jedné ze dvou hlavních rolích, přibližuje svou postavu: „Naše Kateřina bude taková rebelka, jejíž energie vyplývá z toho, že jí okolí nerozumí a nechápe ji. Vykládá si její činy násilně, i když takové nejsou. Hra chytře poukazuje na obvyklou skutečnost, že kolikrát ten na první pohled roztomilejší je mnohem větší ďáblík, jak se ostatně ukazuje na postavě Kateřininy sestry Bianky. Jsou to právě intriky v rodině, urážející postoje druhých, které z Kateřiny dělají tvrďačku, co jde proti všem.“

„Navíc ona v té Padově jakoby nemá na výběr, kam utéct, respektive nemá zde sobě rovného. Nesmíří se s tím, ona nebude tou vzdychající v koutě, nebude se držet konformity, ona se chce jen zamilovat, mít chlapa a rovnocenný vztah. I přes různé peripetie,“ dodal Stano Slovák.

V inscenaci se dá očekávat spousta fyzických inzultací mezi představiteli Petruccia a Kateřiny. Nehrozí subtilní Radce Coufalové nějaké nebezpečí, když se bude bít s chlapáckým Martinem Havelkou, má se ho bát? „Ne, je to nebezpečí spíš pro Martina!,“ varuje s podivným klidem Radka Coufalová a přidává ještě jeden klíč ke vztahu obou: „Mezi nimi se neodehrává jen jakýsi souboj, ale hlavně hra, možná namlouvací rituál. Oba se k sobě musí propracovat...“

Radka Coufalová
Radka Coufalová


Stano Slovák potvrzuje, že jde o určitý druh namlouvací hry. „Ona Kateřina vůbec není hloupá a samozřejmě prohlédne, co ten Petruccio je zač a proč co dělá. Pak volí svou vlastní strategii...“

Inscenátoři zvolili překlad Jiřího Joska a text krátili podle svých slov jen mírně. „Opravdu nikterak zásadní škrtání. Všech pět jednání zachováváme, nevypadla žádná důležitá scéna, žádná dějová linie, dokonce ani žádná postava,“ poznamenal Jan Šotkovský. Přesto, jak všichni doufají, půjde o moderní živé divadlo, které dobu vzniku hry připomene snad jen historizujícími doplňky kostýmů.

Zkrocení zlé ženy je komediální hrou, která svádí k různým extempore ze strany herců. „Ale my chceme předvést něco, za čím si stojíme, nechceme si zhatit dvouměsíční společnou práci. I komedie musí mít své mantinely,“ zdůraznil Stano Slovák.
„I tak to místy bude neuhlídatelné,“ se smíchem podotkl Zdeněk Junák, který před pár dny oslavil své 60. narozeniny.

-mys-