Z tiskových konferencí

Dlouhý stůl, dokonale prostřený pro 100 hostů, kvítka růže, obří dort, nablýskané skleničky, připravený číšník. Sen každé nevěsty. Svatební hostina může začít. Jenže místo svatebčanů, šťastných novomanželů a jejich rodin do restaurace vtrhne skupina mužů, kteří se právě před oltářem porvali. Nevěsta totiž řekla: “Ne!” A před zraky diváků se odkrývají předchozí události, vznikají překvapivé konflikty, otevírají se srdce, pije se pivo a vodka. Mejdan, v němž hlavní roli hraje pohled na svět, který kalí přebytek či nedostatek testosteronu, může začít.

ze zkoušky inscenace - Petr Jeřábek, Oldřich Navrátil, Denny Ratajský

Divadlo Na Fidlovačce nasazuje do svého repertoáru drsnou komedii současného polského autora Andrzeje Saramonowicze Testosteron. Na našich jevištích není novinkou, s úspěchem prošla řadou tuzemských divadel v Praze (Strašnické divadlo & Divadlo Komedie) a v regionech (České Budějovice, Opava, Liberec, Kladno, Most, Zlín), vybrala si ji také dramaturgie studentského divadla OLDstars. Všechna uvedení mají jedno společné, a tím je jméno Tomáše Svobody, který hru z polštiny přeložil. Jako režisér ji inscenoval v Městském divadle Kladno a nyní, po osmi letech, se k ní vrací z pozice uměleckého šéfa Divadla Na Fidlovačce. „Je to komedie, kterou budou milovat hlavně ženy,“ s úsměvem poznamenala dramaturgyně Kateřina Jonášová. Uvedení tohoto textu má být podle ní jakýmsi „vyvážením“ předchozí Dánské dívky, včetně tematického.

Divadlo Na Fidlovačce se v Testosteronu změní v zapadlou restauraci, kde spolu zápolí sedm mužů; sedm různých pohledů na to, co si muži o sobě opravdu myslí. A co si myslí o ženách. A bude přece jen někdy svatba? Drsná komedie současného polského autora Andrzeje Saramonowicze patří k nejúspěšnějším současným hrám. „Testosteron nám nabízí možnost se s humorem vyjádřit ke světu, kde končí vláda mužů. Čistě chlapskou optikou, v bezpečí hospody, se sklenicí piva v ruce,“ říká režisér Tomáš Svoboda.

ze zkoušky inscenace - Oldřich Navrátil

V inscenaci (výhradně mužské obsazení) uvidíte Denny Ratajského nebo Tomáše Měcháčka, Oldřicha Navrátila nebo Zdeňka Maryšku, Michala Maléře, Vojtěcha Vodochodského, Václava Šandu, Karla Zimu nebo Jiřího Racka (který si v předchozím pražském uvedení Testosteronu zahrál jinou postavu) a Gustava Haška nebo Petra Jeřábka.

Nová inscenace využije toho, že hlediště Divadla Na Fidlovačce má charakter arény. „Jeviště pracuje s dlouhým stolem a také vysunutou forbínou - diváci se tak stanou pomyslnou součástí té restaurace a budou zapojováni do diskuse na téma, které se týká nás všech. Nepůjde o zapojování přímé, ale myšlenkové, nebudou ze strany herců nijak atakováni,“ vysvětluje Kateřina Jonášová. „Záměrem je znovu se podívat na svět čistě chlapskou optikou, včetně agresivity, vulgarit, stereotypů, na to, co muži jsou zač a jakou mají roli nebo do jakých rolí jsou stavěni. Osazenstvo restaurace přitom nejsou lidé nízkého ducha, část svatebních hostů jsou třeba biologové, akorát s tendencí srovnávat svět zvířat a lidí. Pořád zůstáváme v žánru čisté komedie.“

ze zkoušky inscenace - Oldřich Navrátil, Michal Maléř

„Předvedeme vám kolokvium na téma, jak těžké je být mužem. Já o tom něco vím! A není to úplně příjemné. Vy, ženy, totiž získáváte čím dál více moci nad námi a vůbec nad světem a my se stáváme menšími a menšími…“ poněkud přehání Tomáš Svoboda, aby dodal: „Mě Saramonowiczova hra zaujala už před těmi 15 lety, neboť vyjadřovala, co si skutečně myslím, což je hrozný, protože to je manifest šovinismu, který ovšem dnes, v době mýtů a vzestupu ženských hnutí a pseudohnutí, dostává zcela novou dimenzi.“

Co je jinak po patnácti letech? „Toho prostoru, kdy můžete rozpažit, je čím dál míň (a neplatí to jen pro vztah mužů k ženám), sebekontroly je víc, nad vším jsou obavy. Vztahové hranice jsou v pohybu. Nevíme, kam až lze zacházet, abychom najednou neseděli někde v klepetech, což může být i důvodem, proč se vytrácí gentlemanství. Hra mezi pohlavími by měla zůstat hravá, ne sešněrovaná zákony či řevem pomatených skupinek. Tím samozřejmě ani my, ani tato hra, nehájíme to, co bez jakékoli diskuze za hranou je, násilím třeba počínaje. Není to úplně čerstvý text, věci v něm už musíte určitým způsobem aktualizovat, ale jsou to drobnosti. Na druhou stranu je pravda, že celé jedno dějství jsme škrtli,“ prozradil Tomáš Svoboda.

na tiskovém setkání v klubu DNF

„I po letech však platí, že text hry je do určité míry návodem. Herci mohou v procesu zkoušek do všeho vkládat své zkušenosti nebo názory, avšak už ne improvizovat před diváky. Připravte se na alkohol, vulgarity, rvačky, zesměšňování, ale i odkrývání křehčích dimenzí mužů skrze situace, kdy chlapáctví se odlupuje…,“ uzavírá Kateřina Jonášová.
.....
foto: Michal Novák