Z tiskových konferencí

Muzikál vášní, snů, zklamání, lásky i smrti
vydáno: 8.8.2020
V březnu tohoto roku se měl na jevišti Hudební scény Městského divadla Brno dočkat uvedení v české premiéře cenami ověnčený muzikál Grand Hotel. Elegantně excentrický muzikál - jak si jej charakterizovala dramaturgie MdB. Odehrává se v prostředí luxusního berlínského hotelu roku 1928 (hotel tam stále stojí, najdete ho v centru města na rohu Friedrichstraße). V uzavřeném, a přesto neustále plynoucím světě, se prolíná láska a beznaděj, zrození i smrt, smích i slzy. Hotel jako místo, kde se protínají lidské osudy, kde cizí lidé žijí své radosti a smutky vedle sebe, se tak stává působivou metaforou našeho pobývání na tomto světě... Předloha (kniha spisovatelky Vicki Baumové) byla oceněna Pulitzerovou cenou, záhy přišel film a časem se objevila i první verze adaptace pro jeviště. A na konci 80. let se toho chopili lidé z Broadwaye…
Je až s podivem, že tento muzikál z roku 1989 u nás dosud uveden nebyl, zejména když existovalo povědomí o strhující bratislavské inscenaci režiséra Jozefa Bednárika a choreografa Libora Vaculíka (Divadlo Nová scéna Bratislava, 1993).

Grand Hotel se v dramaturgickém plánu Městského divadla Brno objevil již před časem, provozní okolnosti však realizaci nejprve poněkud odsunuli. A v momentě, kdy muzikál byl dozkoušen a měl vstoupit do záře reflektorů a dočkat se potlesku premiérového publika, zasáhla vyšší moc…

„Nepanikaříme. Celé jaro jsme jeli v módu, jako kdyby se nic nedělo, akorát bez diváků. My musíme být připraveni na vše, zkoušíme, jsme stále v procesu, jako by premiéra měla být do týdne. Divadlo funguje, i když je to složité: byli jsme v situaci, jako když pečete chleba a nemáte odbyt,“ trefně přirovnává Stanislav Slovák, který pod novou inscenací podepsán jako režisér.

Zuzana Čtveráčková, Hana Kratochvilová, Radek Novotný, Aleš Slanina, Kristián Pekar, Klára Latzková, Lukáš Vlček, Stanislav Slovák, František Štěrbák, Kristýna Daňhelová
Zuzana Čtveráčková, Hana Kratochvilová, Radek Novotný, Aleš Slanina, Kristián Pekar, Klára Latzková, Lukáš Vlček,
Stanislav Slovák, František Štěrbák, Kristýna Daňhelová


Muzikálem Grand Hotel se v Brně završuje „yestonovská trilogie“. Skladatel Maury Yeston je totiž autorem muzikálů Titanic a Nine, které Městské divadlo Brno nedávno také inscenovalo. V případě Grand Hotelu Maury Yeston je přesněji spoluautorem, nicméně s tím největším podílem na celkové hudební kompozici. Zdálo by se, o jakou námětově nesourodou trojici děl se jedná. Dá se vystopovat nějaká spojitost, zvláště když sám Yeston říká, že není potřeba vymýšlet něco zajímavého za každou cenu? „Pro tvorbu Maury Yestona je typická mozaikovitost. V muzikálu Titanic se celek, který nese hlavní téma, skládá z osobních příběhů několika postav různého sociálního postavení. Do jisté míry je to stejné u muzikálu Nine, kde osudové ženy kolem Guida Continiho přinášejí svůj pohled a své téma. A v Grand Hotelu? Nenacházíme v něm žádný velký příběh, vše je poskládané z mnoha střípků lidských osudů. Dalo by se říci, že sledujeme až banální věci, které však v životech postav jsou zrovna ty zásadní. Autoři dávají nahlédnout na absolutně obyčejné lidství, z momentu možná sestavíme celý život postavy. Ocitáme se v jejich myšlenkách, spoluprožijeme jejich radosti i problémy. Je to nesmírně intenzivní. Do tří dnů koncentrované zásadní životní okamžiky, přitom vše působí jednoduše a nenásilně,“ přibližuje dramaturgyně Klára Latzková.

„Právě toto se budeme snažit přenést na diváka,“ usmívá se Stano Slovák. „Nás na tom nejvíce baví, jak je celé dílo kodifikováno v pevném řádu a jak stále za vším cítíme nějaké to „kdyby“ či otazník. Nedá se uhnout, hudba vede text k jasnému cíli, aby divák pochopil, že hotelové dveře se točí a točí, jsou paralelou k našemu bytí, k našim životům; děti se rodí, lidé umírají, jsou tady nějaké viry, divadla se zavírají a zase se otevřou… Grand Hotel by měl být nadějí, že dveře se otočí znovu, někteří odejdou, vstoupí další…“

Autorka knižní předlohy Vicki Baumová nám naznačuje, ale neakcentuje, že jsme v čase, kdy se civilizace nachází na okraji, před nástupem nějakého předělu. „…Jak jsme si žili v tom luxusu, zlatě, ale najednou vše začíná být mírně nebo čím dál více zlomené. Tehdy nad světem visela hrozba nacismu. Co je tam teď, ani my nijak nezdůrazňujeme. Možná jen ty točící se dveře, za nimiž se může ukrývat jakýsi druh naděje pro případy, kdy se ve společnosti něco pokazí. Ta společnost naštěstí ví, že něco je špatně, ale umí to absorbovat, analyzovat, rozpustit tlak. Nepanikaří,“ dodal Stano Slovák.

Jak podotkla Klára Latzková, muzikál Grand Hotel se vyznačuje také tím, že úprava pro muzikálové divadlo je knize velmi blízká, což nebývá úplně obvyklé. Řada postav tak zcela souzní s původní vizi Vicki Baumové.

Scénografie Jaroslava Milfajta ctí podobu prostředí, v němž se vše odehrává. Stano Slovák k tomu uvedl: „Ne že bychom přímo stavěli na scénografické monumentalitě, byť schody opravdu chybět nemohou, vizuální interrealismus bude zašit spíše v detailech.“

„V hudbě, která má symfonický charakter a přechází až do formy melodramu, se naplno odráží doba. Celé dílo je neobyčejně prokomponované, ti lidé se nezastaví, nezastaví se ani hudba, vše neustále nějakým způsobem pulsuje. Je to také přesně ten druh hudebního divadla, které maximálně propojí hudbu s mluveným slovem či dokonce dialogy a samozřejmě tancem. Až na jeden jediný moment se to nezastaví. Nevídané…,“ popisuje dirigentka Ema Mikešková.

„Strašně vám to přeju, abyste to viděli…,“ opatrně poznamenal Stano Slovák. Na jaře to nevyšlo, odložená premiéra muzikálu Grand Hotel je psaná hned na začátek nové sezony, na 5. září 2020. Snad bez restrikcí a omezení diváckého komfortu. Snad…

V hlavních rolích se můžete těšit na Markétu Sedláčkovou nebo Lucii Bergerovou (Jelizaveta Grushinskaya), Lukáše Janotu nebo Lukáše Vlčka (Doktor Otternschlag), Kristýnu Daňhelovou nebo Martu Matějovou (Frieda Flamm), Aleše Slaninu nebo Kristiana Pekara (Baron), Radka Novotného nebo Oldřicha Smysla (Otto Kringelein), Jonáše Floriána nebo Ondřeje Halámka (Erik) a mnohé další.

.....
foto: Michal Novák