Počet komentářů: 0
Nový komentář

Za oponou

Nový provozovatel Divadla Komedie (Apríl 2016)
[vydáno: 1.4.2016]
Divadlo Company.cz ke konci dubna letošního roku v prostorách Divadla Komedie končí poté, co mu na základě rozhodnutí anonymního expertního týmu grantové komise nebyl udělen grant potřebný pro další uměleckou činnost.

Pražský magistrát však již v krátké době našel adekvátní náhradu. V prostorách bude působit Divadelní soubor Nezávislí pod vedením Blanky Bendlové, která už mnoho let úspěšně řídí kladenské divadlo. Z Kladna však neodchází. „Nemám srdce opustit divadlo, pro které jsem během té spousty let tolik vykonala. Můj odchod by navíc narušil provoz divadla tak zásadně, že by mohlo být ohroženo jeho další fungování,“ říká Bendlová. Protože by však souběžné zvládnutí obou funkcí bylo časově příliš náročné, společně s Bendlovou povede Divadlo Komedie Milan Richter, bývalý (celopražský) radní pro kulturu a bývalý starosta Prahy 10. Podle magistrátu bude spojení těchto dvou výrazných osobností pro fungování sledované pražské scény spásné. „Nebylo snadné tak rychle nalézt kompetentní vedení, je skoro zázrak, že se to podařilo,“ shrnuje stanovisko anonymní grantové komise jeden z jejích členů Daniel Přibyl.

Blanka Bendlová na přebalu dokumentárního románu Evy Bernardinové o jejím působení na pozici ředitelky kladenského divadla a o jejích zásluhách při jednáních o komplikované rekonstrukci budovy. (foto archiv)
Blanka Bendlová na přebalu dokumentárního románu Evy Bernardinové o jejím působení na pozici ředitelky
kladenského divadla a o jejích zásluhách při jednáních o komplikované rekonstrukci budovy. (foto archiv)


Bendlová stojí v čele Městského divadla Kladno (dříve Středočeského divadla Kladno) od roku 2002. Divadlu se však věnuje aktivně už od dětství; v mládí hrála v Ostravě několik let amatérské divadlo, na vysoké škole obhajovala diplomovou práci ´Místo dramatu v systému umění´. Za dobu jejího působení se v kladenském divadle vystřídalo šest uměleckých šéfů (Petr Svojtka, Štěpán Chaloupka, Ondřej Lážnovský, Tomáš Svoboda, Daniel Přibyl, Jaroslav Slánský). Bendlová dokázala vytvořit a zachovat podmínky pro kontinuální uměleckou tvorbu. Výměna uměleckých šéfů probíhala vždy nenásilně, bezbolestně, soubor a diváci změnu často ani nepocítili. Své organizační schopnosti zúročila při komplikovaných jednáních souvisejících s rekonstrukcí budovy.

Bendlová nepatří k lidem, kteří by podléhali magistrátu či jiným politickým tlakům. Nikdy nesledovala zájmy města nebo zájmy své, vždy důsledně hájila zájmy divadla. „Už při svých studiích v Leningradu jsem poznala, jak klíčová je v umění nezávislost. Mám zvlášť vyvinutý smysl pro demokracii a fair play. Nesnáším protekci a intriky.“ Její slova potvrzuje i fakt, že její dosazení do čela divadla nemělo s jejím exmanželem Petrem Bendlem ani s jejími politickými aktivitami naprosto nic společného.

Milan Richter krátce po svém zvolení starostou Prahy 10. (foto Eugen Kukla)
Milan Richter krátce po svém zvolení starostou Prahy 10. (foto Eugen Kukla)


Bendlová a Richter mají záměr navázat na dlouholetou tradici Divadla Komedie vycházející z jeho názvu, plánují uvádět především komediální repertoár. Věří, že nepřijdou o diváky, kteří navštěvovali představení předešlého souboru Company.cz. Ústřední vizí odlišné skladby repertoáru je přimět k návratu i silnou diváckou základnu z předešlých výrazných ér Dušana D. Pařízka (2002-2012) a Michala Dočekala (1994-2002). Jsou přesvědčeni, že se jim to vhodným výběrem titulů podaří a že budou zároveň zdravou konkurencí především pro scény nedaleko budovy, jakými jsou Divadlo Radka Brzobohatého nebo Studio Dva divadlo.

Obavy, zda dosáhnou při udílení grantů potřebného počtu bodů, nemají. V bodovém hodnocení má totiž být do budoucna významně posíleno hledisko tradice. „Podaří-li se nám zdárně navázat na komediální tradici, která je s budovou tolik let spjatá, není důvod, abychom na grant nedosáhli,“ tvrdí Richter. Také anonymní grantová komise se zasazuje o posílení hlediska tradice při bodovém hodnocení, hlavním zastáncem je Vojtěch Varyš, který upřesňuje: „Je třeba především zajistit podmínky pro kontinuální činnost souborů, které po mnoho let či desetiletí staví repertoár na specifické a neměnné poetice. Je nedůstojné, aby se soubory, jakými jsou například Divadlo Semafor nebo Studio Ypsilon, po mnoha letech úspěšné tvůrčí práce obávaly o svou další existenci. Zároveň je třeba změnit způsob vyrozumění. Ten musí probíhat výhradně elektronicky, protože doručování v tištěné podobě do soukromých poštovních schránek se neukázalo efektivním.“

Umělecký šéf pro tuto chvíli jmenován není. „Jistě ho rychle nalezneme. A pokud by se neosvědčil, lze ho bleskově nahradit někým jiným a přepracovat dramaturgický plán, aniž by se činnost divadla narušila či dokonce přerušila,“ nevidí problém Bendlová. Herecký soubor hledají s Richterem nezávisle na uměleckém šéfovi. Vybírají především herce, kteří se nebudou vzpouzet, což je v dnešní době častým nešvarem. Kritéria ostatně odpovídají nedávnému veřejnému prohlášení Bendlové, že „členové uměleckého souboru jsou pouhými zaměstnanci, kterým nemusí záležet na tom, na jakých inscenacích, v jakém prostoru a pod čím vedením budou pracovat“. Produkčně bude divadlo zajišťovat Dušan Kuník, jenž stojí například za českou verzí světově úspěšného muzikálu Romeo a Julie, uváděném ve Fóru Karlín.

Přestože Bendlová s Richterem zatím nejmenovali uměleckého šéfa, repertoár již pečlivě připravují.

Nový provozovatel slavnostně zahájí činnost proslulým dramatem Karla Čapka Věc Makropulos. „Sice se vysloveně nejedná o komediální titul, ale věříme, že správným výběrem inscenátorů a herců docílíme potřebného posunu,“ zdůvodňuje Richter. Režie se ujal zkušený komediální režisér Zdeněk Troška. Půjde o jeho činoherní debut a hlavní roli pěvkyně Emilie Marty nastuduje Anife Ismet Hassan Alikocoglu Ahmed Husein Vyskočilová, což slavné roli přinese dosud nevídaný exotický rozměr. Emila Marty bude v její interpretaci okouzlovat muže nejen zpěvem, ale i břišním tancem. Troška zároveň poskytl práva na jevištní podoby svých veleúspěšných filmových trilogií Babovřesky a Kameňák, které budou tvořit samostatnou dramaturgickou linii. Adaptovat a režírovat je však bude již někdo jiný.

V interpretaci Anife Vyskočilové bude Emilia Marty muže okouzlovat nejen zpěvem, ale i břišním tancem. (foto archiv Anife Vyskočilové)
V interpretaci Anife Vyskočilové bude Emilia Marty muže okouzlovat nejen zpěvem, ale i břišním tancem.
(foto archiv Anife Vyskočilové)


Poskytnutí grantu na provoz nechtějí ponechat náhodě. Předejít možnosti, že by soubor nedosáhl potřebného počtu bodů, hodlají i nasazením komorního vážného titulu. Ten by měl přinést body jednak za objevný repertoár a zároveň za tradici, neboť uvedení takového dramatu s diváky na jevišti přímo naváže na řadu inscenací uváděných v Divadle Komedie v tzv. „Komoře“. Zmíněným titulem bude psychothriller Vražda ve vaně, vypjaté drama napsané pouze pro dva herce. Ženu, která se snaží ubránit psychopatickému maniakovi, jenž ji přepadne přímo při koupeli ve vaně, si zahraje Halina Pawlowská. Nebezpečného muže ztvární Josef Polášek v alternaci s Petrem Čtvrtníčkem, který bude zároveň hru režírovat. Zatímco v jiných projektech chtějí Bendlová s Richterem dát příležitost novým nadějím a v činohře neokoukaným tvářím, v případě tohoto náročnějšího titulu neponechali nic náhodě a vsadili na osvědčené a mnohokrát prověřené tvůrce, kteří jistě dokáží vyvolat potřebné napětí. „Komorní projekty budou mít na repertoáru své místo, ale nepůjde o těžiště naší tvorby. Hodlám totiž v pražské politice znovu otevřít téma dotací poskytovaných na vstupenku (uvažovaných již v roce 2008) a projekty s malou diváckou kapacitou by do budoucna mohly přinést významné snížení poskytnutých grantů,“ vysvětluje Richter.

Divadlo bude též pracovat s nezvyklými prostorami, což rovněž rozvíjely předchozí soubory. Návštěvníkům budou zpřístupněna místa, kam se dosud neměli možnost podívat, nebo kde žádný projekt nebyl inscenován. Prvním takovým počinem bude interaktivní monodrama (či spíše „monokomedie“) Hajzlbabka aneb Hezká jako záchodová deska. Tu na objednávku divadla napsal Arnošt Goldflam a použil v ní koncept své populární hry Biletářka o uvaděčce, která tyranizuje návštěvníky kina. Jak název napovídá, v této hře se diváci ocitnou v prostorách veřejných záchodků, kde budou tyranizováni autoritativní pracovnicí dohlížející na provoz, vybírající poplatky a udržující toalety čisté. Inscenace původní hry bude situována do atraktivního prostoru toalet Divadla Komedie, kde se doposud žádný projekt neuváděl. Jediné herečce budou partnery výhradně návštěvníci, s jejichž reakcemi bude protagonistka pracovat. Goldflam hru původně psal pro Janu Synkovou, která pod jeho vedením vytvořila nezapomenutelnou titulní roli v inscenaci Studia Ypsilon Babička se vrací aneb Dichtung und Wahrheit. Synková se však nelehkého úkolu zalekla s tím, že se bojí příliš těsné a mnohdy jistě i nevyzpytatelné interakce, kterou by v prostorách toalet musela podstupovat. Goldflam měl původně inscenaci režírovat, ale po odstoupení Synkové se režie vzdal. Bendlová s Richterem neúspěšně oslovili několik hereček, ideální představitelku nakonec našli v Lence Kořínkové, pro niž bude náročná role velkým comebackem nejen divadelním, ale i hereckým. Herečka bude inscenaci sama režírovat.

Ke slovu by se měl dostat také žánr muzikálu, pro který se za předchozích vedení nenašlo na repertoáru místo. Slávek Boura, autor úspěšnému muzikálu z roku 2011 Naháči, již píše libreto k muzikálu Tunel Blanka, v němž celistvě zpracuje kontroverzní a v médiích hojně probírané téma stavby největšího a nejdražšího projektu v dějinách Prahy. Vzhledem k nezávislosti Divadla Komedie se Boura nebude bát tnout ani do politického zákulisí, problematiky korupce či zmanipulovaných výběrových řízení. Předobrazy hlavních hrdinů se stanou političtí činitelé a pražští radní.

Nový muzikál Slávka Boury Tunel Blanka zpracuje kontroverzní a v médiích hojně probírané téma stavby největšího a nejdražšího projektu v dějinách Prahy. (ilustrační foto Vojtěch Marek)
Nový muzikál Slávka Boury Tunel Blanka zpracuje kontroverzní a v médiích hojně probírané téma
stavby největšího a nejdražšího projektu v dějinách Prahy. (ilustrační foto Vojtěch Marek)


Divadlo bude také otevřeno komunikaci s publikem. Jedním z pilířů této linie budou převzaté televizní formáty, kterých se budou moci diváci přímo účastnit, případně v nich i soutěžit. Jako první přijde na řadu živé provedení stále populární Pošty pro tebe, kde diváci podstoupí nečekaná setkání. Poté je v plánu „živá“ verze dnes již nevysílané televizní soutěžní show Nic než pravda, v níž byla často do těch nejintimnějších detailů odkrývána minulost soutěžících (ti se předtím podrobili podrobnému dotazování a pravdivost odpovědí ověřoval detektor lži).

Další tituly jsou prozatím v jednání, a tudíž je budoucí vedení divadla odmítlo zveřejnit. Než se podaří nastudovat dostatečný počet inscenací k naplnění hracích termínů, divadlu přislíbili vypomoci reprízováním svých titulů přední české komediální soubory, jako například Divadlo Pavla Trávníčka, Divadlo Artur, Divadlo Různých Jmen nebo Divadelní společnost Háta. Přesný termín slavnostního otevření divadla bude oznámen brzy, podle Blanky Bendlové a Milana Richtera však nejdéle za rok, tedy 1. dubna 2017, již bude k dispozici dostatečný počet původních projektů, aby byl zajištěn každovečerní provoz budovy.
......
Článek a veškeré citace v něm jsou smyšlené a jakákoli podobnost se stavem věcí je čistě náhodná. Apríl 2016.



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.