Z tiskových konferencí

Substance jménem Mozart
vydáno: 22.9.2009
Fenomenální osobnost Wolfganga Amadea Mozarta láká tvůrce různých uměleckých odvětví od nepaměti. Život geniálního skladatele, který od dětství okouzloval Evropu své doby, je plný dech beroucí hudby, rodinných potyček, milostných avantýr, úmrtí blízkých i tajemných historek. Německý libretista Michael Kunze (který mimochodem je pražským rodákem, ale jeho rodina byla v roce 1945 vysídlena a dnes žije v Hamburku) se chopil tématu „Mozart“ nově, v duchu své koncepce „drama-muzikálu“.

Dramaturgyně Klára Latzková k tomu uvedla: „Pro Kunzeho je v muzikálu nejdůležitější dramatická složka, většinou epický příběh, mající v centru hlavního hrdinu, jemuž se všechny ostatní muzikálové složky, dokonce i hudba, podřizují. Přesto Kunze nestaví libreto striktně na biografických faktech. Na pozadí skutečných reálií se rozvíjí příběh génia, který se každodenně střetává s průměrností svého okolí. Nepochopení, intriky a věčný boj o uznání je ukazován především na vztahu Wolfganga a jeho otce Leopolda. Mozartova svobodomyslná duše věčného dítěte se ale nedokáže sklánět před žádnou konvencí a už vůbec ne před svévolnými mocipány. Na jevišti se v rychlém sledu střídají místa, která Amadeus za svého života navštívil a vedle rozkrývání složitých vztahů mezi ním a otcem se libreto zastavuje především u jeho milostného vztahu s Konstance, ženou, která byla jeho múzou i oddanou podporovatelkou. To vše jakoby zpovzdálí a při tom z centra dění sleduje Mozartovo alter ego, malý chlapeček Amadé, zhmotnění genia v porcelánovou postavičku, v takovou, jak si ho všichni představují, jak by ho chtěli mít.“

Michael Prostějovský, Jan Šotkovský, Klára Latzková, Stano Slovák, Hana Holišová, Johana Gazdíková
v pohodové atmosféře tiskové konference zleva Michael Prostějovský, Jan Šotkovský,
Klára Latzková, Stano Slovák, Hana Holišová a Johana Gazdíková


Mozart! je třetím muzikálem, na němž Michael Kunze spolupracoval se skladatelem Sylvesterem Levayem. Do českých slov libreto a texty písní pro Městské divadlo Brno přebásnil uznávaný překladatel Michael Prostějovský. „Ještě jsem nezažil ani nikde nepoznal, aby od žádosti o uvedení světově známého muzikálu uplynula k realizaci tak krátká doba pouhých deseti měsíců. Snad za to může neobyčejně silné renomé brněnského Městského divadla v zahraničí,“ říká Michael Prostějovský. „V prosinci 2008 započala jednání s majiteli práv, v březnu jsem si tak trochu připravil scénosled a od dubna překládám. Dopsal jsem to před deseti dny. Každý mi přitom říkal, jak Mozart! je strašně těžký muzikál na převod. Měli pravdu. Libreto a texty po obsahové a myšlenkové stránce i struktura jazyka jsou pro překladatele obrovským oříškem. Oproti mnoha jiným muzikálům zde je značný podíl zpívaných dialogů, autoři dokonce předepisují přesné nasazování na konkrétní slabiky. Byla to děsivá a zároveň krásná práce, ztracených prázdnin rozhodně nelituji.“

„Ještě před hodinou jsme upravovali jeden veršík,“ směje se režisér Stano Slovák. „Do toho se musíme držet požadavků zastupující agentury, hlídají nás, ale taky nám dávají cenné rady. Je zřejmé, že co zní dobře v němčině, může v češtině znít úplně jinak (a naopak), pohyblivý přízvuk zkrátka nemáme. Musím říct, že pan Kunze, za nímž jsme osobně jezdili, měl pochopení a byl otevřený vůči případným drobným úpravám, ba z některých byl i nadšený. Máme licenci, která říká, že režie nebo choreografe a scénografie jsou plně v kompetenci divadla. Naopak nedotknutelné jsou partitura a libreto.“

Zajímavá jistě je otázka, nakolik v hudbě Sylvestera Levaye jsou zakomponovány motivy ze slavných Mozartových děl. Stano Slovák přiblížil, jak to tedy v muzikálu je: „Struktura je taková, že rozhodně neuslyšíme jakési variace na celé árie. Celé hudební věty tam opravdu nejsou. Až si to poslechnete, zjistíte, že jde o moderně napsaný muzikál, který z Mozartovy geniální hudby jenom částečně vychází. Mozart je jenom zapasován do hudby zcela moderní. Motivy jsou však poznatelné jasně.“
„Kdyby v celém ději nebylo vysloveno Mozartovo jméno, hned pochopíte, o kom se hraje. Sylvester Levay velmi citlivě integruje motivy z Mozartových děl do malých úseků své kompozice. Anebo ještě jinak, je-li na jeviště malý Amadé, zaznívá skutečný Mozart, jsou-li na jevišti ostatní postavy, je to zcela autorská hudba,“ naznačil Michael Prostějovský.

„Věřím v úspěch této inscenace a to, že soubor Městského divadla Brna tuto další neskutečně náročnou věc zvládne se ctí. Když někam jedu do světa a nadhodím, jaké světové muzikály byly v Brně v krátké době po sobě uvedeny, ať jsou to Bídníci, Evita, nyní Mozart!, jsou mi odpovědí udivené pohledy,“ skládá poklonu brněnským divadelníkům Michael Prostějovský.

Dramaturg Jan Šotkovský si hned musel vzít slovo: „Jistě, jsme sebevědomé divadlo a chceme se konfrontovat s tím nejlepším, co ve světě vzniká. To není neskromnost, ale ambice. Podtrhl bych zejména, že na diváky nechystáme životopisný muzikál, byť ctí všechnu tu osudovou chronologii Mozartova života. Libreto z toho ale vysekává ta fakta, která jsou důležitá pro zobrazení konfliktů. Libretista rozevírá velmi pestrý vějíř možností, jak se s takovým údělem vyrovnat a převádí jej na obecný problém. Což je pro jeviště vždy ten správný hnací motor.“

„Muzikál Mozart! splňuje všechno, co má mít velké divadlo, netřeba jej nějak ozvláštňovat. Na diváky čeká, věříme, nosný a strhující děj, krásná hudba a také zajímavá katarzní tečka. Na jevišti nečekejte rokokové princátko, ale drama. Je to muzikál o substanci jménem Mozart, jeho ideálech a osudové genialitě,“ dodal asi nejvýmluvnější charakteristiku nové inscenace Stano Slovák.

Název nového muzikálu Městského divadla Brno, vyslovujte, jak je obvyklé v německy mluvící Evropě, tedy „Mocart“. A co se skrývá za vykřičníkem za Mozartovým jménem? Záhady v tom nehledejte, jde o 5. pád, čili zvolání, imperativní oslovení.

Do hlavní role jsou obsazeni Dušan Vitázek, Aleš Slanina nebo Lukáš Janota. Klíčovou postavu Mozartova otce ztvární Michal Šebek nebo Jan Ježek. Konstance alternují Hana Holišová a Johana Gazdíková.