Z tiskových konferencí

Muzikál The Ghost (Duch), který patří k novým hitům divadelního světa, je ze skupiny těch, které vznikly z díla již existujícího. „Legendární příběh o neomezené síle lásky je známý ze slavného filmového zpracování Jerryho Zuckera z roku 1990. Patrick Swayze a Demi Mooreová v hlavních rolích tenkrát okouzlili diváky pohádkovým vyprávěním o tom, jak skutečná láska může překonat i samotnou smrt,“ přibližuje dramaturgyně Klára Latzková. Muzikál měl premiéru poměrně nedávno, v březnu roku 2011 v Manchesteru, odkud se v červnu téhož roku přesunul do Londýna, kde zaznamenal více než 500 repríz a v dubnu 2012 byl uveden na americkou Broadway. V současné době probíhá anglické turné a Česká republika je po Itálii, Holandsku teprve třetí zemí kontinentální Evropy, kde se tento muzikál představí divákům.

Ačkoli film po svém uvedení to docela schytal od kritiky za přespřílišnou lovestory, Oscar za scénář k Duchovi spíš prokázal, že ve filmu rozhodně nešlo jen o sladkobolnou zápletku. Sám autor scénáře Bruce Joel Rubin inicioval vznik divadelní muzikálové verze. A oslovil ke spolupráci opravdu světové velikány: Davida A. Stewarta, legendárního britského muzikanta, který s Annie Lennox zářil zejména v 70. a 80. letech ve slavném duu Eurythmics, a Glena Ballarda, amerického písničkáře a producenta, který se podílel mj. na albech Michaela Jacksona nebo Alanis Morissette.

A kde hledat rozdíly mezi filmem a muzikálem, kromě dodané hudby samozřejmě, jsou-li vůbec nějaké? Vždyť autorem libreta je Bruce Joel Rubin, který napsal už i ten scénář k filmu. Klára Latzková k tomu uvedla: „Muzikálová verze zachovává původní syžet, který umně kombinuje milostný příběh s komediálními a dramatickými prvky. Zároveň posouvá hranice inscenování používáním nejmodernějších technologií, které na jevišti umožní prolínání skutečného a nadpozemského světa.“

Ivana Odehnalová, Dušen Vitázek (foto: Michal Novák)

Hned zkraje si však řekněme, že na Hudební scéně brněnského Městského divadla sice uvidíte řadu divadelních kouzel a iluzí, ale o copperfieldovskou show opravdu nejde. Triky a jiná šálení jsou prostředkem k vyprávění příběhu, podobně jako je tomu v pohádkách.

„Pokusíme se o nádhernou divadelní inscenaci, a to chci podtrhnout,“ říká režisér Stanislav Moša. „Film je film, ale kouzlo magie, kdy se na jevišti střídá reálná situace se situací metafyzického charakteru, je přesně to, co dělá divadlo divadlem. Nám, divadelníkům, poezie reálného neskutečna přináší spoustu zajímavých okamžiků v procesu tvorby a k tomu se přidává úkol předat divákům to hlavní sdělení příběhu, které spočívá v tom, že láska nezná hranic, tedy ani těch mezi životem a smrtí. Ten příběh je senzačně napsaný, je plný vtipu, kouzel, detektivní zápletky, to všechno je v něm obsaženo. S tím souvisí i technická náročnost, která ale není tím nejpodstatnějším. ...Viděl jsem po světě hodně technicky dokonalých inscenací, často zároveň také dokonale chladných.“

Muzikál Duch se českým divákům představí v překladu Jiřího Joska, ale hlavní song Unchained Melody, jehož historie sahá až do 50. let (nejslavnější verzi pak nahrál Elvis Presley), zazní v angličtině. Není to svévole, opodstatnění v tom najdete.

Svetlana Janotová, Aleš Slanina (foto: Michal Novák)

„Trochu jsem se obával, že nedostaneme práva, neboť scénář předepisuje...černošskou senzibilku. Nakonec skrze naše kontakty v Evropě jsme je od stejné agentury jako v případě Flashdance získali. Postavy Afroameričanek vyřešíme líčením a naší Whoopi Goldberg budou Zdena Herfortová nebo Markéta Sedláčková,“ usmívá se Stanislav Moša.

Autorská skupina Rubin - Stewart - Ballard vytvořila muzikál, který drží filmové tempo a technice filmového střihu se bude blížit i samotná divadelní inscenace. Na diváky čeká proud 41 obrazů, každý je jiný. „Hudební kompozice toho díla je napsaná tak, že příběh je nesený hudbou prakticky stále,“ přibližuje Stanislav Moša. „A není to jednoduché. Inscenace si vyžádala největší počet techniky v historii naší Hudební scény.“ Dušan Vitázek se nechal slyšet, že právě tento styl „divadelní smršti“ mu nejvíce vyhovuje. Spolu s tím titulní roli bude alternovat Aleš Slanina. Molly, dívku z uměleckého světa, si zahrají Svetlana Janotová nebo Ivana Odehnalová.

„Obě postavy reprezentují dva nesourodé světy. On svět bankovní, ona se věnuje uměleckému řemeslu. Autoři nám chtějí na tomto spojení ukázat, že i přes tuto rozdílnost jejich vztah může být hluboký a že si našli sami sebe jako absolutní podobu své lásky. A zde se vlastně dostáváme k tomu, co muzikál povyšuje nad film: je naplněn autorskou „kritikou“ právě toho světa byznysu. „Hoňka“ za penězi a kariérou přináší na jeviště obrovskou dynamiku, zejména ve sborových číslech,“ upozorňuje Stanislav Moša.

Vedle reálných prostředí se objeví spousta těch fantazijních, naznačených skrze symboly nebo pomocí technických vymožeností. V Londýně se to řešilo pomocí velkoplošných obrazovek. Jak v Brně?
„Technika sice toho londýnského herce úplně nezabila, ale moc mu taky nepomohla. Tamní divák jistě je fascinován technologiemi, ale ono to v konečném výsledku může zahubit příběh. My jsme od začátku přemýšleli spíše o jiných vymoženostech, kouzlech světel a klasické scénografie. A tak jsme ušetřili 12 milionů za obrazovky,“ zubí se Stanislav Moša. „Naštěstí nejsme svázáni požadavky agentury, můžeme Ducha dělat po svém… S využitím principů černého divadla, se spoustou mechanismů a v neposlední řadě s animacemi, které vytvořil kdo jiný než Petr Hloušek. Někdy 50sekundovou trikovou sekvenci zkoušíme i dvě hodiny... Nyní jsme ve fázi „čištění“ těch „kouzel“, něco už funguje výborně, s něčím se ještě trochu potýkáme...“

Procházení ducha lidmi, levitace v metru, „sublimování“, to všechno uvidíte. A vznášení lidí, s nimiž jste se již v muzikálech MdB mohli setkat? Bude to trochu jiný princip než v Čarodějkách z Eastwicku nebo v Mary Poppins. „...Ale způsob je to neméně fascinující, domnívám se, že závěrečné nanebevzetí Sama bude velmi magické. Nepoužíváme jakási zrcadla jako David Copperfield , ono by to v tom tempu ani nešlo,“ je čím dál tajemnější Stanislav Moša.

Podle slova režiséra Moši ale čekejte hlavně výborně napsanou srandu a skvostné komediální dialogy. A ještě si tipněte, co bylo na celém zkoušení nejtěžší. Kouzla a jejich příprava? Nikoli! Byl to úkol pro herce nehrát s očním kontaktem, neb živí duchy obvykle nevidí. Herecký projev musí jít zcela proti zásadě vštěpované každému studentovi nejen na JAMU.

-mys-