Rozhovor

...ptal se Jiří Landa...

Herec Radek Valenta v novince Divadla pod Palmovkou, ve hře Caryl Churchill Sedmé nebe, převtěluje hned ve dvě postavy. V první části v ženu Betty, ve druhé polovině v muže jménem Edward. Co nám o nejnovější premiéře prozradil?

Jaké jste měl pocity po prvním přečtení textu hry Sedmé nebe?
Řekl jsem si, že jde zase o něco úplně jiného, než jsem dosud hrál, ale jak to ta Churchill vlastně myslí?! Bavil jsem se u toho jako při scénkách od Monty Pythonů, žádná z postav však přitom není úplně šťastná. Něco jim schází, chtějí ještě něco, ale co?

Jaká témata hry vás osobně nejvíc oslovila?
Zajímavé je téma konvence a její moc, a také proměna konvencí ve druhé polovině hry, v současném Londýně, při změně postav a pohlaví. Nabízí se pak totiž následující otázky: Byly jsme šťastnější dřív, svázání řádem, kdy každý uměl konverzovat a věděl, co je vhodné říkat a co neříkat nikdy?! Nebo je nám lépe dnes, kdy se může všechno, bez ohledů na ostatní, kdy je slušnost slabostí a vulgarita projevem sebevědomí...? Přitom to, co všichni opravdu chceme a potřebujeme, je v každé době stejné.

Dělalo vám během zkoušení něco potíže?
Zkoušení bylo nové formou hry samotné, která nekončí žádným poznáním, rozuzlením, jasným názorem, jestli je to či ono správné... Absurdní groteska s tragickými momenty. A také osobnost režiséra Eduarda Kudláče. Za inteligencí a osobitým talentem je vidět malý zvědavý desetiletý Kudláč... Pracuje velmi uvolněně a po nás hercích chtěl, abychom tolik nepracovali!

Jak se vám v první části hraje ženská postava?
Jsem pevně uražený v korzetu, mám širokou sukni, se kterou neprojdu skoro nikde v zákulisí, a boty na podpatku. Zkrátka ideální podmínky pro zahrání ženy svázanou dobou a okolnostmi, v nichž žije. Zoufale toužím po muži, kterého hraje Jan Teplý a kterého znám 35 let. První polovina hry se mi tedy hraje dobře.

Je pro vás snazší zahrát Betty nebo Edwarda – a koho z nich více chápete?
Edward z druhé poloviny má pohodlný kostým - montérky, ale nedá se říct, že by to byla jednodušší postava ke hraní... Nikdy si nejsem jistý, jak koho zahrát, ale musím se pro něco rozhodnout a uvěřit.

Hrál jste už dříve nějakou ženskou postavu?
Ano, v muzikálu Sugar - Někdo to rád horké. Šlo o postavu muzikanta, který se převleče za ženu, aby si zachránil život, a pak se trochu sám v sobě ztratí... Tam jsem poprvé ochutnal magický ženský svět a vyzkoušel si ženské zbraně, hodně se pobavil, a pak zase rád spěchal do své mužské podstaty. Jsem mužem rád! (usmívá se)

Máte krátce po premiéře Sedmého nebe. Jak na inscenaci reagovali diváci na veřejných generálkách a na premiéře?
Mé ženě se Sedmé nebe velmi líbilo. Moje žena je nekonvenční, chytrá, má smysl pro černý humor, je náročná a zvědavá. Některým divákům se to líbilo také, někdo mohl mít problém s rozdílem mezi první a druhou půlkou, nebo že mně to jako ženě moc sluší. (směje se) A jestli to někomu přišlo divné a občas nepříjemné, je to tak dobře. To chtěla už autorka a my také...

Co vás na Palmovce ještě v této sezóně čeká?
Začal jsem v režii Michala Langa zkoušet Rok na vsi. Dramatizace Miroslava Krobota je přímočará, srozumitelná a bohatá. Hrdinové jsou ti nejobyčejnější lidé, jejichž příběhy se odehrávají na pozadí střídání ročních období v naší krásné zemi. Hra Rok na vsi se proto určitě hodí k 100. výročí vzniku naší republiky.