Zpráva

V pátek 8. ledna 2010 v 10:30 hod. se koná na Divadelní fakultě JAMU (Brno, Mozartova 1)slavnostní zasedání Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění, na němž bude významné slovenské herečce prof. Emílii Vášáryové udělen čestný doktorský titul.

Slavnostnímu zasedání Umělecké rady bude předsedat rektor JAMU prof. PhDr. Václav Cejpek, laudatio přednese děkan Divadelní fakulty doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.
Po převzetí titulu DOCTOR ARTIS DRAMATICAE HONORIS CAUSA pronese proslov prof. Emília Vášáryová.

Janáčkova akademie dosud udělila čestný doktorát klavírnímu virtuosovi Rudolfu Firkušnému, dramatikovi, básníkovi a překladateli Ludvíku Kunderovi, dramatikovi Václavu Havlovi, básníkovi a herci Jiřímu Suchému, anglickému dirigentovi siru Charlesi Mackerrasovi, spisovateli a herci Ivanu Vyskočilovi, dirigentovi Zdeňku Mácalovi, anglickému dramatikovi siru Tomu Stoppardovi a francouzskému hudebnímu skladateli a dirigentovi Pierru Boulezovi.

---

Prof. Emília Vášáryová

Emília Vášáryová se narodila roku 1942 v obci Horná Štubňa (okr.Martin). Vyrůstala spolu se svou mladší sestrou Magdou ve vzdělaném rodinném kruhu a osvíceném kulturním prostředí. Od dětství hrála v ochotnickém divadle a věnovala se gymnastice. Po absolvování střední školy vystudovala herecký obor na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě (1963) a stala se členkou souboru Nové scény. V roce 1964 přijala angažmá v činohře Slovenského národného divadla v Bratislavě, kde působí dodnes. Na Divadelní fakultě VŠMU, kde mnoho let vyučuje, odchovala celou řadu adeptů hereckého umění a v roce 1999 získala titul vysokoškolské profesorky.

Postav, které ztvárnila na první slovenské scéně, se lze sotva dopočítat. Byly mezi nimi Roxana ze Cyrana z Bergeracu, Sofoklova Antigona, Nataša z Vojny a míru, Máša ze Tří sester, Chůva z Romea a Julie a mnoho mnoho dalších z klasického světového repertoáru. Pro hereckou biografii Emílie Vášáryové je však navíc příznačný vztah k moderní dramatice, k dílům J. P. Sartra, P. O. Enquista, Thomase Bernharda, Edwarda Albeeho, Eugèna Ionesca, Yasminy Rezy, McNallyho a dalších, za nimiž se někdy vydává mimo svou mateřskou scénu – do Divadla Na Zábradlí, Činoherního klubu, Štúdia L+S nebo do Divadla Aréna.

Neméně bohatá je filmografie Emílie Vášáryové. V šedesátých letech do povědomí diváků nesmazatelně vstoupila po boku Jana Wericha v Jasného komedii Až přijde kocour. Následovaly desítky velkých rolí (ve slovenském i českém filmu a televizi), až k těm známým z posledních let – v Pelíšcích, Horem pádem, Václavovi, ve filmové verzi Obsluhoval jsem anglického krále nebo v nedávné televizní inscenaci Archiv.

Zejména po roce 1990 se jí dostalo mnoha ocenění za divadelní a filmové role. Získala Cenu Nadace Alfréda Radoka, Krišťálové krídlo, opakovaně cenu DOSKY (slovenská varianta české Thálie), Cenu Jozefa Kronera, Českého lva, Cenu Literárneho fondu, Cenu Karla Čapka, a další. V roce 2000 byla ve slovenské novinářské anketě obdařena titulem Herečka století. Český prezident Václav Havel jí v roce 2003 udělil Medaili za zásluhy.

Emília Vášáryová se neuspokojuje s dosaženým renomé, ale stále se pouští do nových rizik a dobrodružství. Ne náhodou si rozumí nejen s generačně blízkými, ale i s mladšími režiséry. Na scéně SND můžeme například zhlédnout její mnohovrstevnatou studii Brechtovy Matky Kuráže – v inscenaci absolventa JAMU Martina Čičváka, kde ráda hraje po boku svých někdejších žáků z VŠMU.

Herectví Emílie Vášáryové je vysoce profesionální, perfektní a promyšlené, jeho racionalita však nikdy nepřevažuje nad lidským údělem postavy, její zranitelností či nečekanou odvahou. Je to herectví neuzamčené do sebe, ale otevírající se fantazii, objevující skryté možnosti člověka.

Není pochyb o tom, že Emília Vášáryová svým životem i uměleckou tvorbou trvale přispívá ke sbližování slovenského a českého národa, ale nejen to, patří ke skutečným hereckým osobnostem v kontextu přinejmenším evropském.

zdroj zprávy: Eva Kašpárková, JAMU