Zpráva

V činohře Národního divadla Brno přivítají jaro stylově – unikátním činoherně-hudebně-tanečním projektem s názvem Otvírání studánek Alfréda Radoka. Původní hra Martina Sládečka v režii básníka jeviště J. A. Pitínského uctí nejen čtyřicáté výročí úmrtí jednoho z nejslavnějších českých režisérů Alfréda Radoka, ale vzpomene i brněnské premiéry slavné Martinů kantáty Otvírání studánek, od níž letos uplyne šedesát let.

Alfréd Radok (1914-1976) patřil k nejvýznamnějším evropským režisérům 20. století. V divadle byl filmařem, ve filmu divadelníkem, v životě humanistou. Jeho jméno dnes znají v souvislosti s principem Laterny magiky lidé po celém světě. Méně známý je jeho pozoruhodný osud, do kterého tvrdě zasáhly oba totalitní režimy minulého století. Příkladem jedné z mnoha podob těchto zásahů byl v roce 1960 zákaz Radokova zpracování kantáty Otvírání studánek skladatele Bohuslava Martinů a básníka Miloslava Bureše. Stesk postavy Poutníka po rodném kraji byl tehdy nazván „sentimentem emigranta“. Ten Radok následně poznal na vlastní kůži.

Původní Sládečkova hra v režii J. A. Pitínského spojí život Alfréda Radoka s motivy slavné Martinů kantáty a nabídne divákům křehký příběh lidské velikosti a malosti, věrnosti a zrady – a především lásky dvou lidí v soukolí 20. století. V úloze Alfréda Radoka se představí Dušan Hřebíček, jako Marie Radoková pak Eva Novotná.

Autor hry a dramaturg činohry NdB Martin Sládeček uzavírá: „Jedná se asi o nejambicióznější projekt, do kterého se činohra Národního divadla Brno od nástupu nového vedení pustila. O setkání jednoho z největších režisérů naší současnosti s jedním z největších režisérů naší minulosti. Příběh geniálního, a širokou veřejností stále ne zcela doceněného, českého režiséra Alfréda Radoka jsem se ve své hře pokusil zpracovat tak komorně a citlivě, jak jen to bylo možné. K její inscenaci pak režisér J. A. Pitínský přizval řadu předních českých tvůrců z různých oborů, kteří jsou zárukou, že tahle docela skromná hra bude rozvinuta do multimediální podívané, jakou brněnské publikum hned tak neuvidí.“

Režisér již na zahajovací zkoušce naznačil směr, kterým se pak během zkoušení vydal: „Ačkoli je to vlastně teskná komorní hra o vztahu dvou lidí v groteskní situaci exilu, budeme s ní pracovat jako s dramatickým dílem, rozvíjet její dramatičnost. Z dostupných pramenů sice víme, jací manželé Radokovi byli, budeme k nim však hledat vlastní cestu. Provokativní pak bude nahlížení slavných osobností a okamžiků našeho národa skrze Radokův osud.“

Dramaturgyně Lucie Němečková dodává: „V rámci inscenace bude hráči Orchestru Národního divadla Brno a Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno, nově uvedena celá Martinů kantáta Otvírání studánek na slova Miloslava Bureše. V alternacích role Poutníka vystoupí přední čeští pěvci - barytonista Jiří Miroslav Procházka a tenorista Lukáš Hacek. Tanečně kantátu zpracuje mladý český, ale ve světě již uznávaný choreograf a blízký spolupracovník Sashi Waltz Jiří Bartovanec. Na své si tedy přijdou jak milovníci Martinů hudby, tak příznivci současného tance.“

Důležitou součástí představení budou i videoprojekce na hranici videomappingu, upomínající na Radokovu slavnou Laternu magiku. Jejich autorem je multimediální umělec Tomáš Hrůza. K vidění budou autentické dobové záznamy, jakož i fascinující scénické citace stále populárnějšího vizuálního stylu bruselského Expa ´58. Tvůrcem scény je architekt a scénograf Tomáš Rusín, kostýmní výtvarnicí pak Zuzana Rusínová. Původní scénickou hudbu složil Vít Zouhar, přední český skladatel a jeden z největších odborníků na Martinů dílo u nás, syn vůbec prvního dirigenta Otvírání studánek – Zdeňka Zouhara.

Anotace hry
Švédský exil. Dva stárnoucí manželé, Alfréd a Marie. On, český režisér, proslulý „vynálezem“ Laterny magiky, kterého tvrdě zasáhly oba totalitní režimy minulého století. A ona, jeho žena, asistentka i múza. Mezi nimi otázka: Letět, či neletět? Poletí Alfréd Radok režírovat do Vídně, i kdyby to znamenalo přelet nad bolestně milovaným Československem? Stesk Poutníka po rodném kraji z jeho někdejšího scénického zpracování Otvírání studánek skladatele Bohuslava Martinů a básníka Miloslava Bureše byl stranickými aparátčíky nazván „sentimentem emigranta“ a zakázán. Radok byl nejprve vykázán z Laterny magiky, potom ze země. Teď ten stesk poznává na vlastní kůži... Zanesená studánka vztahu k vlasti se otvírá a prameny vzpomínek se v poetickém dialogu manželů Radokových stékají ve strhující proud, který nakonec vyústí v osudové rozhodnutí...

zdroj zprávy: Eva Kašpárková