Zpráva

Divadlo Komedie začíná německou sezonu projektem Goebbels / Baarová
vydáno: 2.9.2009
„Své deníky, dvacet tlustých svazků, uschovám v podzemních trezorech Říšské banky. Jsou příliš cenné, než aby padly za oběť eventuálnímu pumovému útoku. Líčí celý můj život a naši dobu. Jestliže mi osud dopřeje pár let, chci je přepracovat pro budoucí generace.“ (Joseph Goebbels)

Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie vstupuje do německé sezóny, která pro něj může být zároveň sezónou poslední. Čtyřletý grant na provoz končí 31. 12. 2009. Dramaturgický plán sezóny 2009/2010 je připravený, zda dojde k jeho realizaci ukáže čas. Podtitulem „Staří hrdinové, nové světy – noví hrdinové, staré světy“ odkazuje sezóna na zlomové historické okamžiky 20. století, přičemž zvláštní těžiště vytvářejí meziválečná éra, rok 1989 a kulturní střety současnosti.

Hned 4. září 2009 zahájí Pražské komorní divadlo svou osmou sezónu v Divadle Komedie premiérou projektu Dušana D. Pařízka s názvem GOEBBELS / BAAROVÁ.

Inscenaci lze nazvat intimní variací na téma „mezinárodních vztahů“. Projevy, úvahy a deníkové zápisy Josepha Goebbelse odhalují povahu moderního manažera moci a tvůrce propagandistických strategií, které až dodnes formují náplň práce úspěšných PR-agentur. Vzestup i pád „pána myšlenek Třetí Říše“ a jeho vliv na nejintimnější (mezi-)lidské sféry se v projektu GOEBBELS / BAAROVÁ odráží v jeho vztahu s Lídou Baarovou, českou hvězdou nacistického filmového průmyslu, pro kterou se stala tato známost vskutku „osudovou“.

Ideový základ první části – GOEBBELS – vytvořil německý dramaturg a režisér Oliver Reese svou hrou Goebbels. Samomluva, kterou autor v roce 2005 inscenoval v berlínském divadle Deutsches Theater Berlin. Druhou částí – BAAROVÁ – je pokus o poslední „výpověď“ Lídy Baarové, ve které zpracoval Dušan. D. Pařízek velmi volně motivy knihy Útěky (Život české herečky, jak jej, podle jejího vyprávění, zapsal Josef Škvorecký).


OTÁZKY PRO:

...GABRIELU MÍČOVOU 
Gábi, je pro tebe postoj Lídy Baarové k jejímu osobnímu vztahu s ministrem propagandy Třetí Říše blízký či pochopitelný?
Blízký mi není, pochopitelný je mi z pohledu ženy, která také někdy milovala... muže.

Změnila práce na inscenaci tvůj postoj k příběhu Lídy Baarové?
V ideálním případě změníme naším výkladem osudu Lídy Baarové náhled veřejnosti na její počínání. Brali jsme ji vážně, čerpali jsme z většiny zdrojů, které jsou k dispozici. Snažili jsme se jí nepodlehnout, rozhodli jsme se pro verzi vztahu Lídy Baarové a Josepha Goebbelse, kterou podávala v posledních letech svého života. Připouštíme, že se dá mluvit o skutečném a naplněném vztahu. Nic nepřidáváme, nic nezkrášlujeme.

...MARTINA PECHLÁTA
Martine, dozvěděl ses díky práci na inscenaci o Josephu Goebbelsovi něco nového? Máš pocit, že inscenace může divákům umožnit nový pohled na konání „mocných“?
Ano. Jelikož jsem se „pilně“ připravoval a studoval dostupné (i méně dostupné) informace o tomto postiženém muži, propagandistovi zla a lamači ženských srdcí, musím říct, že jsem se v něm mýlil: byl daleko horší, než jsem si myslel. Bylo těžké nad ním nezlomit okamžitě hůl a připustit si ho k tělu. Je zajímavé zkoumat politický vzestup muže, který se projevoval od mládí jako radikální fanatik a antisemita. Ptám se, jak mu mohlo celé Německo – a v počátcích dokonce zahraniční vlády – naletět. Jak říkám v inscenaci, byl Goebbels pravděpodobně skutečným „umělcem lidové psychologie, který dokáže každý den a každou hodinu naslouchat srdci svého národa“.

...DUŠANA PAŘÍZKA
Dušane, z jakých pramenů jsi vycházel během přípravy na inscenaci GOEBBELS / BAAROVÁ?Téma je do určité míry pro část českého i německého národa dosud živé. Neobáváš se zásadně odmítavých reakcí?
První část inscenace vychází ze scénáře Goebbels. Samomluva, jehož autorem je německý režisér, dramaturg a současný ředitel divadla Schauspiel Frankfurt Oliver Reese. Sestavil z deníkových zápisů a projevů Josepha Goebbelse výsostně dramatický text, ve kterém se odráží sled situací, emocionálních zvratů, politických machinací a válečných konfliktů od Goebbelsova mládí až po jeho sebevraždu. Je mi líto, že to musím takto nazvat, ale je to stejně tak zdrcující, jako strhující. Strohý a neobvykle precizní jazyk, postupem času čím dál tím nelidštější postoje, očividná lhostejnost a chladnokrevnost působí. „Pán myšlenek Třetí Říše“ byl vynikajícím agitátorem. Scénář Olivera Reeseho je toho odrazem. Potěšující zprávou je, že i zosobněné zlo může mít svou achilovu patu. Slabinou Josepha Goebbelse byly ženy. Jednu ze svých „životních rolí“ sehrála v této souvislosti Lída Baarová. Jestli vůbec, tak se mi příběh Josepha Goebbelse zdá jen v tomto kontextu „lidsky“ uchopitelný. Goebbels Lídě Baarové naprosto propadl. Přesto se o ní ve svých denících zmiňuje jen na dvou místech. Její jméno jsem – při pozorné četbě – objevil pouze jednou. Jeho vztah s Češkou nebyl žádoucí. Intimní sféra zde zasahovala do politiky, poměr mezi dvěma lidmi se stal skutečně delikátní otázkou mezinárodních vztahů.
Pakliže se člověk ptá, jak dogmatickému a sebepožíračnému nihilismu strany NSDAP mohly podlehnout davy, respektive celé zástupy voličů, musí pátrat u samotných kořenů. Nebojím se odmítavé reakce, naopak. Myslím, že je důležité se s touto materií zase a zase konfrontovat. Patří to neodmyslitelně k nejsmutnějšímu dědictví novodobých evropských dějin. Musíme je studovat, abychom je neopakovali...

zdroj zprávy: Pražské komorní divadlo