Zpráva
Scénický actus podle biblické Knihy Jóbovy. Dramatický spor na téma Bůh a zlo. Pro své básnické kvality a naléhavost svých otázek bývá Kniha Jóbova řazena k největším dílům světové slovesnosti, jako jsou antické tragédie, Dantova Božská komedie či Goethův Faust. Postavu trpícího Jóba i jeho tázání znovu naléhavě aktualizovala zkušenost lidského utrpení posledního století.
Kniha Jóbova představuje jakýsi substrát základních otázek lidské existence spojených s utrpením člověka. Jób zkoumá odvěké tajemství utrpení a hledá odpověď na otázku proč je Bůh dopouští. Téma se živě dotýká stále otevřeného problému theodiceje, trvalého i znovu aktualizovaného lidským utrpením posledního století (Osvětim, Gulag atd.). Text Knihy Jóbovy není divadelní hrou, ale je dramatem svého druhu. Je možné jej přirovnat k protokolu soudního řízení, je to spor, obžaloba a také žalozpěv, nářek, výzva i protest, střetnutí s Nejvyšším a tedy i modlitba. A také proces tříbení a poznání při setkání s Tajemstvím. Protagonisty kusu jsou Člověk a Bůh. Příběh má metafyzický rozměr, odehrává se na zemi i na nebi.
Inscenace Jób v Divadle U stolu je jevištní skladbou sjednocující básnické slovo s hereckou obnaženě fyzickou akcí, hudbou, zpěvem, tancem a jednoduchou, ale účinnou scénografií, pracující především se světlem. V rámci možností daných textem usilujeme o kontrastní rozevření výrazových prostředků: na jedné straně stylizace, na druhé naturalistický detail, „koncertní" podání hudby a zpěvu, syrový fyzický projev Jóba atd.
Text inscenace vychází z překladu Viléma Závady a Stanislava Segerta, vydaného v roce 1968 v nakladatelství ČS spisovatel v edici Klubu přátel poezie. Tento text, který volíme pro jeho básnické kvality, byl pro potřeby inscenace konfrontován s ostatními soudobými překlady. Pro potřeby inscenace byl text výrazně krácen, především v partiích promluv Jóbových přátel. Těžištěm inscenace jsou řeči Jóbovy, mírně prokrácen je prolog knihy, zcela vypuštěna je její závěrečná část. Zvolený text respektujeme v jeho znění, kromě nezbytných, zcela drobných úprav na několika místech, není nic přepisováno, dopisováno, měněno.
Překlad: Vilém Závada a Stanislav Segert
Inscenační úprava a režie: František Derfler
Hudba: Josef Klíč
Scéna a kostýmy: Milivoj Husák
Pohybová spolupráce: Martin Svobodník
Účinkují:
Jób: Michal Bumbálek
Přátelé Jóbovi: Lukáš Rieger, Miroslav Černý, Martin Tlapák,
Satan: Martin Svobodník
Violoncello a zpěv: Josef Klíč
Recitace a zpěv: Tereza Lexová
Premiéra: 12.12.2016 v 17:00. a 17.12.2016 ve 20:00.
zdroj zprávy: Vanda Košuličová
Kniha Jóbova představuje jakýsi substrát základních otázek lidské existence spojených s utrpením člověka. Jób zkoumá odvěké tajemství utrpení a hledá odpověď na otázku proč je Bůh dopouští. Téma se živě dotýká stále otevřeného problému theodiceje, trvalého i znovu aktualizovaného lidským utrpením posledního století (Osvětim, Gulag atd.). Text Knihy Jóbovy není divadelní hrou, ale je dramatem svého druhu. Je možné jej přirovnat k protokolu soudního řízení, je to spor, obžaloba a také žalozpěv, nářek, výzva i protest, střetnutí s Nejvyšším a tedy i modlitba. A také proces tříbení a poznání při setkání s Tajemstvím. Protagonisty kusu jsou Člověk a Bůh. Příběh má metafyzický rozměr, odehrává se na zemi i na nebi.
Inscenace Jób v Divadle U stolu je jevištní skladbou sjednocující básnické slovo s hereckou obnaženě fyzickou akcí, hudbou, zpěvem, tancem a jednoduchou, ale účinnou scénografií, pracující především se světlem. V rámci možností daných textem usilujeme o kontrastní rozevření výrazových prostředků: na jedné straně stylizace, na druhé naturalistický detail, „koncertní" podání hudby a zpěvu, syrový fyzický projev Jóba atd.
Text inscenace vychází z překladu Viléma Závady a Stanislava Segerta, vydaného v roce 1968 v nakladatelství ČS spisovatel v edici Klubu přátel poezie. Tento text, který volíme pro jeho básnické kvality, byl pro potřeby inscenace konfrontován s ostatními soudobými překlady. Pro potřeby inscenace byl text výrazně krácen, především v partiích promluv Jóbových přátel. Těžištěm inscenace jsou řeči Jóbovy, mírně prokrácen je prolog knihy, zcela vypuštěna je její závěrečná část. Zvolený text respektujeme v jeho znění, kromě nezbytných, zcela drobných úprav na několika místech, není nic přepisováno, dopisováno, měněno.
Překlad: Vilém Závada a Stanislav Segert
Inscenační úprava a režie: František Derfler
Hudba: Josef Klíč
Scéna a kostýmy: Milivoj Husák
Pohybová spolupráce: Martin Svobodník
Účinkují:
Jób: Michal Bumbálek
Přátelé Jóbovi: Lukáš Rieger, Miroslav Černý, Martin Tlapák,
Satan: Martin Svobodník
Violoncello a zpěv: Josef Klíč
Recitace a zpěv: Tereza Lexová
Premiéra: 12.12.2016 v 17:00. a 17.12.2016 ve 20:00.
zdroj zprávy: Vanda Košuličová
Další zprávy
Divadlo FESTE přiveze z Ukrajiny Žal. Inscenaci o smutku, nenávisti, válce, depresi i úzkostech - a především o mladých…
(Divadlo Feste, 25.4.2024)
Festival ARENA 2024: Divadlo bratří Formanů přichystalo pořádnej „cirkus“ v ERPET Centru
(Divadlo bratří Formanů, 24.4.2024)
Švandovo divadlo uvede písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi putujícím za snem o dokonalém popu
(Švandovo divadlo, 23.4.2024)
Hádka o umění v divadle Reduta
(Národní divadlo Brno, 22.4.2024)
Dítě v Dlouhé 2024 - vítězové
(Divadlo v Dlouhé, 18.4.2024)