Zpráva

Městské divadlo Brno představilo dramaturgický plán sezony 2017/18
vydáno: 11.2.2017
Devět premiér, hry české i zahraniční, hudební i činoherní, klasické i úplné novinky ze zámoří. Městské divadlo Brno uvede v příští sezoně tyto tituly:

René Levínský
DOTKNI SE VESMÍRU A POKRAČUJ

komedie o cestě z vrcholu až na samé dno a pak zas dál
Bohumil Plánovský, vedoucí skupiny Biochemie a molekulární biologie Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dosáhl na metu nejvyšší – podařilo se mu objevit mechanismus vzniku nového druhu, a tedy podstatu evoluce. Při této příležitosti napadne jeho dávného přítele Adama Šmída, že bude genom sekvencovaný Plánovským analyzovat ze svého pohledu, z perspektivy matematického lingvisty. Budeme-li genom chápat jen jako posloupnost dvaceti písmen, které kódují jednotlivé aminokyseliny, není náhodou v genomu zašifrován nějaký vzkaz od bytosti či bytostí, které nás stvořily? Pokud jsme tedy byli stvořeni, samozřejmě.
Toto je výchozí situace nové komedie René Levínského, kterou v premiéře uvedlo v listopadu 2016 Národní divadlo v Praze. V Městském divadle Brno v režii Hany Burešové se hra ale představí v modifikované verzi: odehrává se na brněnských vědeckých ústavech i v brněnských restauracích a její veliké finále probíhá v parku pod Špilberkem.
Otázky, které nová Levínského hra klade, jsou vlastně docela staré. Můžeme (a smíme) lidský genom modifikovat a stvořit „nového lepšího člověka“? Kdo je vyvolen, aby vyzval lidstvo na novou cestu? Hra o světě vědy i pavědy, spolku Sisyfos, o cestě z vrcholu až na samé dno a pak zas dál vznikla v tiché úctě k podivuhodné životní cestě Iljy Ripse.

Režie: Hana Burešová
Premiéry: 16. a 17. září 2017 na Činoherní scéně


Marc Shaiman, Scott Wittman, Terrence McNally
CHYŤ MĚ, KDYŽ TO DOKÁŽEŠ

detektivní muzikálová komedie
Frank William Abagnale junior se narodil 27. dubna v roce 1948 v New Yorku jako jedno ze čtyř dětí. V patnácti letech podvedl svého otce, když si na jeho půjčenou kreditní kartu, která měla sloužit pouze ke koupi benzínu, nakoupil pneumatiky, baterie a jiné předměty související s automobilem, které následně prodával za hotovost. I když Franka Abagnalea staršího stál synův podvod téměř tři a půl tisíce dolarů, začal jeho syn záhy podvádět ve velkém. Podváděl s osobními šeky, založil si spoustu nekrytých účtů u mnoha bank, k čemuž si vytvářel i nové, falešné identity. Tak začala jeho dráha úspěšného podvodníka a padělatele, který se dokázal vydávat i za pilota, právníka a lékaře. Dříve než dovršil jednadvacet let, se mu dvakrát podařilo utéct z policejní vazby, aby následně strávil pět let ve vězení a potom se stal spolupracovníkem federální vlády. V současné době pracuje jako konzultant FBI a řídí finančně poradenskou společnost.
Že je vám tento příběh povědomý? Není divu. V roce 2002 natočil Steven Spielberg úspěšný film s Leonardem DiCapriem a Tomem Hanksem v hlavních rolích, který vznikl podle skutečného příběhu skutečného Franka Abagnalea. V roce 2009 již autorská trojice Marc Shaiman (hudba a písňové texty), Scott Wittman (písňové texty) a Terrence McNally (libreto) podle tohoto filmu uvedla v Seattlu stejnojmenný muzikál, který byl o dva roky později s úspěchem uveden i na Broadwayi, kde zaznamenal více než dvě stě repríz a byl nominován na několik prestižních Cen Tony, včetně té za nejlepší muzikál. Příběh, který mísí detektivku s humorem, se odehrává v polovině šedesátých let a přináší na divadelní prkna jak napětí, tak nadsázku a legraci a především sympatického, sic ne příliš mravně dokonalého hlavního hrdinu a jeho vytrvalého soka v postavě agenta FBI Carla Hanrattyho, který si k mladému recidivistovi vytvoří blízký vztah. To vše zabaleno do velkolepé muzikálové show s příjemným retro nádechem, v dobově výrazném a neopakovatelném hudebním hávu přinášíme na naše jeviště v režii Petra Gazdíka v evropské premiéře.

Režie: Petr Gazdík
Evropská premiéra: 21. října 2017 na Hudební scéně


Roland Schimmelpfennig
ŽENA Z DŘÍVĚJŠKA

osudová tragikomedie
Dílo uznávaného a nejhranějšího německého dramatika současnosti, jedinečně propojující horor, poezii a grotesku na naše jeviště uvede mladinká režisérka Alžběta Burianová. Slovy autora se jedná o „Noční můru – komický případ.“ Tříčlenná rodina – pětačtyřicetiletý Frank, jeho žena Klaudie a jejich syn Andy – se nachází v konečné fázi příprav ke stěhování do zámoří. Poslední bedny a krabice s věcmi čekají na odvoz. Andy se ještě musí rozloučit se svou dívkou, Frank a Klaudie mají před sebou poslední večer v bytě, v němž žili po celých devatenáct let svého manželství. Když v tom se ozve zvonek – a za dveřmi stojí žena, Romy Vogtländerová. Frank jí před čtyřiadvaceti lety, kdy spolu v létě měli vztah, přísahal věčnou lásku. A Romy si tento slib přichází „vybrat“. Tuto překvapivou okolnost, která se stává příčinou nečekaných komplikací, rozvíjí autor originální dramatickou technikou, která nerespektuje časový sled událostí, ale řadí je tak, aby divák mohl nahlédnout jednotlivé situace z různých stran a vstoupit do děje v různých fázích. A tak výchozí stav, který připomíná konstelaci známou z frašek, nabývá postupně atmosféry děsivého snu, dimenze antické osudovosti…
Režie: Alžběta Burianová
Premiéry: 4. a 5. listopadu 2017 na Činoherní scéně


Jeffrey Lane, David Yazbek, Pedro Almodóvar
ŽENY NA POKRAJI NERVOVÉHO ZHROUCENÍ

ztřeštěná muzikálová komedie
Hudební skladatel David Yazbek, jehož veleúspěšný muzikál Donaha! obletěl celý svět a i naše divadlo jej s úspěchem už několik sezón uvádí, volí s oblibou za předlohy svých muzikálů špičkové filmové komedie. Tentokrát sáhl spolu s libretistou Jeffrey Lanem po proslulé, rozkošně ztřeštěné komedii věhlasného španělského režiséra Pedra Almodóvara z roku 1987 s předlouhým názvem Ženy na pokraji nervového zhroucení (broadwayská premiéra muzikálové verze se odehrála v roce 2010, v loňském roce ve výrazně upravené verzi dobyla i londýnský West End).
V ulicích Madridu konce 80. let, města pulzujícího životem, překotným rozvojem, uměním i vášněmi, se odehrává příběh dabingové herečky Pepy a jejích přítelkyň a známých. Právě v den, kdy se postupně ukazuje, že je opravdu těhotná, ji její milenec Iván náhle opouští. Než se s ním stačí spojit, aby jí svůj nepochopitelný čin vysvětlil, setká se s jeho bývalou ženou Lucíou, právě propuštěnou po dvaceti letech z nervového sanatoria, i jeho synem a jeho snoubenkou. Její nejbližší přítelkyně modelka Candela volá o pomoc; právě zjistila, že její nový milenec Malik je hledaný šíitský terorista… Lucía se s feministickou advokátkou Paulínou připravuje k soudu, u něhož se má Iván zodpovídat za to, že ji před dvaceti lety opustil. A Pepa s pomocí dobrosrdečného taxikáře hledá dál po celém Madridu řešení všech těchto náhle nastalých problémů…
Děj komorního muzikálu kombinuje prvky feydeauovské frašky s hispánskou citovostí i temperamentem, projevujícím se i ve strhující jazz-rockové hudbě inspirované španělskými žánry a rytmy, např. flamencem.

Režie: Stanislav Slovák
Premiéry: 16. a 31. prosince 2017 na Činoherní scéně


Bee Gees, Nik Kohn
HOREČKA SOBOTNÍ NOCI

disco muzikál
Britská hudební skupina Bee Gees se od poloviny 60. let pohybovala na vrcholu hudebních žebříčků. Na konci 70. let s velkým disco boomem zaznamenala obrovský úspěch a v roce 1978 získala Grammy za hudbu k filmu Saturday Night Fever. Hudební romantický film režiséra Johna Badhama byl teprve druhým snímkem, v němž se v hlavní roli objevil John Travolta, a odstartoval tak jeho hvězdnou kariéru. Travolta zde v květované košili, obtažených zvonových kalhotách a botách s vysokými podpatky v roli bravurního tanečníka Tonyho rozpoutal obrovskou vlnu zájmu o disco a stal se idolem milionů lidí po celém světě.
Také divadelní verze vypráví příběh brooklynského mladíka Tonyho Manera, jehož jediným zájmem je trávit víkendy na místní diskotéce, což mu dovoluje zapomenout na všední ubíjející život. Jevištní adaptace filmového hitu měla světovou premiéru 5. května roku 1998 v londýnském Palladium Theater a hrála se zde přes dva roky. Následovalo broadwayské uvedení s více než pěti stovkami repríz a poté se rozpoutala celosvětová „horečka Horečky“. Od roku 2000 byl muzikál hrán v Argentině, Holandsku, Mexiku, Koreji, Španělsku, v roce 2004 proběhl i londýnský revival. Česká premiéra se konala v roce 2014 v pražském Divadle Kalich.
Konečně se tedy i naši diváci mohou těšit na takové hity jako Stayin´ Alive, Night Fever či How Deep Is Your Love v tomto blyštivě fenomenálním tanečním muzikálu.

Režie: Stanislav Moša
Premiéra: 20. ledna 2018 na Hudební scéně


Arthur Miller
ČARODĚJKY ZE SALEMU

historické drama
Na začátku příběhu stála obyčejná žárlivost odvržené mladé dívky, která se pokusila svést ženatého muže. Na jejím konci přibývá šibenic pro nevinné a teror maskovaný tváří legálního soudu se šíří dál a dál…
Historické drama Arthura Millera, jednoho z největších dramatiků 20. století, se zakládá na skutečných historických událostech. „Čarodějnický“ soudní proces, k němuž došlo v massachusettském Salemu v roce 1692, je jednou z nejtemnějších kapitol amerických dějin. Příběh o tom, jak se z nejprve nevinného nočního dobrodružství mladých dívek postupně stává krutý a nesmyslný hon na čarodějnice, psal Miller jako analogii mccarthismu v Americe 50. let. Hra však i dnes ukazuje svou nadčasovou sílu, neboť davová hysterie, potřeba prosazovat totalitně jedinou „svatou pravdu“ za každou cenu i touha vyřídit si účty s bližním pod zástěrkou boje za spravedlnost bohužel existují ve všech dějinných obdobích i zřízeních.
Millerovo drama je dnes považováno za střed amerického dramatického kánonu a za pětašedesát let od svého vzniku nikdy neopustilo světová jeviště. Roli hrdého Johna Proctora, farmáře, který se neohroženě postaví soudní zvůli, si vyzkoušeli herci jako Daniel Day-Lewis či Liam Neeson. Uvedením Čarodějek ze Salemu vstoupí na jeviště Městského divadla Brno velký, strhující dramatický příběh, pro jehož podání je náš soubor znamenitě připraven.

Režie: Mikoláš Tyc
Premiéry: 10. a 11. února 2018 na Činoherní scéně


Shuki Levy, David Goldsmith, Glenn Berenbeim
PŘEDSTAV SI TO 

muzikál o síle lidství
Masada je starověká pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, asi 3 km západně od jižního konce Mrtvého moře. Pevnost byla postavena Herodem Velikým v 1. století př. n. l. a během první židovské války se stala posledním místem odporu židovských povstalců proti nadvládě Římanů. Židovský lid uvnitř pevnosti se tehdy rozhodl, že je lepší zemřít rukou svých bližních než se podrobit utlačovatelům, a spáchal v podstatě hromadnou sebevraždu. Tato událost z dějin vlastního národa dlouho lákala izraelského skladatele Shuki Levyho. Svůj sen si splnil, napsal hudbu k příběhu, který zpracoval spisovatel Glenn Berenbeim, a vytvořili tak spolu s Davidem Goldsmithem, jenž napsal písňové texty, specifické dílo hudebního divadla, které pracuje s principem divadla na divadle.
Muzikál totiž zobrazuje dvě roviny. Daniel Warshowsky přesvědčí svou rodinu a přátele, aby s ním historický příběh o dobývání Masady zahráli jako divadelní představení, muzikál. Mnohým se zdá nevhodné, aby se o takovém tématu tančilo a zpívalo, ale Daniel je nakonec získá na svou stranu. To celé se ke všemu odehrává během druhé světové války ve Varšavském ghettu, v roce 1942, kdy vrcholí nacistické zlo a mnoho rodinných příslušníků a přátel je odváženo neblaze známými vlaky do koncentračních táborů. Daniel věří, že paralela mezi historickým příběhem a současnou situací pomůže obyvatelům Varšavy bránit se nacistům. Divadlo podle něj nabízí způsob, jak uniknout z hrozné reality ghetta, v němž všichni žijí.
Niterný příběh zpracovávající téma holokaustu, které nesmí být zapomenuto, byl nejprve na zkoušku uveden v roce 2007 v Plymouthu a následně proběhla jeho premiéra 19. listopadu v roce 2008 v New London Theatre na West Endu. I přes počáteční nadšené recenze byl muzikál po necelém dvouměsíčním hraní stažen, neboť proti němu začali brojit kritici, kteří jej ani neviděli a obviňovali jej ze zlehčování závažného tématu. Zásadní kvalitou díla je jeho apelativní, neobvykle hluboce jímavé poselství. Muzikál s nádhernou emotivní hudbou a strhujícím lidským příběhem uvádíme v české premiéře.

Režie: Petr Gazdík
Česká premiéra: 10. března 2018 na Hudební scéně


Molière
LAKOMEC

komedie, v níž o peníze jde až v první řadě
Jedno z nejslavnějších děl předního dramatika francouzského klasicismu baví již bezmála tři a půl století divadelní obecenstvo tím, jak bravurním způsobem předvádí, co všechno může přivodit chorobná posedlost penězi či náruživá závislost na mamonu. Velký mistr komických charakterů podává barvitý obraz nekonečných způsobů manipulace, klamu a přetvářky v nejintimnějším prostředí rodiny. Když jde o peníze, neplatí žádná pravidla slušnosti či úcty dětí k rodičům a rodičů k dětem.
Ovdovělý lichvář Harpagon zasvětil život hamižnosti. Lakota je u něho vášeň, kterou omezuje své děti – syna Kleanta a dceru Elišku, o služebnictvu ani nemluvě. Umí peníze hromadit tvrdou lichvou i sebeodříkáním. Jeho děti sice nic neumějí, ale chtějí život žít a užívat, pokud možno s nataženou dlaní. Harpagonova posedlost zlatem v nich vzbuzuje nenávist a posměch – emoce o to silnější, o co více ve jménu chamtivosti otec manipuluje s jejich osudy: Elišku míní provdat za stárnoucího boháče, třebaže dcera miluje mladého Valéra, a Kleanta oženit s bohatou vdovou, bez ohledu na to, že syn je zamilován do mladičké Mariany ze sousedství. Na sňatek s Marianou totiž pomýšlí on sám. V tomto rodinném propletenci odhaluje Molière důsledky Harpagonovy vášně po zlatu. Děti jsou se svými spojenci nuceny vzít věci do vlastních rukou, doběhnout lakomého otce a uštědřit mu ráznou lekci. Jejich prostředky (pokrytectví, pochlebnictví, neupřímnost, lstivost, bezohlednost a vposled i krádež) si však v obludnosti nic nezadají s obludností Harpagonova egocentrismu.
Harpagon je zajisté kvintesence hamouna: lichvaří, šmelí, vyhrožuje, kalkuluje, ale nekrade a najmě hraje s otevřenými kartami. A to se o jeho protivnících říct nedá. V líčení mravů vystupuje Molière jako moralista, ale jako moralista, který nemoralizuje; zůstává komediografem poučeným komedií dellʼarte a starofrancouzskou fraškou. Lakomec je tak výpovědí o stavu lidského ducha a současně nabízí skvělou zábavu. Inscenace Lakomce s Boleslavem Polívkou v roli Harpagona a v režii Stanislava Moši je pak více než příslibem mimořádné divadelní události.

Režie: Stanislav Moša
Premiéry: 24. a 25. března 2018 na Činoherní scéně


Luther David, Robert Wright, George Forrest, Maury Yeston
GRAND HOTEL

elegantně excentrický muzikál
Svět luxusního berlínského hotelu roku 1928 spoluvytváří zvláštní společnost. Stárnoucí primabalerína, která je na svém posledním turné, panicky se bojí neúspěchu u publika a nečekaně se zamiluje do mladšího muže. Krásný, leč osamělý baron, který zoufale oddaluje osobní bankrot. Těžce nemocný židovský účetní, který touží strávit poslední dny života v luxusu. Pohledná sekretářka snící o kariéře v Hollywoodu. Nevyspalý recepční, netrpělivě očekávající narození syna. A skeptický lékař s těžkým zraněním z první světové války, který všechno to hemžení s vypravěčským nadhledem pozoruje.
Už ve 30. letech vznikl z románu Vicki Baumové Lidé z hotelu oscarový film. Hotel jako obraz světa, ve kterém se prolíná láska a beznaděj, zrození i smrt, smích i slzy. Hotel jako místo, kde se protínají lidské osudy, kde cizí lidé vedle sebe žijí své radosti a smutky, se tak stává působivou metaforou našeho pobývání na tomto světě. A to vše doplněno skvostnými retro melodiemi, vtahujícími do světa Berlína 20. let. Dílo čtveřice autorů (Maury Yeston je již divákům našeho divadla známý jako autor hudby k muzikálu TITANIC) je jedním z vrcholů broadwayského muzikálu 80. let – Grand Hotel se na Broadwayi hrál každodenně téměř tři roky, překročil magickou hranici 1000 repríz a byl nominován hned na dvanáct prestižních Cen Tony, z nichž pět získal. Nyní se toto vynikající dílo objeví v české premiéře i na jevišti Městského divadla Brno.

Režie: Stanislav Slovák
Česká premiéra: 28. dubna 2018 na Činoherní scéně