Zpráva

V roce 1967 napsal Josef Bouček, významný český dramatik, dramaturg a scenárista, hru Vstaň, mistře!, v níž se inspiroval životními osudy českého hudebního skladatele, pedagoga a národního buditele Jakuba Jana Ryby. Hra měla premiéru v Chebu v roce 1981, v době, kdy již autor připravoval její novou verzi pro pražské Národní divadlo. Zde byla uvedena přesně sto let poté, co se Národní divadlo za mocného vzepětí českého národa znovu otevřelo po požáru, a dvě stě let poté, co bylo otevřeno divadlo Nosticovo, na jehož jevišti se odehrály rozhodující události pro formování českého novodobého profesionálního divadelnictví. Právě v budově původně Nosticova, dnes Stavovského a za socialismu Tylova divadla, se 17. března roku 1983 odehrála v režii Václava Hudečka světová premiéra nejznámější Boučkovy hry Noc pastýřů. V hlavní roli Jakuba Jana Ryby exceloval František Němec a během 101 repríz, které inscenace za tři roky svého uvádění zaznamenala, se v roli Rybova protivníka, rožmitálského faráře Kašpara Zachara vystřídal Josef Vinklář s Jiřím Valou.

Vyhrocená epizoda ze života rožmitálského kantora a vynikajícího komponisty, který musí neustále bojovat s nepochopením svého okolí, které zosobněno v postavě faráře odmítá přistoupit na proměňující se společenské zvyklosti, se proslavila i díky televizní inscenaci režiséra Františka Filipa z roku 1992. Televizní film, jehož scénář znovu upravil sám Josef Bouček a také si v něm zahrál malou roli měšťana Kroupy, patří mezi oblíbené tituly a často se na obrazovky vrací především díky excelentním hereckým výkonům Josefa Abrháma (Ryba), Radovana Lukavského (Zachar), Dagmar Havlové (Rybová), Petra Štěpánka (Česaný) a mnoha dalších.

Josef Bouček (1932–1995) ve svém díle navazuje především na tradici historických her, které jsou oblíbené v dějinách české dramatické tvorby. V centru jeho pozornosti často stojí výrazná osobnost bojující ať již s nepřízní osudu, s nepochopením společnosti či se svými vlastními vnitřními problémy. Zmiňme alespoň hry Popel a hvězdy (1974) popisující postavu Albrechta z Valdštejna, Setníkův štít (1969) z prostředí Velké francouzské revoluce či drama z doby napoleonské Červánky na ranním sněhu (1982). První dvě jmenované spolu s Nocí pastýřů upravil Bouček i pro televizní uvedení.
Bouček byl ale také autorem mnoha televizních scénářů (pro televizi připravil například čtyřdílný seriál Jana Eyrová s Martou Vančurovou v hlavní roli v roce 1972), je autorem i několika původních scénářů a knih pro děti a mládež. Podstatnou je i jeho dramaturgická činnost pro Českou televizi a filmová studia Barrandov a jeho činnost pedagoga scenáristiky a dramaturgie na FAMU.

Významné místo má Noc pastýřů i v historii našeho divadla. V roce 1985 měla v režii Stanislava Moši premiéru v tehdejším Divadle bratří Mrštíků a za velkého diváckého zájmu se zde až do roku 1991 odehrála celkem šestačtyřicetkrát. Dobová divadelní kritika nešetřila chválou především na ústřední mužskou dvojici. Jiřího Tomka vyzdvihoval Zdeněk Srna za to, že dokázal v postavě faráře Zachara zobrazit široký lidský rozměr a vyjádřit zápas i pochybnost jeho nitra a v závěrečném prozření působit naprosto upřímně. Karel Janský v roli Ryby dokázal i přes to, že jde především o hrdinu s kladnými vlastnostmi, naznačit i temné stíny jeho povahy. Rybovu ženu hrála Jana Gazdíková, která se nyní po letech vrací ke stejnému titulu, ačkoli tentokrát v roli manželky správce rožmitálského panství, paní Tiché. Není ovšem jediná, kdo má na inscenaci, která bude mít premiéru na začátku nové sezóny 2020/2021, osobní vzpomínky.

Režisérem je Petr Gazdík, který v osmdesátých letech hrál dětskou roli Jana Ulovce a dodnes vzpomíná na potlesk, který následoval pokaždé, když pronesl repliku: „Člověk, který nemá nikoho rád, neudělá svou roli nesmrtelnou. Umře a lidi na něho zapomenou.“ Dnešní diváci se mohou těšit, že si tuto větu vyslechnou od Josefa nebo Adama Gazdíkových. Dalším, kdo přichází k nové inscenaci již seznámen s tématem, je Emil Konečný, který znovu připravil prostor, v němž bude docházet k boji mezi starým a novým viděním světa. Zkušený scénograf vytvořil abstraktní mnohovrstevnatou scénu představující jak konkrétní místa v životě rožmitálských občanů, tak pomyslná zákoutí Rybovy duše. Kostýmy pro inscenaci vytvořila Eliška Ondráčková Lupačová a pod hudební spoluprací je podepsán Dan Kalousek. V hlavních rolích se můžete těšit na Milana Němce (Ryba), Jana Mazáka (Zachar), Alenu Antalovou (Rybová), Svetlanu Janotovu (Pavla), Roberta Jíchu (Česaný), Ladislava Koláře (Tichý), Janu Gazdíkovou (Tichá), Viktora Skálu (Pokorný), Janu Musilovou (Pokorná), Eriku Kubálkovou (Ulovcová), Tomáše Saghera (Ulovec) a další.

Premiéra proběhne 19. a 20. září 2020 na Činoherní scéně Městského divadla Brno.

zdroj zprávy: Klára Latzková