Zpráva

Tragické události zůstávají v živé paměti. Rusko-čečenský konflikt z devadesátých let zprostředkovává Petra Procházková svou prací a knihou rozhovorů, nebývale autentickou a konkrétní zprávou o beznadějné realitě v Čečensku. Z ní vycházející Aluminiová královna bude v premiéře uvedena v režii Apoleny Vanišové v Divadle MeetFactory 19. března 2019.

Půlmilionovým hlavním městem, téměř srovnaným se zemí, se bez možnosti emigrace toulají zubožení a zmrzlí lidé, shánějí oblečení, jídlo, kus plechu, který by mohli prodat, kus roury na odvedení kouře z ubohého příbytku. Válka ničí, potírá tradice, ideály, budoucnost. Aluminiová královna (2003), kniha Petry Procházkové, novinářky, válečné reportérky a zakladatelky dětského domova v Grozném, přibližuje rusko-čečenskou válku očima žen. Jakkoliv dřívější konflikt zastiňují tragédie nové, události na území Čečenska zprostředkovávají otázky související s tzv. vzdálenou válkou. Ta se nás bezprostředně netýká a záleží na nás, kolik informací o ní jsme ochotni přijmout, zpracovat a zohlednit ve svém životě. Inscenace se zabývá možnostmi, jak žít spokojený život, dokud se politika člověka nezačne dotýkat až příliš zblízka.

Nepovažujeme-li ve svém životě za stěžejní výkyvy cen spotřebního zboží a necloumá-li s námi nemožnost absolutní spolehlivosti služeb, adaptace Aluminiová královna znepokojuje – a tzv. rozděluje – v otázkách vztahu ke světovým událostem, pocitu příslušnosti k silám hýbajícím globální politikou, odolnosti vůči událostem na východě, míře zodpovědnosti za environmentální procesy. Inscenace si takto neklade za cíl v prvé řadě tlumočit příběhy osudů žen sužovaných válkou. „Snažíme se o nahlédnutí do hloubky tématu, které nám tento odkaz dnes přináší,“ uvádí Matěj Samec, dramaturg Divadla MeetFactory. „Zároveň rozvíjíme moderní divadelní jazyk, který dokáže otevřít neotřelý pohled na komplikovanou realitu, jíž musíme čelit.“

O režii se stará Apolena Vanišová, doktorandka KALD DAMU, dříve oceněná Cenou Divadelních novin za Kračun. Na jevišti se objevuje Sijeda Azarová, původem Čečenka, nadto z této pozice konzultující téma inscenace, a pohybuje Johana Střížková, podílející se i na scénografickém řešení a kostýmech. Ústřední roli v tomto „monodramatu“ má Johana Schmidtmajerová. Ta hraje obyčejnou českou ženu slavící jednoho prosincového večera, během výročí čečenské války, své třicetiny. Inscenace zkoumá, kde se v ženách bere síla bojovat o život i za cenu ztráty jeho původního smyslu a jak silný vliv má kategorické a přísné rozdělení mužské a ženské role na ty, v jejichž životě byla tato určení rozbita a převrácena.

V čem spočívá ženská životní síla a proč se často, zvlášť v krizových situacích, jeví jako nesrovnatelně odolnější oproti té mužské? Aluminiová královna poprvé navštíví Divadlo MeetFactory a započne pojednávat o konsekvencích a nadále přetrvávajícím stavu daného konfliktu v úterý 19. března. 

„Dlouho jsme s Ruslanem přemýšleli, co Elze k narozeninám dát. Večer před oslavou jsme se bouřlivě hádali, zda zvolit věc praktickou či symbolickou. K ránu jsme na starou hadrovou panenku ze zásilky humanitární pomoci červenou voskovkou napsali: ‚Aluminiová královna‘. Nakreslili jsme jí šest zubů – asi tolik má v ústech Elza, připodobnili účes oslavenkyni, zapatlali ručičky a navěsili na ni otrhané hadříky. ‚Neurazí se,‘ přesvědčoval mě Ruslan. ‚Není blbá.‘ Měl pravdu. Elza má vytříbený smysl pro humor, a i když to je osoba nevzdělaná, příroda ji obdařila mimořádnou inteligencí a citlivostí. Dodnes ‚hadračka‘, Elze velmi podobná, visí v polorozbořeném bytě v ulici Kosiora 32 v Grozném, kde Aluminiová královna sní o záclonách a vědrech mouky.“ – Petra Procházková: Aluminiová královna

„Jak potlačit bolení duše a zlikvidovat pocit, že jsme dílem zodpovědni za osudy těch, s nimiž jsme se osobně setkali a vysáli z nich jejich historie, abychom je pak prodali a chvástali se tím, že jsme jejich bolest dokázali pochopit a předat dál?“ – Andrej Babickij v nepublikovaném rozhovoru s Petrou Procházkovou

zdroj zprávy: Libor Galia