Zpráva

Uhrančivé dramatické verše Julia Zeyera ožijí na unikátním otáčivém hledišti v Týně nad Vltavou! Jakoby tento velkolepý příběh s mytickými motivy byl napsán přímo pro autentické přírodní prostředí. Jen zde rozehrají absolvující studenti pražské DAMU smyslnou spektakulární inscenaci o krizi identity, nezměnitelnosti osudu, tragické osamělosti, zkázonosné pýše, vášni a touze po lásce. Ať zaprší či ne, tragická expresivní smršť vás chladným rozhodně nenechá!

K volbě titulu pro otáčivé hlediště v Týně nad Vltavou: „Inscenací Zeyerovy Sulamit pokračujeme spolu s Pavlem Ondruchem v našem objevování velké činohry a básnického dramatu. Rádi bychom touto inscenací dali podnět k revitalizaci českého klasického dramatu. Právě po Sulamit jsme sáhli proto, abychom připomněli, že Julius Zeyer není autorem jen jednoho dramatu (Radúz a Mahulena), a také proto, že je dle našeho názoru Sulamit opomíjená neprávem – nehrála se bezmála osmdesát let! Zároveň jsme se však do příprav pustili s vědomím všech rizik, která kromě svých kvalit hra skýtá. O to napínavější příprava této inscenace je. Doufám, že se nám při spojení tradičních postupů s moderními divadelními prvky podaří v atypickém vltavotýnském prostoru vytvořit moderní činoherní inscenaci. Jsem si jist, že také díky svým stále živým tématům a motivům bude dnešnímu divákovi velmi blízká,“ vyjadřuje se k neobvyklé volbě titulu dramaturg inscenace Zdeněk Janál.
Režisér Pavel Ondruch pak záměry se Zeyerovou hrou nadšeně, ale obezřetně vysvětluje takto: „O Zeyerových hrách se říká, že postrádají dramatičnost. Ony však v sobě už jen díky svému jazyku a vyhroceným archetypálním situacím skrývají tolik ryzí divadelnosti, že každý režisér musí zvláště po dočtení Sulamit zajásat nadšením. Ale v tutéž chvíli se mu stáhne hrdlo, stejně jako mně. Spojení velké stylizace, monumentálního hereckého gesta a obrovského obrazového potenciálu hry mě sice nadchlo, avšak dekadentní kombinace estétství s krutostí a živočišností, jakožto i ďábelská kombinace racionality s výbušnou a zranitelnou emocionalitou, komplikovaly v mých představách jevištní realizaci. Inscenaci by „pod střechou“ hrozila umělost či dokonce bezpohlavní lartpourlartismus. Ale když jsem uviděl prostor otáčivého hlediště v Týně, zmocnil se mne pocit, že Zeyer napsal Sulamit právě pro toto místo! Dokonalý, ohromující a lesknoucí se mramor Zeyerovy hry ozáříme sluncem a ušpiníme trávou – a bude to jako v antice: velký příběh stvořený člověkem na pozadí kosmu, který člověka přesahuje. Skrze stylizované obrazy našeho kolektivního nevědomí a hloubku až pohádkového příběhu chceme bezbolestně a ozdravně pronikat tam, kam se nám většinou nechce – do neprobádaných hlubin našich duší.“

Sulamit je pro inscenátory a diváky mimo jiné dobrodružným objevováním souvislostí. Hra je zasazena do doby biblické, východiska k ní nalezneme v Žalmech či v Písni písní. Zeyer ovšem často při stavbě svých dramat i románů užíval mnoho dalších zdrojů – inspiroval se například v talmudských a kabalistických legendách, což dokládá i přítomnost nadpřirozené postavy v Sulamit (Anpiela), ke které ve své předmluvě ke hře, popuzen tehdejšími stanovisky teoretiků, píše: „Nadpřirozené bytosti drama prý nesnese a zasahování nadpřirozené bytosti do děje nemůže se prý na jevišti připustiti. Řekové, Shakespeare, Calderon a Goethe byli naštěstí jiného názoru, a řídím se raději velkými příklady než malými teoriemi.“ Zajímavostí je pak samotný název Sulamit – je převzatý ze sedmé kapitoly Písně písní, kde se toto dívčí jméno objevuje. Překládáno bývá jako „ta, jež patří Šalomónovi“, což Zeyer zvýraznil názvem nad celou hru, ačkoli postavu ve hře nenazval Sulamit, ale Levóna (s přízviskem dívka Sulémská).

Stručná synopse
Mladý Benaja byl vychován Anpielem uprostřed hor, aniž by tušil, že je odloženým synem královny Batšévy a dvojčetem krále Šalomóna. Když poprvé sestoupí do údolí, zamiluje se na první pohled do krásné pastýřky Levóny. Její srdce však patří jinému, a to právě Šalomónovi. Ten si Levónu odvádí do paláce, v němž však už má svou bývalou milenku, mocichtivou Lilithu, která se pochopitelně nemůže jen tak smířit se svým náhlým zavrhnutím. Benaja pak díky Anpielovu kouzlu vezme na sebe Šalomónovu podobu, aby získal Levóninu lásku, ovšem milující srdce nelze oklamat...

K inscenační tradici Sulamit
Sulamit byla poprvé provedena 10. října 1883, tehdy ještě na scéně Prozatímního divadla, v režii Františka Kolára. O rok později byla uvedena v Národním divadle, kde sklízela ovace i v době, kdy zde již zcela vítězila realistická linie dramatu. V Národním divadle byla uvedena ještě několikrát, například v roce 1901 v režii Jaroslava Kvapila s Eduardem Vojanem (Šalomón), Hanou Kvapilovou (Levóna) či Otýlií Sklenářovou–Malou (Batšéva). Byla na repertoáru také v Plzni, Brně a Pardubicích, prozatím naposledy se pak hrála v roce 1931 v Městském divadle v Ostravě v režii Jana Škody. K přerušené tradici uvádění dodává dramaturg inscenace Zdeněk Janál: „Přes řadu úspěchů neměly Zeyerovy hry nikdy cestu na jeviště lehkou. Současné divadlo však má k dispozici již tolik divadelních možností, že návratu k podobným textům by nemělo nic bránit. Tyto texty rozhodně nepatří jen do knihoven a archivů, ale zpět na divadelní jeviště!“

Inscenační tým
Na Sulamit pracuje inscenační tým, který se již velmi dobře zná ze svých studií na katedře činoherního divadla pražské DAMU, základ tvoří letos absolvující ročník. Většina členů tohoto týmu se podílela již na inscenaci Markéta, dcera Lazarova (na motivy Vladislava Vančury), kterou vyvrcholila jejich školní práce v divadle DISK. Režisér Pavel Ondruch a dramaturg Zdeněk Janál spolupracují kontinuálně, ve škole mimo Markéty, dcery Lazarovy pracovali například na Brechtově Maloměšťácké svatbě či na úryvcích ze Shakespearova Othella. Dále uvedli v české premiéře hru Dusa, Fish, Stas a Vi britské autorky Pam Gemsové (divadelní sdružení Smutní a Vlasatí v A Studiu Rubín) či scénickou skicu hry Joea Penhalla Krajina se zbraní v rámci projektu 8 v 8 divadla Letí. Ondruch a scénografka Zuzana Mazáčová v minulé sezóně připravili inscenaci Misery podle Stephena Kinga na Malé scéně Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami. Inscenaci Sulamit zaštiťuje režisér Milan Schejbal (vedoucí absolventského ročníku) a pedagožka jevištní mluvy Eva Spoustová, známá dabingová herečka, která s potěšením přijala také roli královny Batšévy. K divadlu se vrátila již v Kříži u potoka v Divadle Na Prádle, který tam ve vlastní dramatizaci románu Karolíny Světlé nazkoušel právě Pavel Ondruch a účinkovali v něm i Jiří Suchý z Tábora, Klára Klepáčková a Tereza Ludvíková, kteří budou patřit k oporám inscenace Sulamit, stejně jako Ivan Dejmal a Petr Besta. Zajímavou a jistě pro obě strany přínosnou bude kombinace těchto herců se členy Divadelní společnosti Vltavan z Týna nad Vltavou. Nově s týmem spolupracuje hudební skladatel a student HAMU Pavel Trojan, kterého budou diváci znát také jako herce, například ze seriálů Dobrá čtvrť, Pojišťovna štěstí nebo z Divadla Viola.

Slovo herce k neobvyklému projektu:
Jiří Suchý z Tábora, který ztvární klíčovou úlohu nešťastně zamilovaného Benaji, ke své účasti na projektu dodává: „Když mě režisér Pavel Ondruch oslovil ke spolupráci na inscenaci Zeyerovy hry Sulamit, neváhal jsem. Jsem totiž rozhodně pro návrat podobných textů na divadelní jeviště. Těší mě, když dnes mladí inscenátoři nevulgarizují divadlo a vrací se k jeho kořenům. Zároveň jsem rád, že na sérii našich absolventských inscenací na DAMU můžeme takto společně navázat v Týně nad Vltavou, a také si zkusit hraní pod širým nebem, ke kterému jsme se v rámci studia nedostali. Na intenzivní zkoušení na konci června již sbírám energii.“

Premiéra se uskuteční: 4. a 5. července 2010 od 21.30 hodin na otáčivém hledišti v Týně nad Vltavou.
Nejbližší reprízy: 6., 7., 8., 9., 10. a 11. července 2010 od 21.30 hodin,
30. a 31. srpna 2010 od 20.00 hodin
1., 2., 3. a 4. září 2010 od 20.00 hodin.

Rezervace a objednávky vstupenek:
Otáčivé hlediště v Týně nad Vltavou
Divadelní společnost Vltavan
Zámecké nádvoří 783
375 01 Týn nad Vltavou
E-mail: rezervace@otacive-hlediste.cz
www.otacive-hlediste.cz
www.dsvltavan.cz


zdroj zprávy: Zdeněk Janál
e-mail: zdenekjanal@centrum.cz