profil - Michal Novák

věk: víc než si myslíte
rodná hrouda: Praha
zájmy: divadlo, divadelní historie, vysokohorská turistika, fotografování, čaje, tábory pro děti,
městská a železniční doprava
oblíbená hudba: Morcheeba, Lenka Dusilová, EOST, Apocalyptica, Arcus-gothicmusic, Drake Well,
Blackmore´s Night, MUZIKÁLY
oblíbená cizí země: Švýcarsko, Rakousko

oblíbená kuchyně: řecká, česká, italská

oblíbení dramatikové: A. P. Čechov, Jiří Voskovec & Jan Werich, Petr Zelenka, Olja Muchinová
oblíbení spisovatelé: Terry Pratchett, Jakub Deml, Arnošt Lustig, Zdeněk Jirotka, Ondřej Neff
momentálně nejoblíbenější divadla*:
Městské divadlo Brno, Divadlo v Dlouhé, Veselé skoky, Divadlo Minor, Divadlo Komedie
herečky - oblíbené královny jeviště*:
Radka Coufalová, Helena Dvořáková, Andrea Elsnerová, Hana Holišová, Ivana Chýlková, Jitka Josková,

Jana Stryková, Petra Špalková, Emília Vášáryová
herci - oblíbení borci*:
Jiří Hána, Jiří Langmajer, Milan Němec, Igor Ondříček, Jan Potměšil, David Prachař, Viktor Preiss,
Martin Stropnický, Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Miroslav Táborský, Ivan Trojan, Jan Vondráček
oblíbení mistři - legendy:
Jan Werich, Jiří Voskovec, Hugo Haas, Zdeněk Štěpánek, Dana Medřická, Petr Čepek, Boris Rösner
režiséři, na jejichž práce se vždy těším*:
Hana Burešová, Michal Dočekal, Jurij Galin, Petr Gazdík, Jiří Havelka, Jan Jirků, Stanislav Moša,
J. A. Pitínský, Ondřej Sokol, Petr Svojtka, Apolena Vynohradnyková
*zde samozřejmě čekejte těžkou a zcela neprofesionální zaujatost

Do svých 16 let divadlo nesnášel. Pravděpodobně za to mohou frustrace z Hurvínkových strašidýlek a ze školních výprav k strašným Wolkerům. Při desítkách návštěv představení opery a baletu ND se snažil přetrpět děj a těšil se na přestávky, kdy nespolečensky akčním způsobem vymetal všechny prostory divadla. Ve 14 zjistil, že herci jsou docela fajn a hlavně normální lidi. (V tomto bludu setrval do svých třiceti, kdy založil portál i-divadlo.) Jisté změny ve vnímání divadla nastaly poznáním naživo několika semaforských kousků party Miloslava Šimka a paralelně Cimrmanů. Jeden velmi dobrý kamarád ho pak vzal do Ypsilonky, která byla ve své historicky největší formě. Chodil za školu stát sedmihodinové fronty na lístky na divadlo. Průzkum divadelních poetik pak šel logickými pražskými cestami přes Činoherák, Divadlo na Vinohradech, ale i Labyrint. Seznámení s kousky Vondráčkovců z DAMU a následným uhranutím Sestrou úzkostí, rozhodlo, že zájem o divadlo bude trvalý. Od té doby se snaží mít komplexní nestranný přehled a pohled. V roce 2008 připouští, že taková ambice je nesmysl. Zhruba od téhož roku je jinými vpraven do pozice jednoho z největších pražských kritických hnidopichů, kupodivu i respektovaných. Pro jistotu se chová vždy nenápadně. Přestože se snaží být vnímavý (pokud v divadle neusne), chápat tvůrce a seznamovat se s všemožnými trendy, některé počiny ho míjejí tak říkajíc totálně. Profesně se divadlem nezabývá, jen kdysi organizačně parazitoval na dvou ročnících PQ, šéfredaktoroval Tsunami a taky už ví, jak překvapivě obtížné je být členem novinářské poroty na divadelním festivalu. Ale šel by do toho zas. (Podporu budou mít ti, kteří ho během festivalu pozvou do cukrárny.)

Divadlo Na Tagance Moskva – Marat a markýz de Sade
Studio Ypsilon Praha – Vosková figura
Divadlo na Vinohradech Praha – Ubohý vrah
Studio Labyrint Praha – Veslo a růže
Dejvické divadlo Praha – Sestra úzkost
Městské divadlo Brno – Bídníci
Městské divadlo Brno – Mary Poppins

raději obecně: když divadlo dělají neumětelové či narcisoidní nabobové bez sebereflexe, a útrpnost cítí všichni, kromě jich samých...; když případné "provokování" nejde skrze divadlo, nýbrž cestou přes ego tvůrce / herce