Počet komentářů: 0
Nový komentář
Nový komentář
Za oponou: MALÁ INVENTURA
Divadelní nářez
[10.2.2010]
Od 24. února do 2. března 2010 proběhne na šesti pražských scénách osmý ročník festivalu MALÁ INVENTURA, přehlídka současné scénické tvorby v oblastech tanec, pohybové, autorské či experimentální divadlo, pantomima atd. Zatímco loňská inventura hledala pro divadlo nové balení, letošní jde na kost – nabídne, jak napovídá podtitul, výživný divadelní nářez nového divadla.
Za festivalovou přehlídkou (a divadelním nářezem) se vydejte do těchto divadel či alternativních prostorů: Alfreda ve dvoře, Divadla Archa, Studia Alt@ - Hala 30, MeetFactory, Roxy/NoD a Divadla Ponec. Festival je možné považovat za roční výkladní skříň domácího nového divadla (z vykostěného divadelního masa by se na přehlídce měly objevit jen ty nejlepší kusy) – divadla performačního, pohybového, tanečního, fyzického, vizuálního, cross-over, které přesahuje obvyklé divadelní škatulky. Letos se festival pouští hlouběji k útrobám – vizuál s masem evokuje onen divadelní nářez (a za takovou reklamu by se nemuselo stydět ani profi řeznictví). „V divadle je potřeba živá bytost z masa a kostí. Chtěli jsme být syroví,“ naznačuje Šárka Havlíčková, umělecká ředitelka divadla Alfred ve dvoře.
Každé ze zúčastněných divadel samo vybírá inscenace, kterými se bude prezentovat. Malá inventura je tedy také výlohou daného typu divadla v jednotlivých prostorách. Každé divadlo letos mohlo vybrat jen dvě. Bonusem pro diváky je, že stihnou bez problémů vidět všechna představení přehlídky. A neměli by se zapomenout stavit ve festivalovém centru v Bio Oko.
Co divadla vybrala a jak svou účast vnímají?
„Malou inventuru beru pro Alfred ve dvoře jako příležitost pochlubit se tím, co se povedlo,“ říká Šárka Havlíčková. A dodává: „Je důležité, že festival buduje respekt k projektovému typu divadla, které nefunguje jako kamenné repertoárové divadlo. Za Alfred ve dvoře je na festivalu Malý člověk a Sifon. Jsou to experimentální věci. Malý člověk ruší konvenční vztahy mezi hledištěm a jevištěm, což mi připadá v českém kontextu velmi podstatné.“
Pro Adama Halaše z NoD je Malá inventura příležitostí ukázat základní dramaturgické tendence NoD. „I proto jsme pro přehlídku vybrali dvě žánrově odlišné inscenace, Do ráje a Loa a Magnet, i když v obou případech se jedná o autorské experimentální projekty.“
Jan Horák z MeetFactory vnímá účast na Malé inventuře jako určité gesto projevení zájmu o MeetFactory ze strany dalších zavedených alternativních divadelních prostorů. „Věřím, že Malá inventura objeví divadlo v MeetFactory pro nové diváky. MeetFactory se na festivalu představí inscenacemi Skočná Miroslava Bambuška a Rain Dance. Jejich výběr vychází ze zaměření festivalu na převážně experimentálnější a pokud možno jazykově bezbariérové divadlo (i když ve Skočné hraje slovo svou roli).“
„Malá inventura pozvolna zaplňuje jedno z bílých míst na kulturní mapě Česka, a to v oblasti performing arts, kde se prolínají a mizí striktní hranice žánrů, zvláště mezi tancem a divadlem. Ponci přináší nepochybně zviditelnění i v rámci regionů,“ domnívá se Yvona Kreuzmannová. „Vybrali jsme Exkurzi s Helgou a projekt Anny Polívkové Případy doktora Toureta s ohledem na divadelní pojetí a snazší reprízovatelnost mimo Prahu,“ dodala k výběru titulů z Divadla Ponec.
Lucia Kašiarová z Alt@rt také vnímá Malou inventuru jako nezastupitelnou platformu českého nového divadla. „Festival přináší Altě zviditelnění u širšího publika, Alt@rtu zas možnost potkat se s promotéry z regionů a zahraničí, kteří na festival přijedou.“
Divadlo Nablízko je podle Adriany Světlíkové s Malou inventurou úzce spojené. „Jožka Lipnik je na festivalu už tradiční. Má velkou diváckou základnu a díky Malé inventuře můžeme uspokojit všechny diváky, kteří po něm dychtí.“
„Malá inventura je jedním z mála festivalů u nás, který nechápe divadlo jako klasickou činohru a rekapituluje to, co za rok vzniklo. Společenství institucí a lidí na Malé inventuře se pokouší posunout české scénické umění někam dál,“ zamýšlí se Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa, které na festivalu uvede projekty Šance89 a Emigrantes. „Divadlo (a umění vůbec) musí být čím dál víc společensky zodpovědné, a to nejenom výběrem témat, ale i tím, jak, s kým a pro koho inscenace vytváří,“ dodal Hrab.
Malá inventura se rozhlíží i mimo Prahu. „Z regionů máme na festivalu brněnské představení The Amnesic Days of the Polar Nights,“ říká Jakub Čermák z Nové sítě. Zásadní novinkou je zařazení zahraničních hostů do programu přehlídky. „Malá inventura letos prorazí geografické hranice. Hostujícím umělcům Nová síť věnovala dva závěrečné festivalové dny, neboť cítíme, že je potřebné dávat českou tvorbu do kontextu. Přivážíme inscenace slovinského režiséra Bojana Jablanovce, hraničního umělce, taneční divadlo z Dánska, divadlo ze Slovenska a Maďarska,“ dodal Čermák.
„Pokud se nám bude postupně dařit rozšiřovat Malá inventura tak, aby se stala středoevropskou přehlídkou, budou sem promotéři ze všech světových stran rádi jezdit,“ doufá Šárka Havlíčková.
(S použitím promo textu Jany Bohutínské.)
Za festivalovou přehlídkou (a divadelním nářezem) se vydejte do těchto divadel či alternativních prostorů: Alfreda ve dvoře, Divadla Archa, Studia Alt@ - Hala 30, MeetFactory, Roxy/NoD a Divadla Ponec. Festival je možné považovat za roční výkladní skříň domácího nového divadla (z vykostěného divadelního masa by se na přehlídce měly objevit jen ty nejlepší kusy) – divadla performačního, pohybového, tanečního, fyzického, vizuálního, cross-over, které přesahuje obvyklé divadelní škatulky. Letos se festival pouští hlouběji k útrobám – vizuál s masem evokuje onen divadelní nářez (a za takovou reklamu by se nemuselo stydět ani profi řeznictví). „V divadle je potřeba živá bytost z masa a kostí. Chtěli jsme být syroví,“ naznačuje Šárka Havlíčková, umělecká ředitelka divadla Alfred ve dvoře.
Každé ze zúčastněných divadel samo vybírá inscenace, kterými se bude prezentovat. Malá inventura je tedy také výlohou daného typu divadla v jednotlivých prostorách. Každé divadlo letos mohlo vybrat jen dvě. Bonusem pro diváky je, že stihnou bez problémů vidět všechna představení přehlídky. A neměli by se zapomenout stavit ve festivalovém centru v Bio Oko.
Co divadla vybrala a jak svou účast vnímají?
„Malou inventuru beru pro Alfred ve dvoře jako příležitost pochlubit se tím, co se povedlo,“ říká Šárka Havlíčková. A dodává: „Je důležité, že festival buduje respekt k projektovému typu divadla, které nefunguje jako kamenné repertoárové divadlo. Za Alfred ve dvoře je na festivalu Malý člověk a Sifon. Jsou to experimentální věci. Malý člověk ruší konvenční vztahy mezi hledištěm a jevištěm, což mi připadá v českém kontextu velmi podstatné.“
Šárka Havlíčková, Ondřej Hrab, Yvona Kreuzmannová (a konzerva plná kreativní krve)
Pro Adama Halaše z NoD je Malá inventura příležitostí ukázat základní dramaturgické tendence NoD. „I proto jsme pro přehlídku vybrali dvě žánrově odlišné inscenace, Do ráje a Loa a Magnet, i když v obou případech se jedná o autorské experimentální projekty.“
Jan Horák z MeetFactory vnímá účast na Malé inventuře jako určité gesto projevení zájmu o MeetFactory ze strany dalších zavedených alternativních divadelních prostorů. „Věřím, že Malá inventura objeví divadlo v MeetFactory pro nové diváky. MeetFactory se na festivalu představí inscenacemi Skočná Miroslava Bambuška a Rain Dance. Jejich výběr vychází ze zaměření festivalu na převážně experimentálnější a pokud možno jazykově bezbariérové divadlo (i když ve Skočné hraje slovo svou roli).“
„Malá inventura pozvolna zaplňuje jedno z bílých míst na kulturní mapě Česka, a to v oblasti performing arts, kde se prolínají a mizí striktní hranice žánrů, zvláště mezi tancem a divadlem. Ponci přináší nepochybně zviditelnění i v rámci regionů,“ domnívá se Yvona Kreuzmannová. „Vybrali jsme Exkurzi s Helgou a projekt Anny Polívkové Případy doktora Toureta s ohledem na divadelní pojetí a snazší reprízovatelnost mimo Prahu,“ dodala k výběru titulů z Divadla Ponec.
Adriana Světlíková, Miroslav Bambušek, Anna Polívková
Lucia Kašiarová z Alt@rt také vnímá Malou inventuru jako nezastupitelnou platformu českého nového divadla. „Festival přináší Altě zviditelnění u širšího publika, Alt@rtu zas možnost potkat se s promotéry z regionů a zahraničí, kteří na festival přijedou.“
Divadlo Nablízko je podle Adriany Světlíkové s Malou inventurou úzce spojené. „Jožka Lipnik je na festivalu už tradiční. Má velkou diváckou základnu a díky Malé inventuře můžeme uspokojit všechny diváky, kteří po něm dychtí.“
„Malá inventura je jedním z mála festivalů u nás, který nechápe divadlo jako klasickou činohru a rekapituluje to, co za rok vzniklo. Společenství institucí a lidí na Malé inventuře se pokouší posunout české scénické umění někam dál,“ zamýšlí se Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa, které na festivalu uvede projekty Šance89 a Emigrantes. „Divadlo (a umění vůbec) musí být čím dál víc společensky zodpovědné, a to nejenom výběrem témat, ale i tím, jak, s kým a pro koho inscenace vytváří,“ dodal Hrab.
Malá inventura se rozhlíží i mimo Prahu. „Z regionů máme na festivalu brněnské představení The Amnesic Days of the Polar Nights,“ říká Jakub Čermák z Nové sítě. Zásadní novinkou je zařazení zahraničních hostů do programu přehlídky. „Malá inventura letos prorazí geografické hranice. Hostujícím umělcům Nová síť věnovala dva závěrečné festivalové dny, neboť cítíme, že je potřebné dávat českou tvorbu do kontextu. Přivážíme inscenace slovinského režiséra Bojana Jablanovce, hraničního umělce, taneční divadlo z Dánska, divadlo ze Slovenska a Maďarska,“ dodal Čermák.
„Pokud se nám bude postupně dařit rozšiřovat Malá inventura tak, aby se stala středoevropskou přehlídkou, budou sem promotéři ze všech světových stran rádi jezdit,“ doufá Šárka Havlíčková.
(S použitím promo textu Jany Bohutínské.)
