Z tiskových konferencí

Apple iPhone, iPod, iPad... Mírně podbízivý, zato geniálně jednoduchý marketingový trik v těch názvech nám naznačuje, že nové komunikační technologie jsou již ryze osobní záležitostí. Jsou šité na váš informační hlad i na váš osobnostní profil. S „áj“ zachytíte trendy doby, no vážně! Víte, že koupí toho správného produktu se z vás může stát lepší člověk? Bezchybný, hezčí, přitažlivější... Milujete Apple? A miluje Apple vás? A je to láska? Je. iNení.

V Ypsilonce právě vzniká nová autorská inscenace iJá (čti ájjá). Připravuje ji režisér Braňo Holiček s dramaturgem Janem Tošovským. A nejen oni. Jak bývá v Ypsilonce zvykem, inscenace vzniká metodou kolektivní improvizace, včetně sběru podnětů a společného vytváření svébytné koláže pohledů na dané téma. Ač je základ hry iJá do jisté míry inspirovaný životem a dílem geniálního Steva Jobse, především se pokusí o vhled do operačního systému dnešního světa. Představí dobrého sluhu, ale zlého pána. Podíváme se do života jednoho uživatele v post-PC době...

Braňo Holiček

„Inscenaci jsme začali zkoušet před dvěmi měsíci, tedy zhruba v době, kdy Steve Jobs zemřel. Původně jsme chtěli dělat něco jiného, ale využili jsme toho, že Ypsilonka je otevřené divadlo, schopné reagovat na aktuální situaci,“ říká Braňo Holiček. „Začali jsme se tedy zabývat tématem moderních technologií. Nápad přišel impulsivně a na počátku bylo jenom puzení něco o tom udělat. Dlouho jsme o tématu přemýšleli, abychom se všichni nejdříve shodli, co nás na něm vlastně zajímá...“
„Braňo obešel knihkupectví a skoupil všechny knihy, co jsou o jablíčku. Museli jsme to povinně číst...,“ postěžoval si Daniel Šváb.
„Potom jsme hledali, jak co by mohlo na jevišti fungovat,“ nenechal se rozhodit Braňo Holiček. „Inscenace není o Applu, není ani skoro o Jobsovi a asi těžko rozklíčujeme příčiny a důsledky přetechnizované současnosti. Naše hra se týká člověka uprostřed tohoto světa. Nečekejte rekonstrukci něčeho, ale příběh jednoho uživatele. Klienta, zákazníka, to máte jedno. Všichni jsme totiž customers. Dnešní svět je propojen – to mu dává neuvěřitelnou sílu a zároveň ho činí nejzranitelnějším místem k žití. Lidská individualita se pořád ztrácí a znovu vynořuje..., i když čím dál víc pouze jako zákaznická individualita či pouhá informace o zákazníkovi. A tady začíná náš příběh. U zákazníka. Jsem to iJá.“

Daniel Šváb, Jan Tošovský, Braňo Holiček

„Počítače jsou jako nůž,“ přirovnává Braňo Holiček a vysvětluje: „Lidé si pomocí nože ukrojí kus chleba, namažou ho máslem, a uspokojí tak jednu ze základních lidských potřeb. A pak jsou lidé, kteří vám bodnou nůž do břicha. Nejde o to, co používáte, ale jak to používáte...nebo dokonce zneužíváte. V dnešním světě není nic špatně a nic není správně. A tato dvojlomnost je integrální součástí moderních technologií už od jejich narození.“

Na otázku, jaký vztah k moderním technologiím mají a jak je ovlivňují, se odpovědi sešly tyto:
Braňo Holiček: „No, ráno se vzbudím, vytáhnu telefon z nabíječky, na „áj produktu“ si přečtu noviny, potom v tramvaji si procházím texty, které budeme zkoušet...“
Jan Tošovský: „To, co uvidíte, je i můj příběh. Já si první tento „áj produkt“ pořídil nedávno. Dal jsem ho z ruky zatím snad jen na deset hodin, je báječnej...“
Daniel Šváb: „Já bych bez počítače nechtěl žít. Mohl, ale nechtěl. V pyžámku otevřít notebook, podívat se na zprávy, no, deformace...“
Petr Vršek: „Nadšením neblázním, jinak ale problém s těmi vymoženostmi nemám. Pouze s tím, že se někdo pokouší najít dokonalost...“

Petr Vršek, Daniel Šváb

„Snad se to neobrátí proti nám,“ doufá dramaturg Jan Tošovský. „Řadu věcí jsme konzultovali s odborníky na počítače nebo komunikaci na internetu, kteří umí s těmi jedničkami a nulami či psychologií pracovat. Raději ani nebudu říkat, jak je to zneužitelné, jak málo stačí...“

Pamětníci počátků našeho portálu si možná vzpomenou, jak nám tehdejší jeho diskusní fórum „sežral“ hacker. Představil se jako Yusuf z Turecka. Braňo Holiček zas přidal svou zkušenost, jak se mu nedávno kdosi „naboural“ do e-mailové schránky, změnil heslo a začal „odfiltrovávat“ nově příchozí poštu jinam. Braňo Holiček milého hackera mailovou zprávou poslal do pekla, hacker reagoval a pozdravil ho...z pekla. Ztráta korespondence byla nepříjemná, ale mělo to jeden pozitivní efekt, nyní všude používá silné heslo, žádné „snehurka“, „1234“ a už vůbec ne „brano“. (Vezměte si z toho příklad!) „...A tak naše inscenace je i o tom, jak lidé techniku používají. Protože na začátku a na konci toho řetězce stojí vždy člověk. Není nic dokonalejšího a zároveň nejvíce chybujícího v tomto systému než on,“ konstatuje Braňo Holiček. Následně se rozpoutala debata o příhodách na Facebooku, když to nemáte dobře nastavené, nebo necháte na cizím počítači otevřený svůj účet...

Daniel Šváb, Jan Tošovský, Braňo Holiček (...a setkání generací produktů "jablíčkové" značky)

Nová inscenace Studia Ypsilon se tak dá označit i za osvětovou. Nebude přehnaně kritická, ale snad přispěje k uvědomění, jak moc důvěřujeme tomu, jak ty „áj“ věci fungují. Ve vzduchu lítá mnoho informací, které se nás týkají, ale už si neuvědomíme, že za vším je člověk, který ty systémy řídí nebo ty informace někam vkládá... „A nejspíš si to neuvědomujeme proto, že dělá svou práci dobře. Téměř dokonale. Vytváří dokonalý produkt pro nedokonalého člověka,“ dodal Braňo Holiček.

Vedle Petra Vrška a Daniela Švába v inscenaci, která bude uváděna na malé scéně Ypsilonky, hrají také Vendula Štíchová a Petr Hojer.
P.S.
Inscenace iJá nevzniká jako reklamní aktivita firmy Apple a vyfocené produkty jsou zakoupené z vlastní kapsy ;-)

Další plány populárního divadla jsou zatím obestřeny tajemstvím. Lze zatím prozradit, že na jaro se chystají další dvě nové premiéry a zároveň balík tematických večerů, vše s jedním společným jmenovatelem: co se dá zrekonstruovat z minulosti na pozadí osudů budovy, respektive prostoru, kde Ypsilonka působí. Z doby před Ypsilonkou i z její éry. Ředitel Studia Ypsilon Jan Schmid k tomu říká: „Děly se tu zakázané věci, zde bylo vždy svobodné prostředí, byť pod dohledem těch, kteří udávali. Myslíme si, že v pasivní, nespolehlivé, nezodpovědné, nečestné době se patří, abychom poukázali na něco zdravého, na co by se nemělo zapomínat. V nejistotách ekonomických, ve kterých se nalézáme nejenom my, nemůžeme dělat projekty s velkým rozpočtem, tak se vracíme někam na začátek. Máme málo, ale nápadů hodně. Tento stav se mi, co se týká toho prvního, moc nelíbí, ale třeba to přinese nějaké oživení a opuštění manýr, které se zabydlely v divadlech mladých i starých.“

Jan Schmid

-mys-