Blogy

Inscenace, která se vysmívá podvodníčkům a zlodějům, jakož i všem naivním důvěřivcům. Komedie z renesanční doby pochopitelně nedisponuje bůhvíjak zamotanou zápletkou a samozřejmě pointou příběhu samozvaného astrologa Abu Mašara je, že podvedeným zůstane nakonec i on sám. Konotace k současnosti jsou zjevné: počet podvodníků i lidí, kteří se nechají napálit, vykazuje právě dnes nadlimitní výskyt. Zbývá se ptát, jak je stará komedie z 16. století na scéně Divadla Rokoko inscenována. Chválím proto razantní uchopení tématu, neboť bez razance by z toho byla jen stará dobrá anekdota. Nikolaj Penev...

Inscenací Úl malé A studio Rubín expandovalo do velkého prostoru Nové scény. Divákům zapadlým v koženkových křeslech nabídlo nekonzistentní, blábolivou, infantilní a drzou inscenaci, která útržkovitě skládá obraz bzučícího úlu – naší společnosti a našeho stylu života, včetně jeho „hrdinů“ či vlastně „outsiderů“. Kde cílem pachtění lidu pracujícího i high society může být cachtavý víkend na Mácháči (a i ten Mácháč bude zjevná ironie, neboť se každý pachtí za radovánkami podstatně vyšších řádů), nebo kde politici mluví, aniž by cokoli řekli. Inscenace nepokrytě hlásá, že základem týhle společnos...

Představení nebylo špatné, ale ani výborné. V mnohém rozpačité, stejně jako možná Kultovní představení. Srovnávat představení s filmem nelze, jen je asi dobré děj znát. Výkon T. Vilhelmové byl opravdu výtečný, výkon V. Dyka je mírně nepřesvědčivý, škoda... možná to lze omluvit množstvím projektů, na kterých pracuje... Trochu ve smyslu přísloví - "kdo chce plout na dvou (a více :-)) lodích, ten se utopi..." Je to škoda! Ale věřím, že to pochopí a že svůj nesporný mnohatalent bude pečlivě hýčkat. A je i možné, že s počtem repríz si vše hezky "sedne"....

Sledování Krvavé svatby jsem si rozšířil na zodpovězení otázky, která padla na tiskovce k inscenaci: zdali je to o lásce, nebo o vášni. Souhlasil bych více s Alešem Procházkou, který se přiklonil k vášni. Názoru režiséra Ondřeje Zajíce je zas bližší, že nevědomým hybatelem zhoubného dění je láska. Také tak je inscenace vystavěna. A řek bych, že je to její problém. Kde je láska, sklouzáváme k poetičnosti, melodramatickému vyznění, příklonu k obrazivosti. Dění se bez koňské dávky vášně, která v dialozích Lorcova textu je základní esencí, stává nepravděpodobné, v důsledcích mdlé, nezajímavé. Plat...