Nadčasovost díla Karla Čapka R.U.R. je fascinující. Vyrobme si pomocníky a žeňme se za ziskem. Prvotní nadšení z jejich schopností začne opadat, až ve chvíli, kdy zjistíme, že nám začnou vzdorovat. Či spíše nalézáme okamžiky, kdy nejsou pod naší kontrolou, když si vzpomenu na náš kávovar - vysyp nádobu na sedliny, odvápni, počkej, ohřívám atd... Ke zlosti.

Suverénní Harry Domin (Jan Maléř) je přísný ředitel podniku na výrobu robotů. Je si plně vědom historie podniku, ví, co chce. Je nadšen a okouzlen příchodem velmi zvídavé Heleny Gloryové, která se snaží bojovat za "práva" robotů, nechce, aby byly prostými produkty na práci. Okouzlen Helenou není však pouze on, ale celé mužské osazenstvo ostrova. Všichni tak nějak touží, aby zůstala, a tušená živočišná potřeba je zde dána jasně najevo.
Helena v podání Andrey Mohylové je zprvu upovídaná dívka, která touží po poznání celé výrobny, a fakt, že by i Domin chtěl poznat ji, o něco více, vítá.
Roky plynou, z dívky je dáma v bílém, marně toužící po sňatku a dítěti. Z odloučení od okolního světa ji vytrhuje pouze její chůva (Apolena Veldová). Všichni cítíme změnu -  Domin již počítá s jistými důsledky robotizace světa, proč by také u něj Helena nalezla zbraň?
Změna charakteru Heleny je dokonána v závěru, kdy se střetáváme s dámou v černém, poměrně skoupou na slovo. Postupem let jsou Heleniny tužby o polidštění, rozuměj úpravě, robotů vyslyšeny a tušíme, že se může cosi zvrtnout.
 
Strohá scéna Lukáše Kuchinky evokující současný kancelářský prostor, chladný, oddělený od okolního světa. Strop scény evokuje část plástve - to ve mně vyvolává myšlenku na včely dělnice - v tomto případě plně pasuje na roboty - dělníky.

Nastudování činohry DJKT nechává představu ovládnutí světa roboty zcela na divákovi, co se děje venku, za průzorem je jen tušené a čteme z výrazů herců, že nic pěkného. Překvapivé snížení stropu, ve druhé části, tak uvězňuje všechny účinkující v jistém bunkru, v izolaci. A je to přesně ten okamžik, kdy ví, že veškerou moc nad svými produkty zcela ztratili. Co bude dál? Vyváznou? Prostřílí se ven? Kdo se odváží? Co se odehraje v průzoru? Je hotovo! Na scénu vcházejí roboti Vladimír Pokorný a Simona Rejdová a akční, naprosto bezcitnou, chladnou, svižnou a šokující palbou ukončují životy svých stvořitelů. Slušný efekt, díky. 

Problém s lidmi je vyřešen. Co dál? Roboti snad cítí emoce? Láska? No, těžko říct, ale když kolikrát vidím, jak do sebe vráží robotický vysavač s mopem...