První inscenací sezóny Divadla Petra Bezruče označené sloganem "Zpátky ve hře" je hra ŠPINARKA Tomáše Dianišky. Poutavě komponované doku-fikční drama vzdává hold nezapomenutelné zpěvačce Věře Špinarové, je jejím intimním portrétem i epickým příběhem jejího života na pozadí doby. V titulní roli pásma plného zpěvu a hudby se představuje Markéta Matulová spolu s dalšími bezručáckými herci a doprovodem čtyřčlenné kapely pod vedením Jana Gajdici. Světová premiéra hry v režii autora se uskutečnila 3. září.

      Přední autor a režisér mladé generace Tomáš Dianiška se zaměřuje na dramaticky zajímavá témata a osobnosti našich moderních dějin, přitom se snaží vytvořit komplexní obraz svých hrdinů a tragikomedii jejich života podává formou jakéhosi leporela ilustrujícího jak jejich úspěchy a silné výkony, tak i slabosti a nezdary. Mohli jsme zde vidět jeho Transky, body, vteřiny, v Ostravě také hostovaly soubory s jeho hrami Pusťte Donnu k maturitě! a Bezruký Frantík. Osudy Věry Špinarové jej zaujaly, říká, že její turbulentní život nabízí dramatické stavbě skvělý oblouk, je to příběh talentované osobnosti, kterou nechápavá společnost ničí, současně ukazuje, jak tenká je linie mezi slávou a pohrdáním.

     Dění se odehrává v prostředí ošumělé domácnosti. Vlevo stojí piano, židle a křeslo, vpravo stolek s rádiem a gramofonem, rohová pohovka a stoleček s televizorem. Jako znak doby vzadu vpravo svítí velká hvězda, vlevo se usídlí kapela. Odvíjejí se tu scény ze života hrdinky, sledujeme, jak se dere na mládeži nepřístupný film, snaží se dostat na konzervatoř, navštěvuje učiliště, začíná zpívat s amatérskou kapelou a učí se nahrávat ve studiu, pod vedením Ivo Pavlíka roste k profesionalitě a popularitě. Do toho temnými tóny zasahuje srpnová okupace a následná normalizace s nucenými přehrávkami, zájezdy do ciziny, tragická smrt bratra, rozchod s manželem i kapelou, rozjásaný listopadový převrat, následný pád do diváckého nezájmu a alkoholu, nakonec je jen naznačen návrat ke slávě v novém století.

    Především je tu však její zpěv. Nikdo netušil, jaký talent skrývá Markéta Matulová, která sama o sobě s ironií prohlásila, že má se Špinarovou jen stejné konfekční rozměry. Pravda je ovšem jiná, nejenže dokonale parafrázuje její mimiku, gesta a celkový fyzický i zpěvní projev, ale má i podobný témbr a zpívá takovým způsobem, že běžní posluchači nejsou s to rozeznat rozdíly mezi písněmi původními a nově zpívanými. Je s podivem, jak mnohostranní jsou herci v DPB, Matulovou tu skvěle zpěvem doplňují  Jakub Burýšek, který ve hře ztělesnil jejího bratra Luboše, a Vojtěch Johaník, který hraje učitele zpěvu a dalších šest postav. Kromě Kateřiny Krejčí jako důrazné i starostlivé mamky zastávají ostatní herci více postav, o víc než čtyřicet rolí ve hře se dělí jedenáct protagonistů. Z nich utkví Julie Goetzová ostře řezaným výrazem a Jáchym Kučera klaunskou proměnlivostí. Lenka Kučerová a Marie Křehlíková spolu s Michalem Weberem a Filipem Kapustou mají pouze doprovodné role.

     První část hry je především koncertem, který prokládá začátky zpěvačky, vstup na scénu a dospívání, druhá část rozvíjí drama jejího života, chvíle štěstí a úspěchu, následný úpadek zájmu i nástup k dalšímu vrcholu. Během hry zazpívá Markéta Matulová jejích deset písní, přitom song "Jednoho dne se vrátíš" tu zazní dvakrát. Poprvé jen zčásti a pak v němém provedení, doprovázený užaslým obdivem spoluhráčů, podruhé zazpívaný Věrou Špinarovou na samém konci, kdy jsou v podobném úžasu a obdivu diváci, vstávají a dlouho nadšeně tleskají několikrát se vracejícím a děkujícím hercům. Nejsou zde ovšem jenom ti diváci, jací obvykle navštěvují DPB, ale na představení chodí celé město. ŠPINARKA je totiž inscenace, v níž Markéta Matulová a další zpívající a hrající herci osloví a strhnou každého, kdo Věru Špinarovou znal a poslouchá její písně. Tato inscenace je proto darem (nejen) Ostravákům!