Ten příběh je známý. Snad není v dnešní době divák konzumující média, který by jej neznal: Tajemný ponurý dům blízko hřbitova, kde žije svérázná rodina Addamsů, kteří si libují v morbidním humoru. Jejich barva je černá a smrt je to nejkrásnější v životě. Každodenní rutina Addamsovy rodiny se však má změnit, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele „obyčejného člověka“ Lucase a na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat Lucasovi rodiče. Zamilovaná Wednesday je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé, tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi pořádně zamává. 

Členové podivné rodiny se poprvé objevili v roce 1938 v komiksu Charlese Addamse a jejich příběhy vycházely pak dlouho v časopise The New Yorker.  Charles Addams za svůj život nakreslil přes 1 300 komiksů. V šedesátých letech se pak oblíbené postavičky dostaly i na televizní obrazovky v hraném seriálu, kde získaly jména, která jim zůstala dodnes. Následovalo pak několik animovaných seriálů a také celovečerních hraných filmů. V roce 2022 uvedla společnost Netflix prvních osm dílů seriálu Wednesday. Na základě úspěchu se očekává i další pokračování. A pokud je nějaké dramatické dílo tak veleúspěšné, dalo se předpokládat, že z nej vnikne i muzikál. Ten měl oficiální premiéru na Broadwayi v roce 2010, zaznamenal 772 repríz a vydělal do května 2021 až 62 milionu dolarů. Takový kasový úspěch není ani v USA úplně běžný. 

V Městském divadle v Brně byl premiérován hudební příběh Addamsových 28. října 2023. V překladu Zuzany Čtveráčkové, na scéně Christopha Wayerse, se režie ujal Stranislav Slovák. Dramaturgem byl Miroslav Ondra. Ponurou scénu v gotickém slohu navrhl Christoph Wayers a kostýmy Andrea a Adéla Kučerovy. Divák tedy viděl anglikánskou gotiku v plné kráse, ve které se temný příběh v nádherné nadsázce odehrával. 

Jistě i díky překladu Zuzany Čtveráčkové a režii Stanislava Slováka byl herecký výkon protagonistů vtipný a humorný, což v muzikách není vždy běžné. Pěvecké party a přirozený pohyb protagonistů na scéně, jsou pro herce MDB docela samozřejmé. Žánr muzikálu je pro herce náročný. Všechny jeho složky musí do sebe přirozeně zapadat. Kdysi konstatoval náš, žel už nežijící odborník na hudební divadlo, dr. Ivo Osolsobě, že v muzikálu, když nestačí dialog, musí se to vyzpívat, když ani to nestačí, musí se to vyjádřit pohybem, aby se zase vše pak vrátilo k dialogu. Přesně to se podařilo pod režijním vedením protagonistů Stanislavovi Slovákovi. The Addams Family byl po této stránce učebnicový muzikál. 

Hudební nastudování bylo, jak už je v tomto divadle zvykem kvalitní, postarali se o to František Šterbák a Ema Javorová. Vše se dnes ozvučuje mikroporty a zvuková režie citlivě reagovala na hudbu i hlasové dispozice interpretů. Málokdy jsou slyšet tak vyrovnané zvukové parametry, jako v tomto divadle. Vidět a slyšet bez vedlejších excesů je umění, které na první pohled, na první poslech, si divák ani moc neuvědomuje. A právě v tom je kumšt tvůrců, tak nějak neviditelně to dokázat. Není to úplně samozřejmé. Mnohá jiná divadla v tomto ohledu mají s tím potíže. Na hudební scéně MDB se s takovým nešvarem nesetkáme. 

Stanislav Slovák, původně herec, který navíc absolvoval na DiFa JAMU také režii, využil právě své mnohaleté herecké zkušenosti a znalost diváckých reakcí ke kreativnímu přístupu k příběhu. Slovák umí rytmizovat. Ví, kde „šlápnou na pedál“ a kde „přibrzdit“, dokáže citlivě pracovat s tempem a rytmem. Výsledkem je pak pro diváky vděčná podívaná. 

Muzikál The Addams family se v Brně povedl. A diváci to při závěrečném aplausu patřičně ocenili.