Alžběta a Salomena

Myslím, že by si měli tvůrci ujasnit, zda chtějí inscenovat balet či činohru. Problémem je i fakt, že divák nestíhá sledovat video projekce, baletní čísla a souběžně s tím činoherní vstupy. Vše v jeden čas. Bez programu člověk nemá šanci pochopit oč ve hře jde, protože se stále jen vypočítájí statky rodiny, popřípadě počítají hrnce a talíře rodiny. Hudba přehlušuje všechny výstupy, takže hercům není ani rozumět. Po baladách od Z. Lapčíkové to pro mě bylo celkem zklamání,

Procenty hodnotím hlavně odvahu za to, že se inscenátoři vrhli na takovýto projekt. Nevím, jestli je to tím, že nejsem nikterak zdatná v "čtení" baletního vyjádření, ale já bez výše popsaného děje v divadle ani nepochopila o čem se hrálo. Briešťanská mi nevadí, ale připadá mi, že všude hraje stejně bláznivé postavy (což zde bylo zjevně trefné). Baletní soubor nemohu dobře ohodnotit, protože taneční vystoupení navštěvuji hodně málo. Vyloženě mi bylo líto herců jako je Blumaier a Bláha, kteří mohli raději sedět pěkně doma v teple. Blumaier ani nepromluvil a Bláha hned na začátku "zemřel"...

65%

Představení bylo něco mezi melodramem, baletem a hrou se zpěvy. Protože jsem seděla v první řadě, mohla jsem se nejvíc obdivovat pěti šikovným hudebníkům, kteří plynule střídali hru až na 6 nástrojů. Až o přestávce jsem přišla na to, že v rozmnoženém papíru s obsazením, které rozdávaly uvaděčky, je na druhé straně obsah hry (což bylo nutné, jinak by člověk nepochopil o co jde). Líbilo se mi, jak všichni neustále vyjmenovávali jména všech statků, které patří rodu Smiřických. Marie Durnová recitovala moc pěkně. Zuzana Lapčíková stihla nejen hrát na dva klavíry, ale občas přitom i zpívala.

Nevím, jak to zhodnotit. Pro mě to zůstalo na půli cesty. Podle mě to měli udělat vyloženě jako balet s písněmi anebo to více rozpracovat jako činohru a vyvarovat se dlouhým výčtům majetků a dalších citací. Dobrá hudba a zpěv, ale místy to bylo až moc nazvučené. Zaujala mne Hana Briešťanská, netušila jsem, že je tak kvalitní zpěvačka.

Myslím, že by si měli tvůrci ujasnit, zda chtějí inscenovat balet či činohru. Problémem je i fakt, že divák nestíhá sledovat video projekce, baletní čísla a souběžně s tím činoherní vstupy. Vše v jeden čas. Bez programu člověk nemá šanci pochopit oč ve hře jde, protože se stále jen vypočítájí statky rodiny, popřípadě počítají hrnce a talíře rodiny. Hudba přehlušuje všechny výstupy, takže hercům není ani rozumět. Po baladách od Z. Lapčíkové to pro mě bylo celkem zklamání,

Procenty hodnotím hlavně odvahu za to, že se inscenátoři vrhli na takovýto projekt. Nevím, jestli je to tím, že nejsem nikterak zdatná v "čtení" baletního vyjádření, ale já bez výše popsaného děje v divadle ani nepochopila o čem se hrálo. Briešťanská mi nevadí, ale připadá mi, že všude hraje stejně bláznivé postavy (což zde bylo zjevně trefné). Baletní soubor nemohu dobře ohodnotit, protože taneční vystoupení navštěvuji hodně málo. Vyloženě mi bylo líto herců jako je Blumaier a Bláha, kteří mohli raději sedět pěkně doma v teple. Blumaier ani nepromluvil a Bláha hned na začátku "zemřel"...

65%

Představení bylo něco mezi melodramem, baletem a hrou se zpěvy. Protože jsem seděla v první řadě, mohla jsem se nejvíc obdivovat pěti šikovným hudebníkům, kteří plynule střídali hru až na 6 nástrojů. Až o přestávce jsem přišla na to, že v rozmnoženém papíru s obsazením, které rozdávaly uvaděčky, je na druhé straně obsah hry (což bylo nutné, jinak by člověk nepochopil o co jde). Líbilo se mi, jak všichni neustále vyjmenovávali jména všech statků, které patří rodu Smiřických. Marie Durnová recitovala moc pěkně. Zuzana Lapčíková stihla nejen hrát na dva klavíry, ale občas přitom i zpívala.

Nevím, jak to zhodnotit. Pro mě to zůstalo na půli cesty. Podle mě to měli udělat vyloženě jako balet s písněmi anebo to více rozpracovat jako činohru a vyvarovat se dlouhým výčtům majetků a dalších citací. Dobrá hudba a zpěv, ale místy to bylo až moc nazvučené. Zaujala mne Hana Briešťanská, netušila jsem, že je tak kvalitní zpěvačka.

Procenty hodnotím hlavně odvahu za to, že se inscenátoři vrhli na takovýto projekt. Nevím, jestli je to tím, že nejsem nikterak zdatná v "čtení" baletního vyjádření, ale já bez výše popsaného děje v divadle ani nepochopila o čem se hrálo. Briešťanská mi nevadí, ale připadá mi, že všude hraje stejně bláznivé postavy (což zde bylo zjevně trefné). Baletní soubor nemohu dobře ohodnotit, protože taneční vystoupení navštěvuji hodně málo. Vyloženě mi bylo líto herců jako je Blumaier a Bláha, kteří mohli raději sedět pěkně doma v teple. Blumaier ani nepromluvil a Bláha hned na začátku "zemřel"...

Myslím, že by si měli tvůrci ujasnit, zda chtějí inscenovat balet či činohru. Problémem je i fakt, že divák nestíhá sledovat video projekce, baletní čísla a souběžně s tím činoherní vstupy. Vše v jeden čas. Bez programu člověk nemá šanci pochopit oč ve hře jde, protože se stále jen vypočítájí statky rodiny, popřípadě počítají hrnce a talíře rodiny. Hudba přehlušuje všechny výstupy, takže hercům není ani rozumět. Po baladách od Z. Lapčíkové to pro mě bylo celkem zklamání,

Nevím, jak to zhodnotit. Pro mě to zůstalo na půli cesty. Podle mě to měli udělat vyloženě jako balet s písněmi anebo to více rozpracovat jako činohru a vyvarovat se dlouhým výčtům majetků a dalších citací. Dobrá hudba a zpěv, ale místy to bylo až moc nazvučené. Zaujala mne Hana Briešťanská, netušila jsem, že je tak kvalitní zpěvačka.

Představení bylo něco mezi melodramem, baletem a hrou se zpěvy. Protože jsem seděla v první řadě, mohla jsem se nejvíc obdivovat pěti šikovným hudebníkům, kteří plynule střídali hru až na 6 nástrojů. Až o přestávce jsem přišla na to, že v rozmnoženém papíru s obsazením, které rozdávaly uvaděčky, je na druhé straně obsah hry (což bylo nutné, jinak by člověk nepochopil o co jde). Líbilo se mi, jak všichni neustále vyjmenovávali jména všech statků, které patří rodu Smiřických. Marie Durnová recitovala moc pěkně. Zuzana Lapčíková stihla nejen hrát na dva klavíry, ale občas přitom i zpívala.

65%