Blogy

Co se na Drábkově svérázné úpravě operety Netopýr opravdu povedlo, jsou hudební čísla. Drábek a jeho dvorní skladatel Darek Král nezůstali jen u písní z Netopýra, ale udělali takový průřez operetním repertoárem (ne náhodou je představení rámováno jako televizní pořad Pletky paní operetky). Všem těm skladbám od Strausse, Nedbala či Offenbacha dal Král nové hudební aranžmá a jsou upraveny tak, aby je zvládl odzpívat i činoherní soubor. Ten se do toho pouští s velkou vervou a třeba takový Cikánský baron posílá přes rampu do hlediště neuvěřitelnou energii. Bohužel všechno ostatní už se povedlo po...

Třetí festivalový den, pátek, začal silácky. Soubor spolupořadatelského divadla Alfa uvedl svou temnou motorkářskou performaci. V režii Tomáše Dvořáka jsme sledovali cestu tří mužů za nevěstami a za vlastní dospělostí. Bavili nás jak vytříbené loutkářské kousky, tak doprovodné písně doprovázené živou kapelou. Vyrozumění ostravské Komorní scény Aréna bylo v neutrálních kulisách, hráno smrtelně vážně vyznívalo velmi groteskně. Neboť co může být vážnějšího, než nový umělý vědecký jazyk ptydepe. Aktuální činoherectví, a bohužel stále aktuální text. Posledním pátečním představením, které jsem zhl...

Druhý festivalový den se věnoval značně neradostným věcem. Nejdříve inženýr Walter Faber, pak slovenská Stoka, pak pozoruhodný a podle mého mínění podnětný inscenační útvar o posledních věcech člověka s názvem Nachlass, a pak Maryša, která nám stále připomíná události, jako je třeba ženská obřízka, kterou v Africe tolik odsuzujeme. Opět se ukázalo, jak ošemetmý dramaturgický útvar je festival. Kdybychom jednotlivé inscenace viděli s odstupem několika týdnů, hodnotili bychom je úplně jinak. Inscenace Homo Faber pečlivě vylíčila, proč život Waltera Fabera neskončil úplně šťastně. Inscenační út...

Slavnostní zahájení 26. ročníku Mezinárodního festivalu DIVADLO obstarala inscenace ničeho menšího, než eposu eposů, Homérovy Ilias. Do Plzně ji přivezly spojené soubory Slovinského národního divadla a Lublaňského městského divadla. Na strohém jevišti sedí a posléze trochu chodí 12 performerů, kteří deklamují, zpívají, hrají na nejrůznější hudební nástroje a bojují kopími a dalšími zbraněmi. Zpočátku se jedná o velkolepý storytelling, v druhé části je o něco více akce. Vzhledem k tomu, že děj desetiletých bojů před Trójou je celkem známý, vůbec nevadí, že je příběh značně zredukován. Dění na ...

Jordi Galí přiváží do Česka Pavillon Fuller, kreativně-participativní instalaci, která navštívila už řadu francouzských měst a nyní se stane součástí zahrad Trojského zámku   V úterý 18. září a v neděli 23. září uvede Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy závěrečnou fázi stavby Pavillonu Fuller ve formě performance. Pavillon Fuller představuje interakci tance, prostoru a architektury. Zkoumá jejich vztah skrze jednoduchou instalaci sestávající ze dřeva a lehkého lanového systému, která v zahradách zůstává jako součást expozice, zve k setkání, ...

Povídka Nadaný žák patří mezi nejlepší díla amerického spisovatele Stephena Kinga. Ačkoliv tady nejsou žádné nadpřirozené jevy, hororový nádech díla je neoddiskutovatelný. Zároveň je to příběh velmi komorní, tudíž vhodný i pro divadelní přepis. V malém sále kladenského divadla se jedná o zajímavý souboj dvou individualit - stárnoucího Dussandera s nacistickou minulostí a mladého chlapce fascinovaného zlem, které bývalý dozorce z koncentračních táborů představuje. Jistá fascinace holocaustem je ve společnosti patrná - vznikají desítky dokumentů, lidé informace o masových vraždách a továrnách n...

V olomouckém divadle se rozhodli převést na jeviště slavný román Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti, který je většinou uváděn pod názvem Nebezpečné vztahy v dramatizaci Christophera Hamptona. Moravské divadlo nešlo touto prošlapanou cestičkou a nelehkou dramatizaci románu v dopisech pro inscenaci vytvořil režisér David Šiktanc. Šiktancovi nešlo o kostýmní drama, děj zasadil do současnosti. Jeho představiteli jsou sice stále členové francouzské smetánky, děj se ovšem přesunul do wellness centra, kde se postavy schází a které je prostředím přímo stvořeným pro povrchní konverzaci a milost...

V blogu iniciovaném Temnou energií jsem se obšírně vypořádal s rozdílem mezi mým pohledem na divadlo a přístupem, který v MeetFactory razí Matěj Samec, v základu jde o vnější zkoumání člověka v situaci versus exkurzi do vnitřního vesmíru postavy. Poslední tamější novinka Strážci občanského dobra 2 je z mého pohledu cenným příspěvkem k tomuto tématu. Než opět zabloudím v labyrintu svých myšlenek, na úvod stručné shrnutí. Vyrazte na tuto inscenaci, zhlédněte představení, kupte si program a důkladně si jej pročtěte, všechno to považuji za přínosné. A tak chápejte i mé procentuální hodnocení, nás...

Tento blog sice snad ve výsledku bude i o Temné energii, nicméně úvahy o ní mi nabídly rámec, skrze nějž se mohu vypořádat s MeetFactory obecně, tedy jmenovitě s Matějem Samcem, uměleckým šéfem, dvorním (tedy jediným, bereme-li v úvahu pouze domácí inscenace) dramaturgem a autorem poloviny dramatizací současného repertoáru. Ten jsem zhlédl celý a hodlám v tom pokračovat, nicméně přiznávám, že se se Samcovým pohledem na svět a divadlo pravidelně míjím. Než však budu konkrétní, dovolte mi rozmáchlejší úvod (či ho přeskočte). Pár slov o všem Abych své myšlenky ukotvil, rozdělím vše, co je, na t...

Tak tohle jsem nečekal. Nicméně věřil jsem a doufal. A je to tady. Pro mě osobně se na českém muzikálovém rybníčku objevila naprostá pecka. Událost nejen roku 2018! Stop. Co to jako je?- Novej hit. Včera jsme to složili.Tohle maj bejt jako Queen? Takhle teď chcete hrát? Dobrý tak do domova důchodců pro matky kriminálníků.........................................................- Co říkáte tomu, že se Bohemian Rhapsody stává jedním z největších hitů v historii?Děláte si srandu?- Stala se nejprodávanějším singlem všech dob!Že by matky kriminálníků kupovaly singly?!   Osobnost hudebního nebe jm...

Vajdičkův Hamlet rozhodně není typickou letní produkcí - je to komorní příběh, který by se asi lépe vyjímal v malém divadelním sále než v rozlehlých zahradách u Pražského hradu. Hodně diskutované nazvučení celé inscenace sice skutečně není nejšťastnější, ovšem problém se slyšitelností tu není. Tolik k technikáliím. Vajdičkova úprava je poměrně rozsáhlá a spočívá také ve velké redukci postav. Hamlet tak v tomto případě je spíše sevřeným rodinným dramatem než politickou hrou. Režisér nejde divákům na ruku, což mnohým může přinést zklamání, ale jeho úpravy nejdou proti duchu hry. Kromě řady pos...

Věnováno jiné "Lucy". Brát otáčkového Draculu jako to, čím na první pohled je, tedy letní zábavu pro celou rodinu, mohl bych tak leda odkázat na hodnocení kolegů. Nebo bych to vypsal za sebe a vyzdvihl scénu Pavla Boráka, Renfielda Jana Dvořáka, Van Helsinga Pavla Oubrama, Lucy Beáty Kaňokové, Minu Kamily Janovičové a dramaturgyni Olgu Šubrtovou s režisérem Martinem Glaserem za to, jak to celé zapadá a šlape. A na rubu této mince bych pak našel přece jen nevyváženou humornou složku inscenace a pocit, že Petr Halíček není "ten Dracula" (jeho pohled ve chvíli, než se pořádně zahryzne do svých ...

Tajemná záře nad VILOU, A pak přišla Mirna, Bang - tři po sobě jdoucí premiéry Divadla Letí v rozmezí čtrnácti měsíců, z nichž jsem byl nadšený. Pokud jsem předtím měl toto uskupení rád, tak v tomto období jsem se do něj zamiloval. A pak přišla apokalypsa servírovaná s čajem namísto máslové sušenky. To je jedna divácká linie, teď úvod z druhé strany. Viděl jsem všechny čtyři pražské inscenace her Caryl Churchill uvedené v posledních dvou letech. V Drunk Enough to Say I Love You? v A studiu Rubín jsem se s autorkou myšlenkově potkal, naopak v případě Lásky a informací na Nové scéně Národního d...

Čechovovy hry mluví o vážných věcech a přitom jsou to lidské komedie, jejich postavy jsou živé až na dřeň a současně nesou metaforický přesah. Najít klíč k jejich výkladu je úkol, jehož výsledek prokáže kvality režiséra i souboru. Ivan Krejčí se rozhodl s Čechovem poměřit potřetí, po inscenacích Racka (2006) a Višňového sadu (2009) s odstupem doby nastudoval TŘI SESTRY. Premiéra se uskutečnila v KS Aréna 6. ledna. TŘI SESTRY mají jako všechny Čechovovy hry čtyři dějství, drama se odehrává během několika málo let, mezi prvním a třetím dějství uplynou čtyři roky. Dějištěm je dům někdejšího veli...

Říkám si už nějakou dobu, jestli jsem jediný na světě, kdo se neustále zaobírá chováním diváků v divadle. Abych to upřesnil, necítím se být a ani nejsem strážce správného chování, oblékání, stravování a spravování se v divadle, ale bohužel jsem n u c e n se zabývat tím, jak se kdo chová, protože jsem poměrně často konfrontován s chováním ostatních diváků, které považuji za nevhodné a navíc mě vůči mě rušivé. Když už mě déle než krátkou dobu přepadala myšlenka, že jsem zcela jistě osamocen a tedy nejspíš vadný, narazil jsem zde na I-DIVADLE na sekci "Etiketa" - https://www.i-divadlo.cz/etiketa...

Plenérová představení pod Kunětickou horou patří k tahákům Východočeského divadla Pardubice a když se sejde kvalitní text s citlivou režií, bývá z toho skutečný zážitek jako třeba v případě Hrubínovy hry Kráska a Zvíře. Nejnovějším počinem se stala komedie Carla Gozziho Král jelenem, která v sobě skrývá pohádkové motivy i postavy klasické commedie dell´arte. Ačkoliv se příběh točí kolem různých záměn, není nijak komplikovaný, zároveň ovšem Král jelenem není pohádkou pro malé děti, pod povrchem se skrývají lidské slabosti jako závist, touha po moci a její zneužívání pro vlastní prospěch. Pro ...

Sympatický režisérský počin, rozhodně vyprodukovaný a nastudovaný s láskou, o čemž se režisérské duo SKUTR spolu s hlavní hvězdou představení Zuzanou Kronerovou vyznají v besedě, předcházející hře. Úvodem podotknu, že nejsem velkým příznivcem české filmové vlny 60.let, a tak jsem měla poněkud problém s první polovinou hry, která je přesně v tomto duchu: ukážeme divákovi lidskou (potažmo jeho vlasní) malost, trapnost a povrchnost a on se bude smát. Zejména, když přidáme trochu citoslovcí, grimas a pitvoření, většinu toho pro zapamatování několikrát zopakujeme a uděláme mezitím dlouhé pauzy, ab...

Tomáš Šťástka ve své recenzi na Cloud píše: "Představení Cloud... však bohužel pouze klouže po povrchu." Kolega Lukáš Holubec to ve svém zdejším komentáři vidí podobně: "Je pravda, že Cloud nejde nijak do hloubky, což na zdejší scéně není zcela zvykem...". A konečně o obdobný pocit se se mnou podělila i jedna "nechci říkat víla, ale co na tom, i kdyby byla". Ač mám dva z nich rád a jsem jim vděčný, že svým pohledem na svět obohacují ten můj, v tomto případě musím se všemi třemi ostře nesouhlasit. Pravdou je, že dramaturgicko-režisérské duo Tomáš Jarkovský - Jakub Vašíček vytvořilo inscenaci, j...

Poslední hrou sezóny KS Aréna opatřené sloganem Rok srozumitelných nedorozumění je ZABIJÁK JOE Tracyho Lettse. Tragikomedie či spíše černá komedie plná nedorozumění odvíjejících se kolem vraždy objednané rodinou bílé spodiny žijící v obytném přívěsu kdesi v Texasu se ovšem může také jevit jako zesměšňující parafráze antické tragédie. Inscenace vedená lehkou rukou režiséra Jiřího Pokorného měla premiéru 9. června. Omšelá scéna i kostýmy Petra B. Nováka výstižně charakterizují prostředí děje. V obytné místnosti karavanu vidíme vlevo obyčejnou sedačku u televizoru, vpravo kuchyň se stolem a židl...

Mezinárodníi festival Skupova Plzeň se letos koná již po třiatřicáté. Letošní ročník je zvláštní tím, že trvá pět dní. Začal totiž v terý 12.6. pražským prologem, kterým nebylo nic menšího než Záhada hlavolamu divadla Minor. Činoherní inscenace s prvky nového cirkusu budila u dospělého publika značnou nostalgii, avšak nevím, co si z ní odnesly děti. Ve středu pak byl v Plzni slavnostně festival zahájen inscenací hostitelského divadla Alfa s názvem Tři siláci na silnici. Klasická road movie na motivy filmu Duel o třech bratrech, kteří během cesty dojdou k poznání, že nejlepší je táhnout za jed...