V Novotného inscenaci muzikálu měla jasnější převahu dámská část souboru. Herecky i pěvecky se své úlohy nejpřesvědčivěji zhostila D. Novotná, v tandemu s ní pak J. Kalužný viditelně ztrácel dech, na uvedené repríze měl navíc značné potíže se zpěvem. Na malém prostoru dokázala zaujmout jako vždy herecky přesná P. Janečková a výhrady nemám ani k M. Sikorové. Nelehkou roli světem protřelé mladé ženy a posléze milující snoubenky ztvárnila v obou případech uvěřitelně. Přestože se postupem děje měnila spíše v „tu druhou“, neustále si v sobě nechávala i kus z „původní“ Sally, takže v závěru, kdy se postava nakonec rozhodne pro radikální řešení, Sikorová působila zvláštně chladno-křehce. Herečka navíc čistě intonovala, pěvecky byla suverénní. Nejzásadnější problém spatřuji v roli Kabaretiéra, kterého ztvárnil L. Špiner. Pojetí postavy, jež je zároveň de facto i jakýmsi vypravěčem příběhu, připomínalo pouze showmana snažícího se za každou cenu prodat jen sebe sama. Nevím, na kolik to bylo dáno zadáním režiséra, nebo naturelem herce. Jisté však je, že se z této roztodivně pojaté postavy zcela vytratila zvláštní dekadentnost a latentně na smysly působící nebezpečí udržující diváky v neustálém napětí. P. Novotnému se též nedařilo propracovat všechny scény jako například vývoj vztahu mezi slečnou Schneider a panem Schultzem, tyto značně emotivní výstupy neměly potřebné grady - stejně jako chvíle, kdy je pan Schultz na večírku ponížen. Překvapivě málo výrazně působil J. Pejchal, kterého M. Sikorová zřetelně přehrávala, naopak M. Mejzlík se velmi přesně trefil do předepsaných mantinelů záporáka Ernsta Ludwiga. V Pardubicích je k vidění solidně připravený muzikál, ovšem v porovnání s nedávno zhlédnutou verzí Disku, kde ze všech účinkujících doslova prýští energie, toto nastudování působí přece jen trochu unaveně.