Nová rodinná inscenace Jana Borny v Divadle v Dlouhé O „líné“ babičce vypráví o tom, jak je důležité plnit si své sny. Je to vlastně takový doplněk k jiné Bornově inscenaci „Myška z bříška“. V „Myšce z bříška“ život začíná, kdežto u této inscenace je tomu naopak. Stejně jako Jeffersova Pastýřka putuje k dubnu, babička putuje k moři. A možná si tak i režisér chtěl trochu představit, jak to bude vypadat.

Příběh babičky Milady vznikl podle stejnojmenné knihy Aleny Kastnerové. Knihu jsem nečetla, ale na jevišti se jedná o sled jednotlivých scének, které ilustrují jednotlivá babiččina přání. Představení trvá necelé dvě hodiny, a tak jsem byla zvědavá, jak je soubor Divadla v Dlouhé naplní. V hudebních číslech a krátkých jednotlivých scénách jsou však herci z Dlouhé nepřekonatelní, mají již „natrénováno“ z nejrůznějších kabaretů, a tak inscenace bez nudy a zádrhelů zábavně plyne ke konci.

Babička se naučí potápět, setká se s Yettim, který ji vynese na Mount Everest, projede se nejrychlějším autem, a vůbec zažívá samé radosti.

Zatímco kultovní a dosud nepřekonaná inscenace „Jak jsem se ztratil“ dojímá českými hity, a „Tři mušketýři“ Hany Burešové písněmi Beatles, líná babička si v rádiu pouští Raye Charlese, Pink Floydy, Simona and Garfunkela, ad. Oblíbené melodie jsou opatřeny vtipnými českými texty od Miroslava Hanuše. (Kromě tedy S&G „The Sound of Silence“) 

Dětské publikum nadšeně vítalo každý babiččin nápad, a energická představitelka babičky Milady Jarmila Vlčková často sklízela potlesk na otevřené scéně. Zde je dobré zmínit, že dvojnásobná babička Jarmila Vlčková dlouho hrála v královéhradeckém divadla DRAK, a nyní dlouho hraje představení pro děti ve svém kočovném divadle „U staré herečky“.

Děti také tleskaly do rytmu většiny písní a nadšeně si je užívaly. Paní učitelky na tom byly stejně.

Psáno z dopoledního představení pro školy 10.2.2014