Pod touto sugestivní otázkou se ukrývá debata nad dramatickou finanční situací "literárního obtýdeníku" Tvar a "kulturního čtrnáctideníku pro divadelníky a jejich diváky" Divadelních novin. Odehrála se v kavárně Potrvá. Moderoval Petr Boháč, režisér a literární kritik, umělecký šéf skupiny Spitfire Company a dramaturg festivalu Nultý bod, který se snažil, co mohl. Účast byla úctyhodná. Za DN šéfredaktor Jan Kolář, za SAD všichni kmenoví redaktoři, za Tvar Petr Král a další, které neznám, Zdenko Pavelka ze Salonu Práva, Jan Dvořák za Pražskou scénu a Jiří Dědeček. Bohužel jsem se nemohla zúčastnit celé debaty, nabízím jen nahlédnutí do zahřívacího kola. O dramatičnosti diskuze se jistě dočteme jinde. Hosté diskuze, sdružení okolo Tvaru, se ke slovu příliš nedostali, spíše mluvil Jan Kolář, občas Karel Král a Josef Herman, zajímavá témata snaživě a vytrvale nabízel Zdenko Pavelka. Jan Kolář plamenně a emotivně obhajoval Divadelní noviny, Vladimír Mikulka pravil, že z DN odešel, protože nabyl dojmu, že DN se nehnou k lepšímu, protože se vůbec nehnou. Vojtěch Varyš trval na tom, že k tomu, aby poznal, že kulturní periodikum má právo na záchovu, mu stačí posoudit dvouletou produkci dané redakce, ostatní, o dost starší účastníci diskuze, byli značně jiného názoru.
Kulturní časopisy se snaží o fundraising dvacet let, ale společnost k tomu ještě nedozrála. Na MK ČR, jako jediném donátorovi a zdroji příjmů pro kulturní časopisy, leží velká zodpovědnost. Vlastně otázka zní, zda přes výhrady zachovat, či zda zlikvidovat, a vystavit se tak smršti z řad kulturní veřejnosti.

Domnívám se, že na základní tematické okruhy se dá odpovědět od stolu:

1. oba časopisy jsou z větší části závislé na grantu MK ČR. Je to správné? Neměly by se obrátit na drobné dárce, své příznivce a předplatitele?

Není to správné, ale drobní dárci, příznivci a předplatitelé u nás nefungují jako odpovídající zdroj příjmů.

2. je snižující se finanční podpora časopisů ze strany státu dána jen nízkou kulturní úrovní státu a společnosti nebo i nezvyšující se (či klesající) úrovní časopisů?

Peněz na kulturu je stále méně, přes přijatou kulturní politiku či slogan 1% pro kulturu.

3. jsou tyto časopisy skutečně celospolečensky (resp. pro celou kulturní, nebo alespoň literární/divadelní obec) významné, nebo jde (již) jen o klubovou záležitost pro pár příznivců?

Jsou významné, přestože jde o klubovou záležitost pro pár tisíc lidí.

4. je zde prostor, autoři a čtenáři a pro jiný, variantní případ literárního/divadelního časopisu?

Určitě ano, ale nikdo se toho zatím nechopil.

K čemu došli v kavárně, se jistě dozvíme.