Blog redakce i-divadla
Automat Slast
S novou inscenací Automat Slast divadla Vyrob si své letadýlko se ocitáme ve specificky ženském světě oscilujícím mezi děvčátkem, které právě začíná poznávat své ženství a vyzrálou ženou, která již touží jen po naplnění svého životního snu.
Mezi těmito dvěma póly se pohybuje celá převážně one man (vlastně women) show v podání Anny Duchaňové. Té se daří plynule přecházet do jednotlivých poloh jednoduchými kostýmními změnami i hlasovými modulacemi, a i když je představení řetězením obrazů než kontinuálním příběhem, její projev ho celé drží přirozeně pohromadě. Máme zkrátka možnost vidět velmi příjemný herecký výkon, jež je okořeněn úžasnými tanečně-pěveckými čísly, které si divák pobrukuje ještě na cestě z divadla. Na nich má také zásluhu Martin Hybler s Michalem Němcem, kdy první jmenovaný sekunduje hlavní protagonistce i na jevišti.
Kvalita jednotlivých komponentů inscenace je značně kolísavá. Jednoznačný prim představují autorská hudební čísla, kterým opravdu není co vytknout a dále rozhodně části, které se odehrávají v snovém světě (či imaginární rovině probíhajícího pokusu) a odkazující na poetiku Alenky v kraji divů a jí podobným dětským hrdinkám. Ovšem nemalá část inscenace vyvolává spíše pouze pousmání, což je v případě možnosti takovéhoto představení a hlavně potenciálu Anny Duchaňové opravdu škoda.
S novou inscenací Automat Slast divadla Vyrob si své letadýlko se ocitáme ve specificky ženském světě oscilujícím mezi děvčátkem, které právě začíná poznávat své ženství a vyzrálou ženou, která již touží jen po naplnění svého životního snu.
Mezi těmito dvěma póly se pohybuje celá převážně one man (vlastně women) show v podání Anny Duchaňové. Té se daří plynule přecházet do jednotlivých poloh jednoduchými kostýmními změnami i hlasovými modulacemi, a i když je představení řetězením obrazů než kontinuálním příběhem, její projev ho celé drží přirozeně pohromadě. Máme zkrátka možnost vidět velmi příjemný herecký výkon, jež je okořeněn úžasnými tanečně-pěveckými čísly, které si divák pobrukuje ještě na cestě z divadla. Na nich má také zásluhu Martin Hybler s Michalem Němcem, kdy první jmenovaný sekunduje hlavní protagonistce i na jevišti.
Kvalita jednotlivých komponentů inscenace je značně kolísavá. Jednoznačný prim představují autorská hudební čísla, kterým opravdu není co vytknout a dále rozhodně části, které se odehrávají v snovém světě (či imaginární rovině probíhajícího pokusu) a odkazující na poetiku Alenky v kraji divů a jí podobným dětským hrdinkám. Ovšem nemalá část inscenace vyvolává spíše pouze pousmání, což je v případě možnosti takovéhoto představení a hlavně potenciálu Anny Duchaňové opravdu škoda.
Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.
Další články tohoto redaktora na blogu